Bielovodí – pradomovina Slovanů a Árijců
Ať je naše Prastará Víra, Kultura, Tradice, Minulost, Svatyně a města zničena jakkoli, příroda nesnáší prázdnotu. Tak místo, kde byl zničen Asgard Irijský v Letě 7038 (tzv. 1530) Džungary, po 186 letech v 7224 (tzv. 1716) bylo obnoveno město, zvané Omsk, tj. „Skit na Omu“. Skutečnost, že se jedná o místo, kde se nacházelo Město bohů a kde stálo Velké Kapiště Inglie, dokazuje svědectví Semena Remežova, zapsané na 21. stránce „Knihy kreseb Sibiře“ (polovina tzv. 17. století). „Opět se stane městem stepního lidu.“ Doslova je ze staroruského překladu přeloženo takto: „Město na pravém břehu (řeky), u schodů starobylých budov, z kamenů položených na kameny (schodů chrámu) se znovu narodí.“ A tak byla při pokládce teplovodu v oblasti Staré omské pevnosti, kde se dnes nachází pavilon Flora, objeveno prastaré podzemní město, starší než egyptské pyramidy (N. Solohin „Kam nesou vody prastarého Irije“).
Při demolici ve stejné oblasti byla objevena síť podzemních chodeb, která byla ještě starší. Takových nálezů je celá řada, ale tzv. moderní věda nemá (nebo nechce mít) prostředky, jak tyto památky zkoumat a studovat. Omský akademik Vladimir Ivanovič Matjuščenko z Omské Statní University, během svého života provedl mnoho archeologických vykopávek osad, mohyl a dalších starověkých sídel v oblasti Omsku. Našel mnoho nálezů starých od 4-5 do 12-15 tisíc let. V. I. Matjuščenko věří jen svým očím a čistým faktům a upřímně prohlašuje, že neví, jaká starověká kultura a jací lidé patří k nalezeným archeologickým památkám. Je to pochopitelné, protože nikoli všechny archeologické nálezy lze zařadit do tzv. moderního chronologického modelu dějin. Obzvlášť když určitý národ je z dějiny záměrně vymazáván (můžeme hádat který asi).
V Letě 7502 (tzv. 1994), byl páter Dij pozván na vědeckou konferenci věnovanou 400. výročí města Tary, kde přednesl referát s názvem „Neznámá historie“. V něm informoval zástupce vědeckých kruhů o starobylých městech Bielovodí, včetně prastarého města Tary, kterému letos nebylo 400, ale 4000 let. Protože bylo založeno v Letě 3502 (2006 př. tzv. n. l.) na soutoku řek Irij a Tara.
Informace o tomto prastarém městě se dochovaly nejen v runových kronikách starověrců, ale rovněž ve staroindickém eposu „Mahábhárata“. Někteří představitelé tzv. moderní historické vědy se domnívají, že všechny legendy nejsou „historicky“ ani archeologicky potvrzeny. Archeologové z Pedagogického institutu města Tara v roce 1992 objevili starověké hradiště na soutoku Irtyše a Tary, jehož stáří je 3,5–4,5 tisíce let. Nevěděli však jaké kultuře patří, protože jim bylo neustále opakováno, že v této oblasti v dávných dobách mohla být pouze tatarská (neznamená tartarská, tataři a tartaři není jedno a to samé) a ostjacká kultura. Nalezené předměty každodenního života a potřeb patřily pouze slovanské kultuře, která podle tzv. oficiální historie na tomto místě prostě neměla být.
Při této příležitosti připomněl páter Dij přítomným na konferenci historické práce „Srovnávací archeologie“ a „Sibiř – Pravlast Slovanů“, jejichž autorem je významný ruský badatel a archeolog 19. století V. M. Florinskij, zakladatel Tomské státní univerzity. Florinskij provedl srovnávací analýzu více než tisíce vykopávek na Sibiři a Dálném východě i v evropské části Ruska. Všude, každá mohyla nebo osídlení patřily ke slovanské kultuře a všude jestvovala identita mezi sibiřskými pohřby a slovanskými mohylami v evropské části Ruska. Pouze slovanská pohřebiště na Sibiři a na Dálném východě byla desítky či dokonce stokrát starší než evropská. Na základě těchto archeologických údajů V.M. Florinskij došel k závěru, že Sibiř je domovem Předků Slovanů (samozřejmě myšleno těch současných, první čtyři rody, které osidlovali Midgard-Zem byli odjinud).
Území Bielovodí a země Posvátné Rasy se rozkládalo od Uralu až k Velkému oceánu na východě a od Severního oceánu až k Irijským horám a Indii (vliv byl zřejmě větší, co se týká např. architektury apod.). Mnoho lidí dnes neví, že ještě před cca 200 – 240 lety byla všechna tato území ve struktuře slovanské mocnosti, která se v Evropě jmenovala Grande Tartarie, tedy Velká Tartárie.
Pro představitele staré víry Evropy a Indie je Bielovodí dodnes duchovním centrem, zásobárnou Prastarého Duchovního Znání a Moudrosti. Někteří (většina) představitelů oficiálních orgánů se z neznalosti nebo nevědomosti (zřejmě i záměrně) snaží skrýt před lidmi informaci, že stará Slovansko-Árijská Víra není zničena, ale je živá a navzdory všemu jestvuje dál.
Dodnes v Bielovodí a v zemi Posvátné Rasy žijí občiny Starověrců – Inglingů, vyznávajících prastarou Víru Prvopředků – Ingliismus, v té čistotě, kterou nám zanechali Moudří Předkové. Od Leta 7500 n. l. (1992 tzv. n. l.) se opět oficiálně konají vyučování v Asgardské Duchovní škole a Duchovní Semináře v Kapišti Védy Peruna. V tomto Kapišti se také pořádají různé obřady, dodržují se a slaví naše původní svátky dle Kruholetu Čísloboga jako za starých dobrých časů.
V předmluvě k Mýtům starých Slovanů… (Mýty starých Slovanů. Velesova Kniha. – sestavili: A. I. Baženová, V. I. Vardugin. – Saratov, „Nadežda“, 1993.-320 s.) se říká: „Připusťme, že Slovanská Víra je lepší. Ale koneckonců nejestvuje ve své čisté podobě, v každodenním životě, v širokém znání. Kdo z lidí ví, jak se jmenuje např. Slovanský bůh Slunce…?“ Ano, souhlasíme s tím, že nejen obyčejní lidé, a zdaleka nikoli všichni akademici vědí, jak se Slunce jmenovalo. V širokém vědění nejestvuje úplné porozumění Staré Víře. Ale přesto je víra živá právě v lidech samotných. Protože křesťanství má jen nic neříkající názvy, jména či pojmy, jenž nesou zpravidla předkřesťanský, tzn. slovanský kontext.
Slovanská Víra je totiž vírou přirozenou, nikoli uměle vytvořenou. Oživení Ingliismu, Prastaré Víry Slovanů a Árijců v každodenním lidovém životě je nejvyšším cílem Starověrců-Inglingů. Právě Starověrci-Inglingové žijící v Bielovodí ale i člověkové z jiných míst Midgard-Země, kteří to skutečně mají v srdci a nikoli jako módní záležitost, budeme muset vrátit Slovanským a Árijským národům, jejich nejširší znání a původní, nezkreslenou minulost. To, co je Naše (nikoliv převzaté a přepsané) bychom si měli připomínat co nejčastěji abychom nežili v iluzi, kterou zde vytvořili jiní.
Zdroj:
vk.com/sutinfa
