Vyšší rozměrnosti
Při přechodu do vyšších rozměrností jestvování Vědomí platí rovněž univerzální pravidlo. Jak jsme se dostali dovnitř, tak musíme vyjít i ven. Jak jsme vešli do garáže bránou, tak cesta ven je jen přes stejnou bránu. Sice zpátečkou, ale tou samou bránou. Tedy ze Zlatého Věku jsme kdysi klesli – snížením rozměrnosti Hry – do Matriarchátu, později do Patriarchátu. A ti „nejsnaživější“ opustili i tradiční Slovanstvo a klesly až do křesťanství, tj. do rozměrností 1-3, tedy do polohy rabů.
„Velké výšky“ umístění našeho Vědomí (umístění Živatmy) představují rozměrnosti 7-8-9, na které jsme napojeni 7., 8. a 9. stohní (čakrou). Je to oblast tradičně nazývaná Matriarchát.
Matriarchát je ochrana (v Jemnohmotném Světě) zajišťována matkami. Matku má každý muž. Žena beregiňa s oberežným kruhem má moc odvrátit od svých příbuzných a blízkých Smrt.
Když zničily ženy Děvy (7-9 čakrové) ve známém pogromu na čarodějnice, tak místo Děv urychleně začaly zaujímat Víly, tj. 6-čakrové Chiméry, což je jev známý jako institut judských žen. Myslíme tím místo vedle bílých mužů, Slovienů a Árijců. Tyto jim začaly rodit děti, ale to už byli Směskové. Směsek může mít vzhled Sloviena či Árijce, ale jeho struktura psychiky už bude jen zvířecí, tj. na úrovni 1.-3. čakry. Náš muž si takto vychovává vlastní nepřátele.
Chiméra je uměle vytvořená struktura v Hmotném nebo Jemnohmotném Světě. Je to hybrid Člověka a jakékoli parazitující struktury, tvara nebo infernální bytosti. Chiméry jsou například všichni Směskové.
V tomto těžkém období však nikoliv všichni muži podlehli vábení Chimér, což vedlo ke vzniku tradičního Slovanstva. Je charakteristické tím, že ochránilo před pádem do rabského křesťanství a ochranu v Jemnohmotném Světě zajišťoval muž-otec. Nikoli ledajaký muž, ale minimálně otec. Je to typická kozácká kultura, jenž dokázala zachovat mnoho velmi cenného z dědictví Předků. Pokud by už i nic jiného, tak určitě učení o čistotě Krve, tj. Kony Rita.
Všichni paraziti se již rodí se znalostí mechanismu odebírání potenciálu a energie. Tvůrčí složku má pouze Člověk, Člověčenství. Činit a budovat (tím nemyslíme jen „stavění“) cokoli v tomto Světě dokážou pouze vysoce rozvinuté energeticko-informační struktury, tj. Člověk, který v sobě má Duši, Ducha a Živatmu. Pouze Duše, Duch a Živatma mají právo přebírat informaci a používat databázi vyšších rozměrnostních struktur. Lidé v lepším případě mohou mít Duši, a to sublimovanou, vytvořenou uvnitř 12-rozměrné Hry.
Ve slovanských jazycích máme stále výraz „člověk“ i „lid“. Naši Předci nikdy nevytvářeli dvě rozdílná slova pro tutéž podstatu, neboť to by odporovalo principu jednoznačnosti jazyka a tak mařilo možnost přímo komunikovat s Jemnohmotným Světem (o co se snažili parazité změnami v našich jazycích).
A právě lidi – nikoliv Člověkové – vnesli do naší Kultury zkreslení v podobě všelijakých bohů. Jedná se však pouze o nedávnou provokaci. Oni opravdu podléhají 9-rozměrným bohům. Ale to není naše věc. Nikdo nemá právo ovlivňovat právo rozhodování se jiného hráče ve 12-rozměrné Hře.
Člověk – s vlastním kanálem výstupu do Jemnohmotného Světa – je sám schopen a oprávněn přebírat znání z Jemnohmotného Světa (v tradici to nazýváme Rodový kanál či otevírání Rodové paměti). Znání (tj. vysokorozměrné energie, sestupující po kanálech výstupu do Jemnohmotného Světa) se seskupuje v životním prostoru každého takového Člověka (ve vedogonu – biopoli) a vytváří to, co můžeme (pro lepší pochopení) nazývat také „Rozum“. Tyto Rozumy všech Člověků vytvářejí Kolektivní Rozum. Z Kolektivního Rozumu dokáží čerpat Znání děti Člověků, což jim nahrazuje přístup po vlastním kanálu, dokud se neaktivuje přímo jejich.
Lid a lidstvo nemá žádný kanál výstupu do J/S, proto pro potřeby jejich řízení jim vytvořily Matrice a Společné Vědomí. Toto řízení je však „dostupné“ pouze do 6. čakry, proto násilně snížily i Hru pro Člověky. Takto řízení přes egregory (Matrice jsou egregoriální struktury) mohlo být uplatňováno i pro Člověky. Matrice zabezpečují kontrolu pro parazity tak, aby každý řízený subjekt měl své (nimi předurčené) místo a dělal jen to, co mu určili. Takto vytvořily skupiny hierarchického řízení.
Tedy pokud jsme do Patriarchátu sestoupili z Matriarchátu, i vyjít nahoru (vycouvat z garáže) musíme také, tj. přes Matriarchát. Je to přesně ten samý princip, proč musíme – chceme-li svobodu a později Državu. To jsou pravidla Vesmírné Hry – Konů Všehomíra.
Ještě několik slov o slavení svátků. Slavení svátků je užitečná věc, ale aktivní práce s myslí je dnes prioritní. Mysl pracuje s Inglií, orientace na technické detaily organizace svátků vede někdy ke koncentraci účastníků oslav na podmínky detailů a podstata se ztrácí. Oslavování – byť na Místě Síly – bez Znání může zůstat jen oslavováním. Ale my potřebujeme návrat naší Kultury. Čím víc podmínek, tím nižší rozměrnost.
Naše svátky jsou charakteristické tím, že během nich tečou na Místech Síly mohutnější energetické toky než během běžných dnů. Pokud jste na nějakém Místě Síly už jednou byli bytostně, tak můžete na něj přijít už i jen v mysli, protože Mysl funguje principem Tady a Teď.
Naše svátky mají tradičně „sluneční“ charakter, ale tady nejde o to, že bychom se klaněli Slunci jako nějakému bohu. Jde o přirovnání původního a odraženého zdroje Znání. Slunce je zdrojem světla pro Midgard-Zem a když svítí, tak působí – v našem zeměpisném pásmu – blahodárně. Když Slunce nesvítí, tak nastupuje noc, což přeneseně platí i Obrazně – jako Noc Svaroga.
My jsme proto Kultura Slunce Ra, neboť Znání máme na dosah přímo. Ti, kteří ho jen od nás více či méně okopírovali, mají jen zprostředkované Znání, tedy už jen jeho odraz. Proto jde o Civilizaci, tj. o Kult Měsíce.
Tradičně naše nejdůležitější svátky jsou Svátek Kupala (začátek července) a Letní Den Peruna (začátek srpna). V tyto svátky se provádějí plné obřady oslav, tj. skáče se přes vatru, chodíme do vody a nakonec přecházíme po žhavých uhlících.
Zdroj:
tartaria.sk
