Koladův Dar

V současnosti podle  původní Slovansko-Árijského kalendáře máme Leto 7531 od Uzavření Míru v Hvězdném Chrámu. Neznamená to však, že náš svět vznikl před 7531 roky.

Uzavřením Míru se za starých časů označovalo období od uzavření mírové dohody mezi bojujícími národy. Tento systém.  počítání roků se utvořil proto, aby se zachovala paměť na činy našich Předků. Mírová dohoda se uzavřela mezi Velkou Rasou (Slovany, Árijci) a Velkým Drakem (starými Číňany) na den podzimní rovnodennosti prvního dne prvního měsíce Leta 5501 od Velké Struže (Velkého ochlazení).

Nejprve byl slovanský kalendář vytlačen ze zemí na západ od Ruska, včetně Velké Moravy a Kyjevské Rusi, křižáky při vyvražďování našich Předků. Dílo zkázy dokončil car Petr I. V Letě 7001 vydal příkaz odstranit všechny staré kalendáře, jenž existovaly v Ruských zemích a zavedl západoevropský kalendář od narození Krista. Přenesl tak začátek původního kalendáře – Novoletí z Podzimní Rovnodennosti (Slovanů a Árijců) prvního září na prvního ledna a jako výchozí datum označil rok 1700. Tento datum vybral Petr I. a přikázal poddaným slavit začátek nového kalendáře a blahopřát všem při příležitosti Nového Roku.

Na dvoře Petra I. nepoužívali příliš ruský jazyk, protože ho považovali za jazyk prostého lidu. Většina komunikace probíhala v německém a holandském jazyce. Nové ruské slovo pro rok „God“ je z těchto jazyků. Nyní měli jeden druhého pozdravovat při příležitosti Nového Boha, na den jeho obřízky. Tato „záležitost“ pokračuje dodnes aniž by lidé věděli o původním významu. Blahopřejí si stále k prvnímu lednu Nového obřezaného Boha a ne při příležitosti Novoletí, tak jak to bylo dříve. Nejen, že Petr I. vyměnil starý (původní) kalendář za nový ale ukradl národu Slovanů 5508 let Velkého Dědictví. Rovněž přikázal cizincům napsat místo reálných Dějin cizí Historii, která dosud neexistovala. 

Také málokdo dnes ví, že se předtím na našem území datumy v Letopisech psali Bukvicí staroslovanského jazyka. Číslice zavedl až později v Rusku Petr I. Do zavedení nového kalendáře oslavoval národ 7208 Novoletí od vítězství nad starými Číňany. To svědčí o tom, že písemnictví u Slovanů existovalo dávno před příchodem ničitelů všeho slovanského, Cyrila a Metoděje. Nebýt reformy Petra I., tak by dnes těžko existovalo církevní pohádka o „osvícení negramotných jazyčníků“. 

Uveďme si příklady seznamu kalendářních forem, tak jak je používají Slovani a Árijci dodnes. Letopočty odpovídají roku 2020-2021 n.L. 

Leto 7531 od Uzavření Míru ve Hvězdném Chrámu

Leto 13031 od Velké Struže (Velkého Ochlazení)

Leto 40027 od třetího příchodu Peruna na Midgard-Zem

Leto 44567  od Vytvoření Velkého kruhu Rassénie

Leto 10601 od Velkého Přesídlení z Dárie

Leto 143 013 od období třech Lun

Leto 153390 od Assa Dei 

Leto 165053 od Časů Tary

Leto 185789 od Časů Tule

Leto 211709 od Časů Svaga

Leto 273917 od Času Ch´Arra

Leto 460541 od Časů Dary

Leto 604397 od Časů Třech Sluncí

Objasníme si některé Letopočty. Tyto systémy nemění jeden druhého ale doplňují. Každý následující systém je pokračování předcházejícího.

Můžeme pokračovat i dál ale jak se tedy u Slovanů objevil 12-ti měsíční kalendář. Slované a Árijci využívali jiné systému kalendářního vyčíslování než je ten současný. Zaměřme se proto nejdříve na systém, který se používal v Evropě a Skandinávii. 

Kelti a Skandinávci měli nejdříve 9-ti měsíční kalendář, poté přešli na 24-ti měsíční. Souviselo to se soustavně měnícími se klimatickými podmínkami a přechodem na runové písmo. Po přechodu se každý měsíc označoval svojí Runou z Futarchy (sborníku Run). Měsíce se lišily délkou, kdy např. první měsíc měl 14 dnů, druhý 15 dnů, třetí 16 dnů a potom se to opakovalo. Zmíněné číslování souviselo s fázemi Luny, jejíž perioda má 29,5 dne. První čtyři měsíce Runického kalendáře plně odpovídali dvěma plným lunárním měsícům. Další metoda počítání měsíců spojoval mezi sebou lunární fáze se slunečním kalendářem, kdy rok Runického kalendáře obsahoval 360 dní. 

Nakonec našla uplatnění i nevyužívaná 25. runa zvaná Odina. Na konci každého třetího měsíce se vsunul 25. měsíc, pomáhal tak vyrovnávat cykličnost slunečního roku, jak se to dnes dělá pomocí přestupného roku.

Na jihu Evropy, území dnešní Itálie, žili Rasséni, používajíc rovněž 9-ti měsíční kalendář. Do italského teritoria přišli jak Latíni tak Slované, přičemž měl každý svůj kalendářní systém. Latíni se pokusili Rassénům vnutit svůj systém ale nepodařilo se jim to. Vyhlásili tak Rassény za hloupé a vyřešili to jejich vyhlazením.

Vzhledem k velké rozmanitosti kalendářů, byl v roce 45 před n.L na příkaz Julia Cézara zaveden nový kalendářní systém, které bylo nutné dodržovat na celém území Římského impéria. Tento Juliánský kalendář však vzniknul z již existujícího kalendáře egyptských kněží. Problémy však z důvodu velké různorodosti pokračovaly. Potýkali se s nimi hlavně křesťanští misionáři, kterým když se povedlo někoho obrátit na jejich víru, nevěděli kdy slavit svátky nebo dodržovat půsty. Nebylo možné určit jaký datum místního kalendáře odpovídá Juliánskému. Došlo se tak k jedinému závěru a to, zakázat starý kalendář a zavést nový Juliánský.

Ani národ Velké Moravy a Rusi nepřijal Juliánský kalendář. Nerozuměli tomu, proč je nutné zavádět na našem území cizí kalendář, s měsíci číslovanými v latinském jazyku. Byly zde i tři měsíce navíc a nepočítal se od Dne Podzimní Rovnodennosti ale od začátku jara. Křesťané nakonec našli způsob jak vnutit Slovanským národům cizí kalendář. Vymysleli slovanské názvy měsíců místo latinských čísel, které zněli: Berezeň, Kviteň, Traveň, Červeň, Lipeň, Serpeň, Vereseň, Žovteň, Listopad, Grudeň, Sičeň, Ĺutij. Přesto však slovanský kalendář nepřestal existovat, používaly se tedy kalendáře dva. Bylo to kvůli tomu, že v juliánském kalendáři existovaly pouze křesťanské svátky a události z minulosti, které se odehrály daleko od slovanských zemí. Ten původní byl potřebný pro každodenní život lidí, protože se podle něj dalo určit kdy začít a skončit polní práce. 

Církevní vrchnost byla dále nespokojená, protože národ slavil svátky podle obou kalendářů a vadil jim i zmatek, jenž vytvořili letopisy. Ty ruské používaly datumy slovanského kalendáře a pozvaní Řekové – letopisci používali kalendář nový. Ku příkladu, datum prvního března 1005 n.L podle slovanského kalendáře připadá na Leto 6513 ale podle křesťanského na 6512 od stvoření světa, čímž rozdíl mezi Slovanským kalendářem a kalendářem od narození Krista byl 5508 roků, u křesťanského 5507. 

Podle příkazu cara Ivana III., Leto 6856 (1348 n.L.), bylo Novoletí v novém kalendáři stanoveno na prvního března, číslo roku ale bylo převzato ze starého Slovanského kalendáře. Vnucování nového se začalo projevovat i v každodenním životě. Jedny svátky byly zakázány a další, které se slavily přes zákaz, křesťanská církev přizpůsobila podle sebe. Například:

Den Fašanků-Moreny, byl přejmenován na Fašanky,

Den Kupala se stal dnem Jana Křtitele, 

Den Triglava (Svaroga-Peruna-Svantovíta) se změnil na sv. Trojici.

