Co je to Den a Noc Svaroga

Všechny „starověké“ knihy, na jejichž základech je současná „historie“ postavena, byly vytištěny v 15. století jako údajné kopie starších originálů, které ovšem bez výjimky lehly popelem při požárech starověkých knihoven. Záhadně, zatímco veškeré originály zmizely, kopie téměř všech děl se „zázračně“ zachovaly. A jak se ukazuje, téměř nikdo se tímto podvodem nezabývá.

Dvojitý standart je starý trik, jak znevážit kulturní a duchovní odkaz určitých národů. Toto hlavně platí o Našich Předcích. Až příliš dlouho jsme byly ohlupování falešnou představou, že jsme nějací primitivové. Cizozemci nás „učili“ mluvit naším rodným jazykem, který „vylepšili“ zahozením „nepotřebných“ písmen. Změnili výslovnost slov, zaměnili původní významy slov atd. Tato válka je vedena již tisíce let, současně na několika frontách, zahrnujíc psychologickou, lingvistickou a genetickou. Správná slova probouzejí genetickou paměť, kdežto slova se změněným významem nikoliv.

Prvně, je nezbytné odemknout genetickou paměť. Každé slovo vytváří v těle a duši člověka určitou kvalitativní „ozvěnu“, rezonanci. Někdy stačí jedno slovo, a může probudit spící genetickou paměť, kdežto „změněné“ slovo, s podobným významem, nic takového nezpůsobí. Z výše zmíněných zásahů do jazyka v minulosti se ukazuje, že někdo perfektně rozuměl tomuto principu. A již dlouho dobu implementuje skrytou agendu, s cílem zabránit probuzení genetické paměti, genetického potenciálu.

Jestvuje několik základních typů hvězdokup, jako spirální nebo sférické galaxie, mlhoviny, atd. Sluneční soustava je umístěna v jednom rameni čtyř-ramenné galaxie (mající tvar svastiky), spíše na okraji, v periferní oblasti (v rukávu) galaxie. Každá galaxie rotuje kolem svého centra, kromě toho se také pohybuje vesmír po určité trajektorii.

Náš vesmír je složen ze sedmi primárních hmot. Hmota v každodenním smyslu slova, kterou lze pozorovat jako galaxie, hvězdy, Země atd. vzniká jako výsledek interakce primárních hmot tam, kde byly splněny určité podmínky. Jak zjistili i „vědci“, pozorovatelná hmota představuje jen malou část hmoty, která by ve vesmíru „měla být“, a zbytek představuje tzv. Temná hmota. Pro oficiální vědu zůstává povaha temné hmoty stále záhadou, jak i sama přiznává.

Vesmír je anizotropní (nerovnoměrný) ve smyslu distribuce primárních hmot. Jako výsledek, množství primárních hmot dostupných na daném místě se místo od místa liší. Je základního významu, jaké druhy primárních hmot na určitém prostoru převažují. Přebytek, nebo nedostatek určité primární hmoty zásadním způsobem ovlivňuje chování hvězd, Zemí, a v neposlední řadě také vývoj inteligentních bytostí.

Sedm primárních hmot tedy formuje tento vesmír. Označme jednotlivé hmoty jako A, B, C, D, E, F, G.

Každá primární hmota (A-G) má určité inherentní vlastnosti a kvality. To zapříčiňuje, že na určité prostorové „kvality“ dané oblasti reaguje každá složka volných primárních hmot jinak. Když se tyto implicitní vlastnosti a kvality prostoru změní, změní se i jeho „propustnost“ pro různé druhy primárních hmot. Jako výsledek, jednotlivé primární hmoty se hromadí z rozdílných množství, na rozdílných místech. Tedy, shrnuto, jako výsledek tohoto procesu (interakce primárních hmot na „prostorové nerovnoměrnosti“ vesmíru) procentuální zastoupení volných primárních hmot se v odlišných oblastech výrazně liší.

Jeden typ nerovnoměrnosti je způsobem interakcí našeho vesmíru s vesmírem tvořeným osmi primárními hmotami; výsledkem je oblast s převahou hmoty E. Druhý typ nerovnoměrnosti je způsoben interakcí s vesmírem tvořeným šesti hmotami; důsledkem toho je oblast s převahou hmoty G.

