Država Velká Rassenia 3
Dnes budeme opět studovat Dědictví Předků. Pokračování, třetí a závěrečný díl o Velké Rassenii: jak byla uspořádána, co dělala, jak byla chráněna a kdo ji obýval.
Védy říkají, že účelem kastovního systému je zlepšit blahobyt Rodů zvýšením efektivity dobrovolné tvůrčí činnosti člověka pomocí vrozených vlastností, které určují jeho specializaci na určitou pracovní činnost.
Předchozí díly o Rassenii: Država Velká Rassenia a Država Velká Rassenia 2.
Ve Velké Rassenii u našich Předků mohl každý Starověrec vstoupit do té či oné kasty pouze tehdy, pokud měl odpovídající schopnosti, projevil píli v práci a ve snaze stát se tím, co mu vrozené schopnosti a vlastnosti Pravi umožňovaly. Každý člověk chápal svou potřebnost pro Rod a Državu. Stejně jako nyní, mu pomáhali Duchovní učitelé. Tehdy to byli Veduni. Ulevovali Slovansko-Árijské společnosti od situací, kdy lidé zaujímali ve společnosti postavení, které neodpovídalo jejich vrozeným vlastnostem. A právě takový systém organizace řízení společnosti, založený na znalostech informačně-energetické struktury člověka, Judžismu, znalostech Ingliismu, Rodových základů a Pravidel, Ustojů, umožnil vytvořit stabilní strukturu společenského řádu. To musíme pochopit hned. Není mnoho času, my zemřeme, ale ti, kterým to všechno musíme předat, přijdou po nás.
Musíte pochopit, že ve společnosti našich Předků jestvovaly tři hlavní kasty, které se dělily na několik menších kast. K první kastě patřili Vedunové. Patřili k nim žreci a žrice, volchvové a volchovníci, kudesníci a kudesnice, Pater Dijové, Kapeni a tak dále. Do druhé kasty patřili vládci a ochránci. Patřili k nim knížata, chánové, konungové, hlavy rodů a občin, getmani, atamani, vojvodové, kmeti, viťazi a válečníci. Třetí kastu tvořili pracovníci. Patřili k nim rybáři, lovci, včelaři, zemědělci, pastevci, řemeslníci a obchodníci.
Jak se v naší nestabilní společnosti s různými platy, potřebami, sociálními podmínkami a nestabilitou v některých regionech dělit na kasty? Nemůžeme. Proto bychom měli klást důraz na Duchovní rozvoj, aniž bychom zapomínali na materiální výhody. Poté, co jsme sami rozvíjeli Duchovnost, a také jsme předali základy Duchovnosti svým dětem, naše děti je předají našim pravnukům. A ti budou moci spolu s našimi potomky oživit tuto společnost, o kterou usilujeme.
Pochopte, že v Rassenii nebyly špatné a dobré Rody. Nikdy nebyly vyšší a nižší kasty. V Rassenii nejestvovali žádní smrtelníci a vesničané, kteří by sloužili vyšším kastám. V Rassenii nikdo nesloužil kastám. Kasty naopak pomáhaly sjednocovat lidi a posilovat Rody v Rassenii dobrovolnou smysluplnou činností prostřednictvím příslušníků těchto kast. V Rodech se samozřejmě objevovali nejen lidé užiteční pro společnost, ale i sobci. Všichni tam byli. Hlavní zvláštností takových lidí byla touha žít pro sebe, uspokojovat své osobní rozmary a choutky, což bylo v rozporu s Rodovými Ustoji, Zápověďmi Vyšných Bohů a Velkých Předků. Ti, kteří se prostě řídili slovy „já chci“, „chci a všechno“. Nepřipomíná vám to něco? Poznáváte v tomto popisu někoho?
V Rassenii příslušnost ke kastě pracovníků umožňovala každému člověku pracovat pro své dobro. Pro dobro Rodu. Tato příslušnost ho neuzavírala před ostatními kastami. Pokud se v průběhu jeho života, pracovní činnosti, objevily nové vlastnosti a schopnosti. Každý pracovník se mohl stát válečníkem, vítězem, a dokonce i atamanem. V Rodových Ustojích Ruskolaňských Skytů to zůstalo. Atamanem se mohl stát každý kozák. Stejně tak se každý mohl stát stařešinou, kudesníkem a volchvem. Musíte si však uvědomit, že pracovník se nemohl samostatně jmenovat kudesníkem, volchvem, válečníkem, vítězem ani atamanem. Musel získat potřebnou kvalifikaci, znalosti a zasvěcení od příslušného Učitele. Pro následný přechod z prvních dvou kast do třetí nebylo nutné mít Učitele. Stačilo přestat plnit kastovní funkce těchto dvou kast a začít plnit jednu z funkcí třetí kasty. Rozumíte tomu?
Ale kdo měl hlídat takovou Velkou Državu jako je Rassenie? Základem její vojenské organizace byly odjakživa družiny, od slova „družit se“. Teď jsme přátelé a máme spolky s ženskými kruhy, mužskými kruhy, Kolo. Takovým obrazem kola mužů je družina. Vznikly na základě Rodových Kol neboli Rodů, občin a žreců u Kapišť. U Kapišť se objevily chrámové sotniny. Každou družinu tvořili profesionální bojovníci, válečníci, kteří dobrovolně zasvětili svůj život obraně Otčiny. Ve starých letopisech jsou takoví bojovníci zmiňováni jako Geti. Tak je nazýváme i my. A Védy je tak nazývají.
Mimochodem, z nich pochází i slovo „getman“. V Rassenii se v případě hrozby války družiny sjednocovaly a vytvářely vojsko, v jehož čele stál kníže nebo nejlepší z getmanů. V případě silné potřeby se shromáždila domobrana. Patřili do ní mužští pracovníci z Rodů a občin. Následkem toho se každý muž v Rodu a občině naučil zacházet se zbraněmi a bojovat. To uměl každý muž. V Rassenii jestvovala všeobecná vojenská povinnost. Obrana Otčiny byla pro každého Starověrce Ingljana, pro každého Rusiče, Slovana a Árijce Posvátnou povinností.
V případě odražení agrese tvořily armádu Velké Rassenie družiny, složené z profesionálních válečníků-getů, a domobrana, složená z pracovníků, kterým se říkalo ratnici. Byli zde také šturmvojáci, jakási jednotka rychlého nasazení. Kromě družin a domobrany organizovala Rassenia také pohraniční službu. Vytvořily ji Rody z pohraničí. Zpravidla se jednalo o zástupce Rodů Ruskolaně. Od pradávna žili na hranicích Rassenie pracovníci z Rodů těchto vesí. Byli to válečníci i oráči zároveň. Vyznačovali hranice, vytvářeli ploty-pasti různého druhu, stavěli předsunutá stanoviště a posilovali vlast. Vlast bylo území, které každý z nich dokázal projít za den. Družiny Rodů z těchto vesí vysazovaly jízdní oddíly, pěší hlídky, posádky a předsunuté stanoviště. Co vám to připomíná? Je to základ kozáctva.
Naši Předkové měli dlouho před vznikem dalších států na Midgardu vysoce organizovaný samosprávný společenský systém, který nazývali Država. Byl základem Božských vlastností, vlastností Pravi každého člověka, protože byl spravedlivý a zajišťoval všechny aspekty života Rodů, které byly jeho součástí. Pamatujte, že v Rassenii nikdy nedocházelo k vykořisťování člověka člověkem. Naše Rody si samy obstarávaly obživu a dobrovolně udržovaly kasty vedunů, vládců a ochránců. Vedunové, vládci a ochránci zase dobrovolně přispívali k Duchovnímu rozvoji Rodů a chránili je před nepřáteli a útoky.
V Rassenii nikdy nebylo otroctví. Dokonce ani zajatí cizí válečníci nebyli otroky v pravém slova smyslu. Žili v Rodu a byli povinni nejméně tři roky pracovat, čímž nahrazovali škody způsobené Rodu a Občině v době účasti na ozbrojené agresi. Jak říkají Védy, po uplynutí zmíněné doby měl zajatec možnost odejít do své země, nebo zůstat žít v Rassenii. Podle mého názoru nemohl být tento systém spravedlivější.
Rassenia jestvovala velmi dlouho. A nyní je její energetická stopa v nás. Jestvuje tak dlouho, dokud jsme my a pamatujeme si ji. Jak v době míru, tak v době války se vláda v Rassenii uskutečňovala volenou formou. Všechny řídící funkce byly volené a byly zřizovány na dobu řešení konkrétního pracovního nebo vojenského úkolu. Po splnění těchto úkolů funkce řízení zanikly, potřeba manažera zmizela. Manažerské funkce se tedy ve Velké Rassenii vykonávaly vždy dočasně a dobrovolně. Přesto se k nim nepřistupovalo jako k pracovní smlouvě, která jednoho dne vyprší. Vykonávali ji vysoce profesionálně, s plným nasazením a podle svého svědomí. Proto byla Rassenia vždy federací samosprávných Rodů, Občin a kmenů, které spojovalo Duchovní vedení žreců a ochrana profesionálních válečníků.
Chtěli byste žít v takové společnosti? Přáli byste, aby v takové společnosti žily naše děti? Chtěli byste se někdy narodit do vysoce duchovní společnosti, sešité Božskými vlastnostmi Pravi ve vnitřních světech každého člověka? Pokud si to opravdu přejete, musíme podniknout kroky hned. Nikdo jiný než my to neudělá.
Velká Rassenia byla, je a bude! Na věky věků!
Zdroj:
vk.com/@-176218205-derzhava-velikaya-raseniya-chast-tretya
