Dědičný doklad DNA se u každého z nás nazývá haplotyp. Každá etnická skupina má svojí sadu haplotypů, taktéž každá podskupina i rodina. Matka a dcery mají svůj vlastní haplotyp a otec i synové svůj, prakticky stejný. Prakticky proto, neboť mutace někdy přeskočí od otce k synovi ale zřídkakdy, jednou za desítky generací při krátkém haplotypu nebo jednou za několik generací při prodlouženém haplotypu. Čím vyšší je počet symbolů v „dokladu“, tím intenzivnější je příslušnost k celému rodu. Nesmíme si ho však plést s etnikem nebo etnickou skupinou (ve skutečnosti nejde o etnickou skupinu, jde o nositele jedné genealogické linie, jenž může zahrnovat tisíce a miliony lidí) a příslušností ke konkrétní přímé příbuzenské linii. 

Podle lingvistů jsou Slované ti, kteří hovoří jazyky slovanské jazykové skupiny. My tu hovoříme o genealogii DNA, která zdaleka nikoli vždy přímo souvisí s jazyky. Genealogie DNA je o přímé dědičnosti v generacích, v stovkách či tisících generací. Je jasné, že předkové současných Slovanů žili už odedávna, před 3000, 4000, 5000 roky ba dokonce i před 20 000 roky. Závisí to od toho, koho nazveme předkem. Vždyť každý z nás má mnoho přímých předků, otce, děda, praděda atd. Proto se v genealogii DNA říká spíše společný předek určité populace. Věk společného slovanského předka (haploskupiny R1a) v Evropě bude asi 10 až 9 tisíc roků. Pokud ho rozšíříme na celý svět, tak to bude 24 tisíc roků. 

Současná věda nedokáže přesně určit, kdo jsou Slovani. Podle lingvistů ti, kteří mluví jazyky slovanské skupiny. Slovani se tedy podle toho objevili až v polovině 1. tisíciletí tzv. n.l. (což je samozřejmě nesmysl). Co znamená pro lingvisty „objevili“. To se objevil pouze jazyk v rámci jeho současné klasifikace. „Objevil“ se jazyk, zní trochu směšně. Jazyky se „objevují“ v průběhu tisíciletí. Pouze esperanto se objevilo v konkrétním čase a na konkrétním místě. Podle této lingvistické klasifikace zodpovídá jazyk Slovanů a jazyk Árijů různým kategoriím. Ale genealogie DNA ukazuje, že jde o jednu a tu stejnou haploskupinu R1a, jeden rod, období před 4500 roky i později. Jazyk předků Slovanů (haploskupiny R1a, s kterou je spojená v průměru polovina Slovanů) a Árijů byl stejný. 

Vše to svědčí o tom, že nemůže být správnou jen jedna klasifikace Slovanů, jazyk není jediným základem. Jazyky vůbec nejsou stabilní kategorií. V genealogii DNA to není nic víc jako pomocný příznak. To, že ruští Slovani (ale i další) hovoří ruským jazykem (a jinými jazyky), jsou světlovlasý a mají slovanské rysy tváře, je druhořadé. My se snažíme dospět k původu slovanského etnika, což představuje skupinu rodů před tisíciletími. Všechny uvedené druhotné znaky jsou buď relativně nedávné nebo mohli geneticky vymizet v průběhu století či tisíciletí mísením genů v pokolení se ženami nejrůznějšího etnického původu. Haplotyp z mužského chromozomu Y je ale při dědičnosti nesmazatelný a nezmění se v průběhu tisíciletí ani desítek tisíciletí. Jestliže nepočítáme samozřejmě přirozené mutace. Proto může haplotyp sloužit jako skutečný znak rodu po mužské linii. 

Podívejme se tedy na haplotypy mužů žijících v dávných slovanských osadách a městech. Čtyři u nich nejrozšířenější 6-markerové haplotypy jsou následující. 

16 – 12 – 25 – 11 – 11 – 13

16 – 12 – 24 – 11 – 11 – 13

16 – 12 – 25 – 10 – 11 – 13

17 – 12 – 25 – 10 – 11 – 13

Uvedené nejrozšířenější haplotypy souvisí s těmito větvemi haploskupiny R1a. První haplotyp představuje střední euroasijskou, západní euroasijskou, východní karpatskou, severní euroasijskou, jihovýchodní větev. Druhý haplotyp je podvětví střední euroasijské větve a podvětví jihovýchodní větve. Třetí haplotyp představuje západní karpatskou větev, balto-karpatskou a středoevropskou větev. Čtvrtý haplotyp představuje západoslovanskou větev. Tyto větve můře dále rozlišovat jen při doplnění mnohých dalších markerů, čím se zvyšuje jejich příslušnost. Máme tři základní slovanské haploskupiny: R1a, I2a a N1a1, ke kterým patří v průměru 48%, 12%, resp. 14% Slovanů. 

Horní tři nejpopulárnější haplotypy patří zejména k haploskupině R1a-Z280. Jinými slovy, jsou to východní Slovani. Jejich předkové přišli z východu, usídlili se na Balkáně a potom se přesunuli opět na východ, na Ruskou nížinu a dále až po Irán, Indii, Blízký východ, Altaj a Čínu. Čtvrtý haplotyp patří k haploskupině R1a-M458-L260. Jsou to západní Slovani, kteří ani zdaleka neopouštěli svou vlast. Obě dvě tyto větve Z280 a M458 představují větve bratrské, vznikli z haploskupiny R1a-Z645, teda větve Árijů. 

Druhá je haploskupina I2a. Jde o jižní Slovany. Ti přišli na Balkán, přičemž máme důvod domnívat se, že přišli ze střední a západní Evropy před přibližně 5000 roky ale kde žili jejich předkové během holocénu (období po velké době ledové, současná geologická epocha, která je posledním, neukončeným úsekem antropologické doby) či dokonce dříve, ještě před posledním starším pleistocénem (před 40 až 10 tisíci roky) nebo na jeho začátku, to nevíme. Daleko na východ nedošli, ačkoli v Povolží se našli potomkové dávného společného předka nositelů haploskupiny I. Zdá se, že utíkal na východ Ruské nížiny před genocidou, která prakticky zničila původní obyvatelstvo staré Evropy v polovině 3. tisíciletí před tzv. n.l. 

Třetí haploskupina je severní. Uralčany a jižně-pobaltské Slovany, jenž hovoří přirozeně svým rodným (ruským) jazykem, nazývají někdy úplně nesprávně Ugrofiny. Část z nich jsou pomořanští Slované. Jsou to původem altajští a celkově sibiřští Slovani, když se vrátíme o mnoho tisíciletí zpět. 

Ukážeme si ještě, jak se dělají výpočty datování, aby jste si nemysleli, že to jsou pouze náhodná čísla. Datování, kdy se objevili haploskupiny a subklady se vždy prezentují ve snip-mutacích, to je objektivní skutečnost. Např. haploskupina R1a vznikla před 167 snip-mutacemi a pokud snip vzniká jednou za 144 roků, tak nám vychází období před 167 x 144 = 24 048 roky zaokrouhlené na 24 tisíc roků. Haploskupina R1b vznikla před 141 snipy, tedy před přibližně 20 300 roky. Jejich společný předek, haploskupina R1, před 179 snipy, takže asi před 25 800 roky.

 

Zdroj:

kniha Původ Slovanů, genealogie DNA (Anatolij Klosov)

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *