Slovanská symbolika v denním životě
Starověrci-Inglingové nosívali od pradávných dob oděv bílé barvy, neboť bílá barva symbolizuje nejen Světlo Duše a Duchovní čistotu Velké Rasy, ale zároveň přímo vyjadřuje sounáležitost k Nebeským Božským Rodům. Na každém oděvu, ať už pro běžné, dennodenní nošení, nebo svátečním či žrecovském chintonu (doslovný překlad z ch’Árijského jazyka znamená – Oblečení utkané ze Světla Tří Lun, tj. Posvátné oblečení bílé barvy) byl vyšit osobitý ornament.
Stačil jediný pohled na oděv s tímto ornamentem a hned bylo jasné, z jaké Vsi nebo místa daný člověk přišel, do jakého prastarého Rodu apod. Podle ornamentu na oděvu Žrece nebo Žrice se dalo poznat jakému z jaké Vsi pochází a při jakém Kapišti ochraňují Posvátný Oheň. Podle barvy opasku Žrece lze neomylně určit jeho Duchovní úroveň poznání a podle ornamentu na opasku je možné určit po jaké Duchovní Cestě právě jde.
Podle staré slovanské tradice se děti do 12 let nerozlišovaly podle pohlaví, proto dětský oděv prastarých Slovanů a Árijců byl stejný pro chlapce i dívky. Nosili dlouhou – až po paty – košili, přičemž ke zhotovení oděvu pro chlapce se povinně použila košile Otce, a pro dívku košile Matky.
V běžném, dennodenním životě všech Slovanských a Árijských Rodů se Občinný oděv dělil na běžný a sváteční. Například, na běžném ženském oděvu byla zvláštní oberegová (ochranná) rodová symbolika a nevyhnutelné oznámení, podle čeho se dalo zjistit, zda žena je vdaná nebo ne, jací Bohové Ochránci ochraňují Rod, ve kterém žije.
Ženský oděv pro běžné nošení
Sváteční oděv vdané ženy byl bohatěji vyzdoben různými symboly, znaky ženské a zemské plodnosti, ochrannými výšivkami a ornamenty. Podle nich se daly zjistit nejen informace o Rodě manžela, ale i v jakém Prastarém Rodu byla vychována, jací Nebeští Bohové a Bohyně ji ochraňují.
Sváteční ženský oděv
Sváteční oděv svobodné dívky se viditelně lišil od oděvu vdané ženy.
Sváteční dívčí oděv
Na šatech dívky byl základ výšivky na rukávech a pokračoval směrem dolů po spodku podolku, a u vdané ženy byla ochranná výšivka na podolku, hrudi, výstřihu a rukávech. Kromě toho, vdaná žena nosila sukně i z plátna, na kterých byl ornament s ochrannou symbolikou, jenž ženě vytvářel doplňkovou, ale obecně silnou, Božskou rodovou ochrannou sílu. Tato mohutná síla pomáhala ženě nejen vést domácí hospodářství ale i starat se o děti.
Přesto nejpotřebnější životní sílu dostávala vdaná žena od milovaného manžela. Za ním byla jako za kamennou stěnou, neboť žena byla ochraňována pečlivým manželem a jeho prastarým Rodem, který se pro ni stal rodným.
Toto nové rodství se také odráželo na výšivce vdané ženy. Ze staré ochranné výšivky, která byla na košili dívky do svatby, použila žena pouze ochranný symbol Bohyně Ochránkyně osudu, symbolický znak Boha-Ochránce svého dne narození a symbol svého Prastarého Rodu, ve kterém se narodila. Neboť od Ľubomíra-Svatby, když manžel na rukou vnesl manželku do domu se už předpokládalo, že se narodila v novém Rodu a pro ni byli od nynějška Rodiče manžela Otcem a Matkou.
Běžná mužská košile
Sváteční mužský oděv
Rituální mužská košile
Vojenská mužská košile
Rituální mužská košile měla jasnou, ochrannou rodovou výšivku, kromě toho byla delší než běžná košile na denní a sváteční nošení a sahala až k patě. Protože každý nejstarší muž v prastarých Slovanských a Árijských Rodech Velké Rasy byl Žrecem-Ochráncem Posvátného a přinášel Dary na domácí obětník, který se nacházel vedle Kummiru Boha-Ochránce svého Prastarého Rodu.
