Původní víra našich moudrých Předků byla po mnoho tisíciletí, nedílnou součástí každodenního života Slovansko-Árijských Rodů. Od samého počátku života Rodů Velké Rasy na Midgard-Zemi byly obřady Ingliismu začleněny do životního stylu všech Rodů. Prastará Víra nebyla nějakým odděleným systémem od rodového života, neboť Víra Předků a samotný život starousedlíků, jsou neoddělitelné pojmy. Například narození dítěte probíhalo za dodržení určitých obřadů a rituálů Staré Víry.

V Rodech Velké Rasy se o budoucí dítě začali starat dávno před jeho narozením do Světa Javi. Těhotná žena byla všemožně chráněna před různými nebezpečími. Za tímto účelem se žena přes den opásala pásem starostlivého a milujícího manžela a v noci se přikrývala jeho pláštěm, aby byla chráněna manželovou mocí a chránila nenarozené dítě v lůně během spánku. Během těhotenství se manžel vždy snažil nasytit svou milovanou těmi nejlepšími pochoutkami. Protože od nepaměti věřili, že pochoutky, o které těhotná žena žádá, ve skutečnosti žádá dítě v lůně matky u svého Otce.

Vdaná žena kteréhokoli Rodu Slovanů a Árijců porodila své dítě do velké „nádoby“ (koupací nádoba) z dubu nebo břízy, do vody. Dítě se cítilo klidněji a pohodlněji, když přecházelo z předporodního vodního prostředí do vod vnějšího světa. Aby se matce usnadnil porod, byla tato nádoba umístěna do řádně vyhřáté sauny, aby jí a dítěti mohl vždy přijít na pomoc posvátný oheň. Nejdůležitější na tomto starověkém obřadu bylo, aby narození dítěte přijal jeho rodný otec. Tento obřad byl v podstatě závěrečným aktem stvoření nového člověka od jeho početí v Lásce až po jeho narození.

Narození stejně jako smrt je překročením neviditelné Hranice mezi světy Javi a Navi. Proto než dítě dosáhne jednoho roku, mohou ho vidět pouze rodiče a Žreci, rovněž i jeho vlastní prarodiče. Dítě bylo pod ochranou milujícího Otce a milující Matky a ochranných Bohů obou Rodů, stejně jako Nejvyššího Boha Nebeského Rodu.

Když se v Prastarém Rodu narodí chlapec, je nejprve omyt ve vodě v níž se narodil, a pak velmi pečlivě otřen do matčiny košile, aby rostl ohleduplný a starostlivý jako jeho matka. Poté zavinut do otcovy košile, aby rostl zdravý a silný jako jeho otec. Jestliže se narodí dívka, po koupeli ji otřou do otcovy košile, aby získala laskavost, zdraví a vytrvalost. Zavinou ji do matčiny košile, aby od matky přijala veškerou něhu, lásku, péči a pozornost a v budoucnu dokázala vést domácnost a rodit zdravé, silné děti.

Po koupeli ve vodě, v níž se dítě narodilo, bylo dítě nejprve přiloženo k matčině prsu, aby se seznámilo s prvním zdrojem Síly života. Na druhý den ráno, otec dítě slavnostně vynesl z koupele a ukázal ho všem nebeským Bohům, vycházejícímu Slunci a Matce přírodě, aby se naučilo dalším zdrojům Síly života. Poté, co bylo dítě seznámeno s živly života, přenesli ho do obydlí, kde bylo „představeno“ Kummirům starých kmenových Předků, posvátnému ohni v ohništi. Aby byla ochrana Nebeských a Rodných Předků a také živlů úplná, byla uprostřed místnosti zavěšena kolébka, která byla jakoby prostředníkem mezi Nebesy a Midgard-Zemí. Po uvedení novorozence do nového světa se pupeční šňůra převázala lněnou nití protkanou vlasy otce a matky a přestřihla se. Pupeční šňůra se přestřihla až poté, co se dítě ukázalo vycházejícímu slunci, aby mělo dlouhý a jasný život.