Nahromadění ostatních hmot (A, B, C, D) v těchto oblastech je určeno proporcionálně tomu, do jaké míry příslušná hmota sdílí podobné kvality s hmotou E nebo G. Tento princip je klíčový v pochopení úkazů Den a Noc Svaroga. Pointa je v tom, že oblasti kde je nadměrný výskyt hmoty E nebo G mají důrazný vliv na vývoj jak jedince, tak směřování celé společnosti.

Kde převažuje hmota E, tam jsou optimální podmínky pro vývoj a kompletaci třetího a čtvrtého (jemnohmotného) těla člověka. Toto se odrazí ve zvýšeném výskytu vysokých duchovních a morálních kvalit, uvědomění a svědomí ve společnosti. Takovéto oblasti jsou nazývány Dny Svaroga.

Tam, kde převažuje hmota G, objevují se příznivé podmínky pro přehnání vývoj druhého a nekompletního třetí (jemnohmotného) těla člověka. Toto se projeví posílením „nízkých“ vlastností a kvalit v jedinci. Výsledkem tohoto pro společnost jako celek je negativní vývojový „trend“, který je zvláště nebezpečný pro civilizace v ranném stádiu vývoje.

Oblast s negativním působením je pole, na které se jedinci v ranném stavu jejich vývoje „naladí“ a toto pak zabrání jejich harmonickému rozvoji. Dá se to přirovnat k silnému magnetu, který magnetizuje kousek železa, otiskující do něj svoji polaritu.

Takováto shoda (ranné stádium vývoje a průchod „negativní oblastí“ = snadné ovládnutí ze strany parazitů) nastávají ovšem samy od sebe velice zřídka. Temná frakce si proto osvojila taktiku, Země na průchod náležitě „připravit“. Pokud mají zájem ovládnout nějakou Zem, která stojí před průchodem negativní oblastí, ale civilizace která ji obývá, již prošla rannými stádii svého vývoje, aplikují následující strategii. Na Zemi je jakýmikoliv hodícími-se prostředky iniciována celoplanetární katastrofa, kataklyzma, které zničí infrastrukturu dané civilizace. Země je „vybombardována“ zpět do doby kamenné. V důsledku tohoto se přeživší lidé vrátí zpět na mnohem dřívější stádium vývoje (např. stádium boje o holé přežití), a když pak Země vstoupí do oblasti s negativním evolučním působením, parazité se jí snadno zmocní.

Síly světla aplikovaly dva přístupy na naší Midgard-Zemi. Zhruba před 111 000 lety při události s lunou Lelou a podruhé před asi 13 000 lety v souvislosti s lunou Fattou. Poté, co naše Kultura byla téměř kompletně eliminována, zbyla pouze malá hrstka lidí, kteří si udrželi předchozí znalosti a úroveň, ale už nebylo v jejich moci kontrolovat situaci na Midgard-Zemi. Jediné co byli schopni, bylo zachovat předchozí vědění a také informaci o těchto událostech. Temná frakce byla připravena slavit vítezství, ale jejich sebejistota se ukázala poněkud předčasná.

Oblasti nerovnoměrné distribuce primárních hmot s převahou hmoty G můžou mít různou velikost a „hloubku“. Období, kdy Midgard-Země prochází těmito oblastmi, nazývali Naši Předkové Noci Svaroga, a jejich trvání se může pohybovat od několika století, do několika tisíc let. „Hloubkou“ takovéto oblasti se rozumí míra nerovnoměrnosti prostoru a s tím související převaha hmoty G nad ostatními hmotami.

Zatím poslední a „nejtemnější“ Noc Svaroga zahalila naši Zemi po dobu sedmi Kruhů Života, tj. po dobu 7 x 144 let = 1008 let. Od roku 988 do roku 1995-6.

Délka Dne / Noci Svaroga je určena velikostí prostorové nerovnoměrnosti a také rychlostí objektu, který jí prochází. Platí pravidlo, že oblasti s rozdílným vývojovým potenciálem se v zásadě střídají, ale nemají stejnou délku, tj. časové trvání periody Dne Svaroga, může být podstatně delší nebo kratší než trvání předcházející nebo následujíc periody Noci Svaroga.

Zdroj:

kniha Zamlčená historie Ruska (N. Levašov)