Vojenská mužská košile byla středních rozměrů, její délka sahala po kolena. Vždy se zhotovovala ze soukenného plátna, neboť tuto košili si muži oblékli pod drátěnou košili nebo jiné součásti vojenské výstroje. Vyšívala se na ni vojenská Ochranná symbolika. Vojenské košile si muži oblékali na shromáždění Občin, během konání Shromáždění, Kruhu nebo Veče. Rovněž na slavení Tryzny a slavení svátků na počest Bohů-Vojvůdců. Občinná družina nosila vojenské košile denně.
Neodmyslitelným doplňkem mužské košile byl pásek. Běžnou košili opásávali tenkým půlvrškovým páskem (půlvršek odpovídá 22,225 mm) nebo vervijou (speciálně upletenou z provázku). Slavnostní mužskou košili opásávali různobarevným vrškovým (Slovansko-Árijská míra – 44,45 mm) páskem a rituální košili širokým páskem.
Vojenské mužské košile se opásávaly různými pásky, ale pouze v tom případě, pokud košili nosili v běžném životě. Když si vojáci odívali na košili vojenskou výstroj a drátěnou košili, tak opasek se nepoužíval, protože vojenská výstroj a drátěná košile, které byly vyrobeny za pomoci Živého Ohně, nesou v sobě Ochrannou Sílu Bohů.
Opasek pro libovolného člověka z Rodů Velké Rasy a potomků Rodu Nebeského symbolizoval Ochranný Kruh Bohů, kteří nejen ochraňují člověka, ale také ho usměrňují na Pravou Cestu. Pokud se člověk ukázal v občině bez opasku, nebo jeho košile nebyla opásána vůbec nebo jen šňůrkou, tak se o něm říkalo, že se odpasoval. Může proto způsobit nemálo bíd, své činy nekoná tak podle Rodových Konů ale pod vlivem temných sil nebo duchů.
Děti až po dovršení své zletilosti, tj. do 12 let, nosily košile bez opasků, protože se nacházely pod Ochrannou záštitou svého Rodu a svých Rodičů. Takto to bylo proto, že dětské košile byly přešité z košil jejich Rodičů. Je to proto, že všechny košile Rodičů přinášejí ochrannou sílu dětem a děti se snaží podobat svým Rodičům. Dětské oděvy:
Po podstoupení prastarých Obřadů Plnoletosti a Jménořečení mnohé dívky pokračovaly v nošení oděvů svých matek, ale na košilích se již objevila doplněná Ochranná symbolika, a to na rukávech a na hrudi.
Chlapci, kteří přešli prastaré Obřady, kromě toho, že dostali Ochrannou Rodovou výšivku na košili, začali nosit i opasek.
Z uvedeného je jasné, že výšivky na oděvech Našich Předků ani náhodou nepředstavovaly jakýsi „dekorativní maglajz“, jak by nám rádi namluvili „odborníci“ z řad tvarů (současný paskvily, který nemají s Našima nic společného). Pokud nám z oděvů odstranili ochrannou symboliku znamená to, že už nenosíme nic, co by mohlo zastavit vstup negativních energií do nás. Kromě toho už ani nevíme k jakým Rodům vlastně patříme. Zato nám „nabídli“ něco jiného: cizího boha, který nemá se Slovany či Árijci nic společného.
Ukažme si tedy nějaké příklady Rodových Ochranných ornamentů.
Takové Rodové Ochranné ornamenty se vyšívaly na košile, pásky a jiné části oděvů. Přitom byly na ženských košilích oberegy Bohyň a Bohorodiček a na mužských košilích byly oberegy Bohů-Ochránců a Bohů-Vojvůdců. Kromě toho je třeba vědět, že tytéž symboly – pokud se trochu změnily – nesly už jiný obrazný smysl a podstatu. Toto se týká jak mužských ochranných symbolů, tak i ženské ochranné symboliky.