Všechny děti Velké Rasy a potomci Nebeského Rodu byli od útlého věku vychováváni v souladu s Nebeskými Kony Předků. V upřímné lásce ke svému Rodu, v úctě k prapůvodní víře, dějinám, původní kultuře a lidové tradici, v úctě ke starším a v péči o mladší. Ingliismus a Kony Rodu vždy pěstovaly v mladé generaci svastice podobný pocit lásky, jenž v sobě spojoval tyto čtyři druhy. Láska k Prvotní víře a Předkům. Láska k Rodu (muž, rodina, Rod, žena, děti, tradice). Láska k Matce přírodě (k různým formám života okolního světa). Láska k zemi Předků (vlast, rodná země, dějiny a kultura).

Tyto čtyři druhy Ljubosti pomohly vytvořit z dítěte Velké Rasy rovnovážného člověka, budoucího nástupce starobylého slovansko-árijského Rodu. Pomohly mu rozvíjet se a zdokonalovat v dalším životě tím, že naplnily jeho čtyři části: Tělo, Duši, Ducha a Svědomí – Božským Světlem Ljubosti. Neboť Ljubov k Prvotní Víře a Světlým Předkům rozvíjí Ducha člověka. Ljubov k okolní Matce přírodě rozvíjí Duši člověka. Láska k rodné zemi jeho Velkých Předků rozvíjí tělo člověka a láska k Rodu (Nebeskému i pozemskému) rozvíjí svědomí člověka.

Rovnovážný vývoj lidského svastického systému (Tělo, Duše, Duch, Svědomí) byl vždy určován dvěma Velkými principy, které byly trvalou součástí starověkých Konů Rodu. Ctít své Předky. Žít vždy podle Svědomí a v souladu s přírodou. Svastický smysl pro Ljubov jej jen příznivě podporoval. Harmonický vývoj člověka je možný pouze tehdy, když se v člověku z Rodů Velké Rasy rozvinou všechny čtyři složky – Tělo, Duše, Duch a Svědomí. Pokud se nerozvíjejí všechny současně nebo se rozvíjí jen jedna část celku, pak je narušen harmonický vývoj. Což může vést nejen k narušenému vývoji člověka a jeho potomků z jeho Rodu ale také k degradaci člověka a nakonec k degeneraci a zničení Prastaré Rasy.

Seznámení dítěte Rasy se symboly jeho Rodu a víry začalo v dětství s oberegy a ornamenty vyobrazenými na kolébce, s dřevěnými a hliněnými hračkami, v nichž byly uloženy starobylé obrazy a tradice. Přivykání dětí na Prvotní víru Předků, na osvojování si dovedností tvořivé práce, probíhalo ve věku od 3 do 7 let. V tomto věku měly všechny děti velmi silné společné myšlení. Děti se učí okolnímu světu a dovednostem kreativní práce napodobováním starší generace a také přebíráním mnoha věcí od svých vrstevníků z jiných Rodů. Pro děti to byla zvláštní, zábavná forma hry ve skutečném životě, kdy se snažily být jako jejich starší sourozenci, rodiče a dědečkové.

Nejdříve si děti hrály společně už od útlého věku. Pak v šesti letech, začali mít chlapci své vlastní polovojenské hry a dívky své vlastní ale zároveň si zachovávali společné hry, které hráli od dětství. Ve Slovanských a Árijských Rodech se malé děti do 12 let nerozdělovaly podle pohlaví. Ale zároveň byl každý chlapec i každá dívka vždy vychováváni v úctě k pohlaví opačnému. Ve starověku se děti oblékaly do košil, jenž nebyly ušity z nové látky ale z oblečení rodičů. Chlapecká košile byla zhotovena z otcovy košile a dívčí košile z matčiny košile. To souvisí s mocnou ochrannou silou rodičů, která střeží nové pokolení a pomáhá mu učit se od rodičů a Žreců Staré Víry. Vštěpovaly dětem pojmy jako čest, srdečné přátelství, vzájemná pomoc, věrnost svému slovu a povinnost vůči Rodu.

Dívkám bylo neustále opakováno, že chlapci jsou budoucí muži, bojovníci-ochránci rodné země Předků. Milující a něžní manželé, otcové a hlavy rodin, mistři, kteří rozmnožují dobro Prastarých Rodů, strážci Prastaré Víry a Moudrosti Rodu. Proto by měli chlapce respektovat a ctít. Chlapcům zase bylo neustále opakováno, že dívky jsou budoucí krásné ženy, které jsou povolány pokračovat v Rodech Velké Rasy. Taktéž trpělivé, útulné tvůrkyně v Zemi Předků, milující a něžné matky s mnoha dětmi. Pracovité hospodyně, Ochránkyně domova. Z těchto důvodů si chlapci musí dívek vážit a ctít ji jako Nebeskou Matku.

Od 7-9 let se děti učily všem původním základům Ingliismu, Rodové a obecné „gramotnosti“, počtům, psaní. Také přírodovědě, tj. znalostem vysvětlujícím božský, přírodní a lidský původ života na Midgard-Zemi. Rodová a obecná gramotnost – mnoho Rodů Velké Rasy mělo v dávných dobách své vlastní zvláštní formy zaznamenávání a čtení Moudrosti, která se uchovávala v určitém Rodu. Společnou literaturou je třeba rozumět čtyři druhy písma Rasy – da’Árijské Tragy, ch’Árijské runy, Svatoruské obrazy (Bukvica, Čáry a Řezy) a Rassénská Molvice (obrazově-zrcadlové písmo). 

Výchovu dětí, jak duchovní, tak i tělesnou, provádějí většinou pouze muži, hlavy Slovansko-Árijských Rodů a rodinných svazů, tj. otcové a dědové. Údělem všech Slovanských a Árijských matek je obklopovat své děti něhou, péčí, ljubostí a pozorností. Neměli by se ale oddávat dětským rozmarům, protože tím mohou zničit čistou Duši a jasného Ducha dítěte, kterému se mají oddávat.

Třetí den po narození dostane každé dítě své první jméno. Když děti Slovanských a Árijských Rodů dosáhnou věku 12 let a výšky 124 cm, začíná pro děti Velké Rasy nová etapa života. Po absolvování obřadů Staré víry byli mladí muži a ženy považováni za dospělé, připravené pokračovat v tradicích svých Rodů. Jestliže před obřadem dospělosti byli pod ochranou a plnou péčí svých rodičů, jenž za ně nesli veškerou zodpovědnost, pak po obřadu dospělosti byla mladá generace plně zodpovědná za všechny své činy, slova a skutky, jak se na dospělého sluší a patří.

Mladí muži ve věku 12 let obdrželi dva meče. To znamenalo, že během devíti let museli zvládnout způsob boje s meči a stát se bojovníky. Božími ochránci svého Rodu, Staré víry a své rodné země. Dívky dostaly symbolické vřeteno a kolovrátek, což znamenalo, že během čtyř let musely zvládnout řemesla, domácí práce, zahradničení, kulinářství, péči o děti.

Během starodávného obřadu jmenořečení Žreci Staré Víry umyli prapůvodní jména dětí v posvátné vodě. U mladých mužů se obřad konal pouze v tekoucí vodě (řece, potoce). Dívky mohly obřad vykonat v tekoucí vodě nebo ve stojaté vodě (jezero, rybník), ve svatyních a na dalších místech. Do Posvátných vod vstoupily nezletilé děti Velké Rasy a z Posvátných vod vyšli bezejmenní, osvěžení, čistí a cudní lidé. Byli připraveni přijmout od Žreců dospělá (společenská) jména a začít zcela nový samostatný život v souladu s Kony Nebeských Předků.

Ti, kdo prošli obřadem dospělosti, dostali místo prvotního dvě jména. Jméno dospělých, jak je nazývali členové společenství a tajné (Rodové) jméno, které bylo drženo v hlubokém utajení. Ani otcové a matky tato jména neznali. Společné jméno znali všichni v Rodech nebo společenstvích, tajné (Rodové) jméno znali jen dva na Midgard-Zemi. Žrec, jenž jméno udělil a zástupce Velké Rasy, který ho přijal, protože Rodové jméno vyjadřuje celou skutečnou podstatu člověka. Když se Starověrce zeptáte na jeho jméno, vždy uvede své komunitní jméno, tj. jméno, jak se mu říká v Rodu, v komunitě, nebo uvede přezdívku spojenou se symbolem svého Rodu.

Od 12 let se chlapci a dívky, kteří prošli obřady dospělosti a jmenořečení, začali důkladně učit Kony Rita, tj. Nebeské Pravidla o Čistotě Krve a Rodu. Jejich znalost byla povinná při dosažení určitého věku a založení rodinného svazku a také rodové tradice a řemesla, jejichž tajemství se uchovávalo v jejich Rodu.

 

Zdroje:

derzhavarus.ru

yahealthy.info

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *