Rodovo-Kmenové Svazy, Država 2

Država, drží na Síle Rodů. To je zkrátka Naše (základ světa). Ani žrecovský systém neovládal Državu, ani Rada (Sněm) nebo Veče neovládali Državu. A přesto byla nepřemožitelná. Tj. jako taková neměla žádné řízení, nikdo nikoho neřídil. Všemu vládne jen jedno: Svědomí. Protože Svědomí rozumí Předkové i Člověkové. To je nad všemi.

Je třeba vyřešit nějakou otázku, přišli ke komu? Přišli ke žrecům. Žreci byli všude. Rada nebo Veče dali podnět, řekněme, na obranu nějakého knížete nebo vojvody, žreci dali radu. Bez žrecovské rady, bez slova žrece by žádné vojsko nebo armáda nešla do boje. Jediným případem, kdy nebylo nutné žádat žrece bylo, když došlo k agresi. Byl napaden nějaký Rod, kmen apod. Tam byli vlastní – staršina Rodu, byl staršinou i žrecem. Tj. jako žrec Rodu.

Tímto článkem navazujeme na předchozí část: Rodovo-Kmenové Svazy, Država.

Ale Vesi, kde se řídili Védami, nejsou jen duchovní a administrativní strukturou, ale byla to i nauka a umění – tam bylo všechno. Proč? Rada (sněm) řešila některé obecně národní, obecně rodové, obecně kmenové otázky. Veče se shromáždili, aby vyřešili problémy války a míru nebo nějaké otázky globální povahy.

V podstatě se o všem rozhodovalo skrze žrecovství – Védy. Protože žreci v první řadě mysleli na blaho Rodů, na jejich duchovní rozvoj, na osvícení, na ochranu. Proto jakýkoli Rod, který nashromáždil nějaké Rodové dědictví, zkušenosti, sestavil kopii tohoto dědictví a dal je komu do úschovy? Ke žrecům. Žreci to všechno uchovávali.

Proto, i když se stalo to, jak by se dnes řeklo, nenapravitelné: nepřátelé napadli a zcela vyhladili nějaký Rod. V minulosti však jestvovala i taková věc, že každý Rod dal dítě ke žrecům. Nejednalo se o nejmladší dítě, ale o jedno z mladších. Představte si, nepřátelé zaútočili a celý Rod zahynul i se staršími, nikdo nezůstal. Je to přípustné pro národ, pro Državu, aby nějaký Rod zcela zahynul? Nikoliv.

Každé z těchto dětí se stalo nástupcem tohoto zcela ztraceného Rodu. Od žreců se naučil veškeré Moudrosti Rodu, pak dostal dobrou, čistou, tj. čistokrevnou manželku, a z něj se ztracený Rodu znovu zrodil. Potřebovali vyřešit nějaký problém, přišli za kým? Přišli ke žrecům. Kdo to byl? Ochránce a nástupce zesnulého rodu a veškerý jeho rodokmen před ním byl také uchováván (u žreců).

Vzhledem k velkému počtu dětí u Rodů, nebyl problém potom jedno vybrat. Proto následně mnoho Rodů, které zůstaly na základech Staré Víry, „označovalo“ děti. Bylo tam něco jako kroužek v uchu – jeden kroužek, dva kroužky, tři. Když se ukázalo vojsko, byl vydán rozkaz: Vstaňte! Každý vstal a nastavil ucho a bylo vidět, kdo má v uchu kroužek, tj. byl to  poslední narozený v Rodu, poslední muž nebo to byl jediný v Rodu. Kníže, velitel, ataman, ten koukal, koho poslat prvního, koho poslat druhého a ti, jenž byli jediní v Rodu, byli posláni úplně poslední. Sám ataman šel do bitvy, mohl zemřít, ale pokusil se zachránit tohoto jediného v Rodu. Kazaci pak vše zachovali a předávali z generace na generaci.

Protože naše Država je založena na Rodu, znamená to, že oživení Državy přijde odkud? Z Rodů. A Rod se skládá z konkrétních člověků, tj. znamená to, že oživení bude pocházet od každého konkrétního člověka. Nikoliv z nařízení ústředního výboru nějaké strany nebo tzv. vládní linie, z nařízení tzv. prezidenta, ale od každého člověka, který se snaží, aby jeho Rod v této době přežil, aby našel lidi, kteří jsou mu blízcí v Duchu, aby to všechno zachoval. To je základ všeho.

