Jak slavit Den Boha Kolady – Menari

Podle Kruholetu Čísloboga v Sorokovnik Bílé Záře a Pokoje Světa, 13 Bejlet, Starověrci oslavují Den Boha Kolady – Menari. Den Boha Kolady je začátkem Velkého přírodního cyklu, který rodí a přináší změny do našeho života.

Jedná se o cyklus svátků:
13 Bejlet – Menari
22 Bejlet – Den Velkého Pokoje
23-32 Bejlet – Týden Paměti Praotců 
33 Bejlet – Den Boha Peruna

Blíže jsou tyto svátky popsané v článku: Zimní Védické Svátky.

Podle Slovansko-Árijských Véd Kolada řídí Velké Změny v životě Rodů Rasa Velké a potomků Rodu Nebeského. Za starých časů daroval Vyšný Bůh Kolada mnoha Rodům, které se přestěhovaly do západních zemí, systém výpočtu sezónního času pro provádění polních prací – Kalendář – Kolady Dar, jako i své Moudré Védy, Zápovědi a poučení. Kolada je Bohem-Ochráncem válečníků a Žreců. Kolada byl často zobrazován s mečem v ruce, přičemž čepel meče byla otočena hrotem dolů. Meč s ostřím směřujícím dolů v dávných dobách symbolizoval zachování Moudrosti Bohů a Předků, stejně jako neochvějné dodržování Nebeských Zákonů, jak je stanovil Bůh Svarog pro všechny Čertogy Svarožího Kruhu.

Součástí svátku Menari je chození po Perunově Pouti. Při svém druhém příchodu na Midgard-Zemi prošel Perun Bránou Mezisvětí do Pekla a osvobodil odtud lidi Velké Rasa, které tam vlákáni podvodem a silou.

Kromě našich Předků osvobodil Perun i další živé bytosti, které se tam dostaly do otroctví, do zajetí. Nebyly to jen humanoidní, ale i jiné myslící formy života. Když lidé a s nimi osvobozené bytosti z jiných Světů vycházeli z Brány Mezisvětí, pod rouškou cizích bytostí pronikli na Midgard původní obyvatelé Pekla – nežiti a nejrůznější běsi.

Po osvobození posledního vězně Perun zavalil Bránu Mezisvětí vedoucí do Pekla Kavkazskými horami. Poté během devíti dnů zničil veškeré zlo, které proniklo na Midgard. Při hledání nežitů a všelijakých běsů šel Perun po určitých cestách. Později lidé tuto cestu propočítali a nakreslili ji jako symbol a také ji vyznačili poblíž Kapišť a gorodišť. A tento svátek i na Zimní Den Boha Peruna po ní lidé chodí bosí 9 kruhů a opakují tak Perunovu Pouť.  Bůh Perun šel z východu na západ, podle pohybu Slunce, pak se otočil na sever, osvobodil severní země, pak šel na jih a znovu na východ. Tak prošel 9 kruhů.

Mezi přípravy na Den Boha Kolady patří i vytvoření obřadové panenky Spiridon-Sluncevrat, mající zajímavý původ. Začal v období, kdy se na Rusi ctili Prastaří Bohové a pořádaly se svátky na čest změny ročního období. Od svátku Sluncevrat pochází i název panenky. Tento název si naši Předkové vybrali pro obereg, který symbolizuje zimní slunovrat – den, kdy se noci zkracují a pomalu se blíží jaro.

Sluncevrat je prastarý symbol zimního slunovratu, změny ročního období, přechodu od zimy k létu, znovuzrození Slunce. Naši Praotcové považovali toto období za posvátné a vyráběli panenky-oberegy, které se nazývaly Sluncevraty. Měly chránit člověka před všemi neštěstími a ranami osudu (neúrodou, úhynem dobytka, hladem a chudobou). 

Panenka Spiridon-Sluncevrat má dvě charakteristické vlastnosti: za prvé – panenka je muž, za druhé – velké kolo, které pevně drží v rukou. Kolo představuje Slunce, které Spiridon otáčí správným směrem, aby se vám žilo lépe. Proto musí být tento kruh pevně uchycen a nesmí vypadnout při změně polohy nebo umístění panenky. 

Účel panenky. Spiridon-Sluncevrat je obereg pro muže, který pomáhá překonávat překážky bránící v životním postupu vpřed. Hlavní funkcí panenky je pomoc při řešení nepříjemností. Pokud panenku požádáte o něco konkrétního, pomůže vám právě v této oblasti. Její vliv je však rozsáhlejší. Kromě splnění přání svého majitele má takový obereg pozitivní vliv na jeho zdraví, pomáhá zbavit se škodlivých návyků a najít si nové zájmy. Člověk začne snáze navazovat kontakty s okolím a stává se vnímavějším k znamením Osudu. 

Panenka může pomoci s: najít své životní poslání, rozvíjet nové dovednosti; ukončit období deprese a neúspěchů; zachytit vhodný okamžik pro změny v životě. Rovněž přilákat dostatek a blahobyt; zlepšit zdravotní stav a získat sebedůvěru nebo dosáhnout Duchovního očištění.

Jelikož Spiridon-Sluncevrat pomáhá člověku v jeho záležitostech, je třeba pro obereg vyhradit určitý prostor. Motanka by měla být umístěna v pracovní zóně. Je důležité, aby tato část domu byla naplněna aktivní, činorodou energií. Spiridona nelze uchovávat v ložnici.

Kozuli – Obřadové pečení. Jak víme, jedním z důležitých obřadů v těchto dnech je Koladování neboli Koladky. 

Koladky jsou, když se hospodáři střetávají s maškarami a pohostí je buchtami a sladkostmi. Věří se, maškary jsou běsi v přestrojení. Na Koladu se obvykle převlékají za nejrůznější příšery, za něco strašidelného. Když Předkové převlečeným lidem dávali sladkosti, odháněli tím běsy, odháněli od sebe vše zlé. Běsi nemají rádi pozitivní energii, energii radosti.

Je to jedna z důležitých tradic Ruského Severu (a nejen), která se podle etnografických údajů (částečně) zachovala a mnozí ji znají jako Severské Kozuli. Kozuli je obecný název pro koláčky nebo perníky z žitného těsta. Jejich příprava je prastarým Obřadem, který měl zpočátku hluboký význam. Podle jedné verze dostalo tradiční pečivo Pomorů (národů žijících na pobřeží Bílého moře) tento název proto, že v místním dialektu „kozula“ znamená „kudrlinka“.

Podle jiné verze proto, že perníky se nejčastěji pekly ve tvaru kozy, která byla od dávných dob považována za symbol blahobytu a bohatství v domě. Častými figurkami jsou jeleni, koně, býci, krávy, kozlíci, ptáci, tuleni. Každá figurka-kozula má svůj zvláštní význam, ale obecně je tento Obřad spojen s dobrou úrodou, zvýšením počtu hospodářských zvířat a rozmnožením zvěře v lese. Také se připravovaly jako Obereg nebo Totem, přičemž se do nich vkládal určitý Obraz nebo přání. 

Tradiční Obřadová část. Pečení Kozulí – Rodový Obřad. Výroba forem na vykrajování perníčků a příprava těsta byla tradičně mužskou záležitostí. Těsto na perníky se připravovalo ve velkém množství a jeho hnětení bylo velmi pracné. Naopak tvarování, pečení a malování bylo výsadou žen. Perníky zdobila a malovala celá rodina – dospělí i děti. Tajemství přípravy těsta a cukrové polevy se přísně střežilo a předávalo se pouze Rodně.

Perníčky ve tvaru člověka: dobří chlapci, slečny atd. musí být otočeni „čelem“ k vám (zepředu). Pokud je perník ve tvaru zvířete, musí být jeho čumáček otočen nutně doleva. Ve spodní části se často dělal proužek – podstavec, který podle všeho symbolizuje Matku Zemi, která drží křehký materiál pohromadě. Takový perník se pohodlně drží v ruce a lze ho postavit. To vyžadoval zvyk uchovávat dárkové perníky pro štěstí až do příštího roku. Pečené figurky z těsta se stavěly na okna, nad vchodové dveře obydlí a hospodářských budov. V předkřesťanských dobách plnily roli Oberegu.

Při pečení se vycházelo z principu „podobné plodí podobné“. Figurky lovce a zemědělce se jedly, aby se dařilo lovu a úrodě. Konzumace obřadového pečiva v určitou dobu byla aktem připojení sebe a svého hospodářství k silám, které měly zobrazené zvířata. Figurkami se krmil i dobytek, aby se rozmnožoval a nebyl nemocný. Věřilo se, že po snědení kozule přinese domácí dobytku bohatý přírůstek.

Kozuli se věšely jako Oberegy po chlévech a stájích, chránily dům před zlými duchy a používaly se jako nezbytný atribut při věštění. Umístili je na viditelné místo – do Červeného Rohu, na polici s nádobím nebo do kredence. Perníkovou figurku, i když se rozbila, nebylo možné vyhodit, ale bylo nutné ji přinést jako trébu. 

Kůň, jelen, pták, ženská figura – hlavní „postavy“ perníku, které mají magické vlastnosti. Je zajímavé, že ještě v 20. a 30. letech našeho století dívky obdarovávaly své nápadníky kozulami na novoročních večírcích. K těmto dnům připravovaly nejkrásnější pečení a soutěžily mezi sebou v umění jeho zdobení. Nezapomeňte, že těsto je Živé. Je důležité vědomě vytvářet ten Obraz, který bude vaším Oberegem.

Koladky. V době Koladních Svátků se lidé scházeli na „besedách“ (posezeních), oblékali se do kostýmů, chodili po skupinách od domu k domu a zpívali písně – koladky. Hospodáři každého domu blahopřáli k svátku, přáli jim bohatství a dobrou úrodu v formě podle schématu „tolik – kolik“, tj.: tolik snopů na poli, kolik hvězd na obloze, tolik ovcí na dvoře, kolik kapek padá během deště.

Zdroj:

t.me/svyatoden_starovery/208