Svastika
Symbol svastiky je kříž se zahnutými konci ve směru nebo proti směru hodinových ručiček. Obvykle se všechny symboly nazývají jedním slovem, Svastika. To je zásadně špatně, protože každý z nich má své vlastní jméno, oberegovou moc a obrazný význam. Tato symbolika se vyskytuje všude jako znamení Světla, Slunce a Života.
Při archeologických vykopávkách byly symboly svastiky nejčastěji nalezeny na různých detailech architektury, oděvů, zbraní a nádobí mnoha národů. Podle vykopávek archeologů je nejbohatším nalezištěm Rusko. Ani Evropa nebo Indie se nemohou srovnávat s Ruskem v množství symbolů svastiky, které pokrývají ruské zbraně, prapory, domy, národní kroje, předměty běžného života apod. Vykopávky starověkých mohyl a sídlišť hovoří jasně. Mnoho z nich mělo výrazný tvar svastiky orientovaný na čtyři světové strany.
Svastičné symboly byly hlavními a dalo by se říci i jedinými prvky Staroslovanských ornamentů. Neznamená to však, že by Slované a Árijci byli špatní umělci. Těchto symbolů bylo velmi mnoho, dodnes jich známe 144. A za druhé, nepoužíval se pouze jeden vzor, každý prvek měl specifický význam. V jejich moc nevěřili jen Slovansko-Árijské Rody. Byly nalezeny i na hliněných nádobách ze Samary (dnešní Írák), pocházející z pátého tisíciletí před n.l. Symboly svastiky v pravotočivé a levotočivé podobě se nacházejí taktéž v kultuře Mohendžodáro (povodí Indu) a ve starověké Číně kolem roku 2000 před n.l. V severovýchodní Africe našli archeologové pohřební stélu z Království Meroz. Freska na stéle zobrazuje ženu vstupující do posmrtného života. Otočný kříž zdobí rovněž zlatá závaží náležející lidu Ašanty a keramiku starých Indů.
Naši Předci používaly symbol svastiky po mnoho tisíc let. Všichni vědí, že prorok Oleg přibil svůj štít na bránu Cařihradu (Konstantinopole). V historických kronikách lze dohledat popis symboliky jeho štítu a zbroje. Prorokům, tzn. těm, kteří mají Dar Duchovního vnímání a znají Prastarou Moudrost, jenž lidem zanechali Bohové a Předkové, svěřili žreci různé symboly. Jedním z nejvýznamnějších v dějinách byl slovanský kníže, prorok Oleg. Kromě toho, že byl knížetem a vynikajícím vojenským stratégem, byl také žrecem nejvyššího zasvěcení. Symbolika vyobrazená na jeho oděvu, zbraních, knížecím praporu atd. o tom vypovídá do nejmenších detailů. Svastika na štítu proroka Olega se skládá z ohnivé svastiky (symbol Země Předků) uprostřed devíticípé hvězdy Inglie (symbol víry Předků) , obklopena Velkým Kolem (Kruh Bohů-Ochránců), která vyzařovala osm paprsků Duchovního světla (osmý stupeň žrecovského zasvěcení) do Svarožího kruhu. Celá tato symbolika vypovídala o obrovské duchovní a fyzické síle, jenž byla zaměřena na ochranu rodné země a svaté víry.
Za cara Petra Velikého byly zdi jeho venkovského sídla vyzdobeny svastikami. Těmito posvátnými symboly je pokryt i strop trůnního sálu v Ermitáži. Na konci 19. a na počátku 20. století se mezi vyššími vrstvami evropských zemí a východní Evropě a také v Rusku stala svastika nejběžnějším a dokonce módním symbolem. Obyčejní lidé v Evropě a Asii používali tyto ornamenty v každodenním životě tisíce let. Teprve na začátku tohoto století se o tyto symboly začali zajímat lidé u moci. V mladém sovětském Rusku byly pásky na rukou vojáků Rudé armády na jihovýchodní frontu od roku 1918 zdobeny svastikou se zkratkou R.S.F.S.R uvnitř.
Po svržení samovlády v Rusku se ornament svastiky objevuje nových bankovkách prozatímní vlády a po převratu 26. října 1917 na bankovkách bolševiků. Dnes už málokdo ví, že matrice bankovky v hodnotě 250 rublů s vyobrazením svastičného symbolu Kolovratu na pozadí dvouhlavého orla byly vyrobeny na zvláštní objednávku a podle náčrtů posledního ruského cara Mikuláše II.
Od roku 1918 zavedli bolševici do oběhu nové bankovky v hodnotách 1000, 5000 a 10 000 rublů, na kterých nebyl zobrazen jeden Kolovrat ale tři. Dva menší Kolovraty v postranních písmenech se prolínají s velkými číslicemi 1000 a velkým Kolovratem uprostřed. Peníze s kolovraty byly v oběhu až do roku 1923. Teprve po vzniku Svazu sovětských socialistických republik byly staženy. V národních (ruských, běloruských, ukrajinských) šatech, ručnících a dalších věcech byly symboly svastiky hlavním a téměř jediným z oberegů a ornamentů a to až do první poloviny 20. století.
Svastika byla považována za talisman, který přitahoval štěstí a spokojenost. Ve starověkém Rusku věřili, že když si na dlaň nakreslíte Kolovrat, budete mít štěstí. I moderní studenti si před zkouškami kreslí na dlaň svastiku. Svastika nakreslená na stěnách domu v Rusku, na Sibiři nebo v Indii přinášela štěstí. Filosofové, věštci a senzibilové dnes navrhují stavět městské bloky ve tvaru svastiky. Takové konfigurace by měly generovat pozitivní energii, mimochodem takové poznatky potvrdila i moderní věda.
Podle jedné z verzí pochází název slunečního symbolu, svastika, ze sanskrtského slova suasti. SU – krásný, dobrý a ASTI – být, tedy být dobrý, nebo našimi slovy vše dobré. Dle jiné verze má toto slovo staroslovanský původ, což je pravděpodobnější (jak potvrzují archivy Staroruské církve pravoslavných starověrců) protože je známo, že symbol svastiky v různých obměnách a její název do Indie, Tibetu, Číny a Evropy přinesli Slované a Árijci. Když ještě Naši Předci používaly ch’Árijské runy, se slovo svastika překládalo jako pocházející z nebes. Runa SVA – Nebesa, S – směrová runa, TIKA – pohyb, příchod.
Védské prameny nám říkají, že i naše galaxie má tvar svastiky a soustava Jarila-Slunce se nachází v jenom z ramen této nebeské svastiky. Jsme v galaktickém rameni naší galaxie, kterou vnímáme jako Perunovu cestu nebo Mléčnou dráhu.
Sanskrt, správněji samskrt (samskrita), tj. samohláska, kterou používají moderní Indové, pochází z jazyka Slovanů a Árijců. Byla vytvořena jako zjednodušená verze ch’Árijské Karuny, pro uchování véd obyvateli starověké Indie. Proto jsou nyní možné nejednoznačné výklady původu slova svastika. Jestliže se téměř ve všech cizích jazycích různá vyobrazení slunečního kříže se zakřivenými paprsky nazývají jedním slovem – svastika, pak v ruštině pro různé varianty svastičných symbolů jestvuje stále 144 názvů. Což také ukazuje na zemi původu tohoto slunečního symbolu. Ku příkladu: Kolovrat, Posoloň, Suasti, Svaor, Svaor-Sluncevrat, Mara, Inglie, Sluneční kříž, Solard, Perunův Květ, Svarožič, Čarovrat, Rodimič atd.
Různé varianty svastičných symbolů s rozličnými významy se vyskytují nejen v kultovních a oberegových symbolech ale taktéž v podobě run, které mají stejně jako písmena svůj obrazový význam. V ch’Árijské Karuně, jsou čtyři runy zobrazující svastiku.
Runa Faš měla přenesený význam: silný, cílený, ničivý Ohnivý proud.
Runa Agni měla přenesený význam: Posvátný oheň krbu, stejně jako Posvátný oheň života v lidském těle a i další významy.
Runa Mara měla význam: Ledový plamen střežící mír stvoření. Runa přechodu ze Světa Javi do Navi, ztělesnění v Novém životě. Symbol zimy a spánku.
Runa Inglie znamená Prvotní oheň stvoření Vesmíru. Z tohoto ohně vzniklo mnoho Vesmírů a různých forem života.
Symboly svastiky mají velký tajný význam, obsahují velkou Moudrost. Každý z těchto symbolů odhaluje velký obraz Vesmíru. Slovansko-Árijská Moudrost praví, že naše galaxie má podobu Svastiky a nazývá se Svati. Soustava Jarily-Slunce v níž se pohybuje naše Midgard-Země je právě v jednom z ramen této Nebeské Svastiky.
Běžní lidé měli pro svastičné symboly svá vlastní jména. Ve vesnicích Rjazaňské gubernie se mu říkalo peříčko (ztělesnění Větru), na Pechoře zajíc, zde byl symbol vnímán jako součást Slunce. Někdy se slunečnímu kříži říkalo kůň, protože kůň byl kdysi dávno považován právě za sluneční a větrnou symboliku. Svastično-sluneční kříže se rovněž označovali jako ohnivce, na počest Jarily-Slunce. Lidé velmi pravdivě cítili jak ohnivou, planoucí povahu symbolu (Slunce), tak jeho duchovní podstatu (Vítr).
Symboly svastiky můžeme vidět i na takových domácích potřebách, které Rusové používali, jako např. prkénko na krájení. Na vesnicích dodnes ženy o svátcích nosí elegantní šaty a muži košile s vyšitými symboly hákového kříže různých tvarů. Pečou se nadýchané bochníky a sušenky, které se zdobí Kolovratem apod.
Jak jsem již zmiňoval, před nástupem druhé poloviny 20. století byly hlavními a téměř jedinými vzory a symboly, jenž jestvovaly na slovanských výšivkách, ornamenty svastiky. Nepřátelé Slovanů a Árijců v druhé polovině 20. století však tento sluneční symbol likvidovali přesně jako předtím naší kulturu, starou víru, národní tradice, pravdivé dějiny atd. V současnosti se tzv. vlády a další jim podobní snaží zakázat jakékoliv otáčivé sluneční kříže, tentokrát pod jinými záminkami. Dříve to bylo pod záminkou třídního boje a protisovětských spiknutí, nyní jsou to odpůrci všeho slovanského, kteří to označují mylně za fašistickou symboliku a ruský šovinismus.
Těm kterým není naše kultura lhostejná se mohou podívat několik typických vzorů slovanské výšivky, kde si můžete prohlédnout svastičné symboly a ornamenty.
Slované používají tyto sluneční ornamenty po celou dobu svého bytí. Nyní se k člověku, který nosí staroslovanské oberegy, rukavice a další s vyobrazením svastičných symbolů nebo sluneční šaty s výšivkami svastiky, lidé vyškoleni současnými tzv. učiteli, chovají s podezřením. Ne nadarmo se říká, že vývoj člověka brzdí dvě věci, nevědomost a neznalost. Naši Předkové byli vzdělaní, proto používali svastiky a pokládali je za symboly Jarily-Slunce, Života, Štěstí a prosperity.
Zdroje:
derzhavarus.ru
masterok.livejournal.com
drevoroda.ru
