Rod

Než první hora dosáhla Nebes a první řeka překonala břehy země, nebylo nic. Ticho, protože nikdo nepromluvil ani nedýchal. Nekonečno, neboť čas dřímal v zapomnění a nevěděl, že se musí probudit. V této prázdnotě bylo zlaté vejce, ve kterém dřímalo Něco, nebo možná Někdo. Jednoho dne se však vejce rozbilo a ze zlaté skořápky vyšel Rod, který se rozhodl zrodit život. Jeho tělo se stalo vesmírem a jeho myšlenky životem. Svět zrozený v tichu byl opuštěný a tak Rod svým dechem oživil vše, co vyrůstá z pevné země a stvořil lidi. Stvořil smrtelníky, vdechl do nich svůj dech a z nich se stala duše, jenž se jednoho dne musí vrátit k původci. Rod tedy zplodil své děti Předků, aby udržovaly svět, který stvořil a udržovaly v něm řád. 

Rod je spojením dvou protikladů, jehož světlou hypostazí je Bielobog. Síla světla a tvořivé energie, pronikající a oživující všechny věci a temnou hypostazí Rodu je Černobog. Vládce říše temnoty a ničivých sil přírody, který není zosobněním zlých sil ale nutným očistným činem, předcházejícím novému aktu stvoření vesmíru.

Rod je nejstarší a nejmoudřejší rádce všech Předků, který má na starosti světy Pravi, Javi a Navi. Všechny jeho děti, vnoučata a pravnoučata jsou v podstatě projevy jeho božské podstaty, určitých kvalit bytí. Všichni Předkové Slovansko-Árijských Rodů jsou tedy různými projevy Roda, neboť on je vším, co jestvuje. Všechno v něm přebývá a je od něj neoddělitelné. Když hovoříme o všech Prastarých a Moudrých Předcích Našich (Pradědové, Dědové, Otcové), tak říkáme – to je můj Rod. K němu se obracíme, pokud potřebujeme Duchovní a Duševní podporu Světlých Předků.

Vyšný Rod je věčný symbol pokrevního vztahu, vtělení nezničitelnosti všech Slovanských a Árijských Rodů, jejích neustálého vzájemného ovlivňování a přátelské pomoci. Při narození na Midgard-Zem člověka z Velké Rasy nebo Roda Nebeského se jeho budoucí osud zapisuje do Santií nebo Charatií Boha Roda, nazývaných rovněž Knihou Roda. Proto se ve všech Rodech Pravoslavných Starověrců-Inglingů řiká: co je u Roda zapsané, to nikoho nemine. 

Rod je ochráncem Čertogu Čápa ve Svarožím Kruhu. To sloužilo na vytvoření národního alegorického Obrazu, že Čáp z Přečisté Svargy přináší děti pro pokračování našich Slovanských a Árijských Rodů. 

Symbol Roda znázorněn jako čtyřcípá hvězda se zakřivenými zaoblenými konci paprsků, rotující se Sluncem (ve směru hodinových ručiček). Vyřezáváním těchto symbolů zkrášlovali Kummiry Rodu a také Oberegy, amulety i přívěšky. Věřilo se, že když člověk nosil na těle nebo oděvu Symbol Rodu, žádná síla ho nepřekoná. 

Symbolickými obrazy Roda jsou světový strom dub, runa Bielobog a kámen Alatyr (symbolizuje pevnost a stvoření). Mužská tvář Roda, projev jeho aktivní energie, je Svarog a ženská tvář je Bohyně Lada. Je však důležité nezapomínat, že bůh Rod je nad jakoukoli tváří a obrazem. Proto je nemožné představit si obraz, jenž by odrážel Boha Roda, protože je nemožné vidět ho okem. Pochopit jeho podstatu může pouze srdce.

Rod je ve skutečnosti jeden věčný zářivý celek, jehož světlo nikdy nezaniklo. Je to původní bezpříčinné vědomí, nekonečné, čisté a nedělitelné, projevující se kosmickým prostorem s vrozeným potenciálem všech životních forem, vznikajících v omezeném individuálním vědomí. Jakoby oddělené od zdroje a zároveň v něm stále setrvávají. Proces stvoření vesmíru probíhá silou tvořivé myšlenky, která je vlastní kosmickému vědomí. Tato univerzální síla myšlení vytváří vše na světě v různých formách projevu. 

Schopnost rozlišovat, dualita vnímání, jenž se vytvořila, vede k vytváření nekonečných forem, které se neustále objevují a mizí. Pět prvků hmotného světa bylo tedy původně stvořeno Univerzálním vědomím – jsou v podstatě semenem, z něhož vyrůstá strom světa. Všechny tyto prvky v různých kombinacích vytvářejí rozmanitý svět forem. Jsou ale projevem síly Jednoho vesmírného vědomí, nikoli samostatnými projevy existence. Touha po sebepoznání vedla k síle tvůrčího myšlení, které stvořilo všechny nekonečné světy vesmíru.

Podle starých védských textů vznikl v původní vesmírné Mysli záměr cítit zvuk a zrodil se prostor, éter, kterým se zvuk může šířit. Když měla záměr cítit dotek, vznikl vzduch. Touha vidět dala vzniknout ohni, zdroji světla. Záměr ochutnat vedl ke vzniku vody, touha cítit vůni dala vzniknout zemi, jenž má tuto vlastnost. Stvoření se tedy uskutečnilo pouze z touhy, primárního záměru.

Vyšný Rod je zdrojem, jehož tvořivou silou myšlenky byl stvořen celý vesmír. Dal vzniknout původní vibraci v kosmickém oceánu energie, která se nacházela v pasivní setrvačnosti. Tato vibrace způsobila rozkmitání životních proudů ve vesmíru. Tento svět vznikl díky záměrům, touhám a s jejich ukončením přestane jestvovat. Příčina vedoucí ke stvoření světa, bude i příčinou jeho zániku. Nic však nezmizí jako takové, protože ve skutečnosti se nikdy nic neobjevilo, vše vždy bylo ve vesmírném vědomí.

Svého jediného syna, Boha Svaroga, pověřil dohledem nad dodržováním Konů vesmíru. Ve skutečnosti se jeho syn stal velkým božským kovářem, který byl povolán k tomu, aby ukoval ocelové řetězy, spojující všechny prvky vesmíru. Na svět přišel pořádek. Svarog, první a jediný syn Roda, byl tedy pověřen dokončit dílo svého otce – stvoření světa.

Zdroje:

slavyanskieoberegi.ru

oum.ru

arcanum.ru

slovanskakultura.cz