V Rodu o všem rozhoduje Staršina – Hlava Rodu, ale někdy potřebuje co? Radu a podporu svých rodovičů. A jak si sednou? V Kruhu, tj. je tam Starší a Kruh, a na základě svého daného rozhodnutí najdou východisko ze situace. Stále máme výraz: Vše se vrací do normálu. Tj. do Kruhu svého Rodu. Není to tak, že by člověk jen chodil v kruhu a nemohl nic vyřešit. Každý si vytváří svůj vlastní Kruh a tento Kruh řeší určité záležitosti, udržuje určité Ustoje a Tradice. To je prvořadé.

Co je nejdůležitější v Rodu, v Národě, v Državě? Silní, pracovití člověkové, že? No, a geneticky čistí – to také ano. Silní v jakém smyslu? Silní Duchem, silní Duší. A usilují o dobro svého Rodu. Pokud jednají dle svého Svědomí a pro dobro svého Rodu, nemají se čeho bát.

Co tedy mají Starověrci na prvním místě? Každý muž nesmí sloužit v armádě, v námořnictvu, musí sloužit svému Rodu a své Otčině. Otčina je co? Je to země Otců. Každý muž musí umět držet v ruce zbraň, aby se mohl bránit vnějšímu i vnitřnímu nepříteli a chránit svůj Rod.

Naši Předkové vždy věděli, že nepřítel by neměl být nenáviděn, ale měl by být respektován. Protože nepřítel je jediný, kdo nikdy nezradí: byl nepřítelem a nepřítelem zůstane. V čem je byl problém Našich? Faktem je, že Slovani a Árijci mající vysoký duchovní a mravní systém vnímali každého, s kým komunikovali, jako identického a sobě rovného (obr. 3). Bez ohledu na to, s kým komunikovali, vnímali je jako sobě rovné, tj. bez ponižování nebo povyšování.

Nyní se děje následující: zde řekněme Slavianský Národ (obr. 4 – kruh červené barvy), v tomto případě – Skýtové, Skýtia, Ves Skýtská. Máme tu Rostov, Krasnodarský kraj a Stavropolský kraj. Zde žili Skýtové. Co se tam dělo? Lidé s nimi přicházeli obchodovat. Skýtské meče byly považovány za nejsilnější, skýtské šípy za nejmocnější, skýtští architekti za nejlepší, skýtské látky, které byly tkané, byly nejteplejší. To bylo za starých časů.

Přesuneme se do dob relativně nedávných. Turci se rozhodli vyvraždit všechny Armény. Měli už dost všech těch arménských úskoků. Turci vyvraždili jeden a půl milionu Arménů a zbytek utekl kam? Utíkali ke Slovanům do Skýtie a říkali: Dejte nám přístřeší! A Naši, protože je ostatní žádali o pomoc, jim poskytli úkryt a usadili je na své půdě u hranic (obr. 4 – zeleně). Ale životní podmínky byly takové, že po příchodu bolševiků měli Skýti v průměrné rodině dvě až tři děti. Arméni začali chovat 8-10 a více dětí. Co se stalo po nějaké době?

Děti těch, které Naši zachránili před vyvražděním, se už usadily na větším území (v hnědé barvě). Děti těchto dětí se usadily na ještě větším území (v modré barvě). Jejich vnuci se začali usazovat na zbytku území (žlutá barva). Nyní prohlašují: Toto je naše země, na ní žijeme. Všichni ostatní, tedy Skýtové – Slovani by nám měli co? Sloužit, jinak je zničíme, tj. my jsme tu pány. Turci je pořád řežou načerno, pořád tam mají mezinárodní střety. To jsme zauvažovali na příkladu Skýtů a Arménů. Všimněte si, oni skupují banky, obchody, prokuratury, všude parazitují na místním pracovitém obyvatelstvu. Táhnou s sebou další cizince. A to není ojedinělý příklad.

Co tyto systémy říkají? Tím, že to schvalujeme, zhoršujeme život vlastnímu národu. Proto jestvuje takový pojem: Respektovat jiný národ, respektovat kulturu jiného národa, to neznamená spát s ním. Neznamená to schvalovat je, neznamená to dát si je na krk.

Zdroj:

telegra.ph/Ingliizm-210-08-05