Jako příklad můžeme uvést ochranný symbol Plodnosti. V jednom případě symbolizuje plodnost země, tj. zaseté pole.
A ve druhém případě plodnost ženy.
Aby se v prastarém Rodu trvale rodily pouze zdravé děti, tak muži pro své milované ženy vyřízli malou panenku-ochránkyni, kterou zhotovili z větví Posvátných Stromů, které odlomil vítr. Na ni umístili symboly ženské plodnosti a spirálu zrodu života.
Spirála zrodu života symbolizuje putování Duše budoucího dítěte přes všechny Světy, ve kterých nabude Moudrost Bohů a přitažlivost k Midgard-Zemi, která zní přitažlivým, zvoucím tlukotem milujícího a pečlivého matčina srdce.
Tuto panenku-ochránkyni muž umístil do lněného amuletu a žena ho nosila na opasku, aby Bohyně Lada a Dživa na ni nezapomínali.
Kromě toho se do prostor domu také umísťovaly symboly ženské plodnosti, aby v podstatě vše, čeho se dotkne ruka ženy – ať už vyřezávané trebnice na překládání Darů Bohům nebo solničky – říkali Nebeským Bohům, že v tomto prastarém Rodě Velké Rasy s obrovskou trpělivostí a bezmeznou radostí očekávají objevení se děťátka.
Trebnice a solnička
Vývoj Rodů Velké Rasy v rovnováze s Přírodou umožňoval našim moudrým Předkům skvěle poznat okolní Vesmír. Matka-Příroda dávala lidem potravu a různou život scelující sílu. Toto se odráželo nejen v prastarých podáních a Víře, ale také ve způsobu života tak, že lidé začali používat symbolická Přírodní zobrazení pro ochranné účely. Na oberezích nošených na těle a vyráběných z Posvátných stromů se často zobrazovala například svastika či představitelé Přírodní říše zvířat.
Nejdůležitějším Přírodním zdrojem životních sil pro všechny Starověrce jsou vlastní vlasy. Odráží to i zápověď Boha Svaroga:
Nestříhejte si vaše vlasy plavé, vlasy různé ani se šedinami, neboť moudrost boží nedostanete a zdraví ztratíte.
Od prastarých časů se ostříhání vlasů považuje za hrozbu, která může odejmout sílu a zdraví. Síly temnoty a jim sloužící lidé používají vlasy ve svých temných rituálech, aby z mladého člověka udělali starce a následně ho navedli k smrti. Slované a Árijci se s ochrannou úctou chovali a chovají ke svým vlasům, protože vše, co je člověku darováno Nebeskými Bohy a Matkou-Přírodou je nezbytné pro jeho rovnovážné bytí v tomto Javném Světě.
Vlasy se od nepaměti obrazně srovnávaly se zasetým pšeničným polem. Jako pšeničné klasy nabírají do sebe všechny šťávy a životní sílu Matky Země a čisté světlo Jarily-Slunce a uchovávají je. Tak i vlasy člověka dostávají a uchovávají životní sílu od Nebeských Bohů, od Zemských Rodičů a Předků Rodu, od Matky-Přírody, od kosmických paprsků Jarily-Slunce a Nebeských Hvězd. Nikoli náhodou se vlasy zapletené do copu nazývaly ve staroslověnském a ještě i dnešním ruském jazyce kosami, tj. svázané s ko(s)smosem, jenž napájí člověka.
Dívkám se od dětství zaplétaly vlasy do jednoho třípaprskového copu, protože to symbolicky znamenalo spojení životních sil Světů Javi, Navi a Pravi. Cop sahal dolů kolem páteře a předpokládalo se, že všechny světlé vesmírné síly přes vlasy přecházejí do páteře a naplňují tělo, Duši a Ducha dívky zvláštní životní silou, čímž ji připravují na příští Svatou misi mateřství.
Když se dívka vdala, její dívčí cop rozpletly a místo něho upletly dva copy. Od té doby už dostávala přes vlasy, spletené do copů, životní vesmírné síly nejen pro sebe ale i pro budoucí dítě.
Zdroj:
tartaria.sk