Církevní orgány opět neuspokojovalo, že lid používá dva kalendáře a oslavuje dvě Novoletí. Zákazy nepomáhaly, postihy a tresty měli opačný účinek. V mnoha městech a dědinách začali povstání, jejichž cílem byla likvidace křesťanských kněží a jejich pomocníků. Aby se situace dostala pod kontrolu musel zasáhnout car Ivan III. Nejen, že dovolil lidem používat starý kalendář, taktéž i uzákonil právo ctít si Starou Víru Předků. Takto vešla na Rusi v platnost dvojí víra a dva kalendáře. Církevní byl považován za státní a slovanský za národní. 

Nastalo Leto 7090 (1582 n.L.) a katolická církev zavádí nový kalendář, podle příkazu papeže Gregora XIII., čili gregoriánský kalendář. Začátek nového kalendáře se nedatoval od Stvoření Světa ale od narození Krista. Nový kalendář bylo potřeba zavést, protože rok juliánského byl o něco delší než rok přirozený. Za 128 let se nahromadil jeden celý den. Trvalo roky až staletí než některé evropské země přešly na nový kalendář. V Rusku se tomu tak stalo až v roce 1918. Ani gregoriánský kalendář není úplně přesný. Odchylka jednoho dne od přírodního roku nastane po 3300 letech. I přes určité nedokonalosti byl přijat většinou světa a je dnes všeobecný.

V Letě 7208 (1699) Petr I. přenesl Novoletí na prvního ledna a vydal následující příkaz: Protože v Rusku určují Novoletí různě, od této chvíle se přestanou lidem motat hlavy a pro všechny bude Novoletí platit stejně, od prvního ledna roku 1700 od narození Krista. A na znamení dobrého začátku a radosti budou lidé jeden druhého zdravit s „Novým Godom“, s přáním úspěchu v práci a rodině hojnosti. Na počest „ Nového Godu“ se budou zdobit jedličky, děti hrát, sáňkovat se z hor. A dospělí lidé se nebudou ožírat a bít – na to jim stačí jiné dny.

Z dnešního pohledu zvláštnost, že se všude v základu kalendáře objevuje devítka, však slovanský kalendářní systém je nejpřesnější ze všech existujících. Za několik posledních desítek tisíc let nezaostal ani o jeden den. Podívejme se na fatka.

Koladův Dar se skládá ze tří ročních období: Podzim, Zima, Jaro.

Tyto tři období jsou spojeny do slunečního cyklu, který nazýváme Leto. 

Leto tvoří devět měsíců, na každé roční období připadají tři měsíce. 

Kalendář má dvě podoby. Běžné Leto a Posvátné Leto. Tvoří Kruh Let, kde je 15 běžných Let a jedno Svaté Leto.

Devět Kruhů Let tvoří Kruh Života, jenž se skládá ze 144 roků. Tyto opakující se cykly nazýváme Kruholetem.

Běžné Leto má 365 dní, všechny liché měsíce mají 41 dní, sudé 40 dní. (5×41=205)+(4×40=160)=365.

Svaté Leto má 369 dní, všechny měsíce mají 41 dnů. 

Novoletí připadalo na první den druhého měsíce Podzimu, na Den Podzimní Rovnodennosti. Toto pravidlo souvisí s tím, že už byla sklizena úroda, naplněné sýpky, a tak se Nové Leto začínalo s dostatkem všeho.

Mimo jiné, největší rozhodnutí se vždy dělala na Novoletí. Mírová smlouva s Velkým Drakem (starou Čínou) byla podepsána právě na Novoletí. Bylo to velmi příhodné na zavedení nového bodu odpočtu světského života. Uzavření Míru se událo na první den, prvního měsíce Leta 5500 od Velké Struže. Tímto se první den prvního měsíce Leta 5501 od Velké Struže zároveň stal prvním dnem, prvního měsíce Leta jedna od Uzavření Míru. Protože mírová smlouva byla podepsána v roku nosící znamení Hvězdného Chrámu v Kruholetě, tak i název nového Letopočtu zůstal od Uzavření Míru v Hvězdném Chrámu.

Týden Slovanského kalendáře čítal taktéž devět dní. Názvy měli číselnou formu: Pondělí, Úterý, Středa, Čtvrtek, Pátek, Šestek, Sedmek, Osmek, Neděle. Všechny liché měsíce Běžného Leta začínaly z jednoho dne v týdnu a sudé z druhého. Protože Svaté Leto mělo 41 týdnů, tak i následující Kruh Života začínal z toho stejného dne v týdnu jako Svaté Leto. To znamená, že každý Kruh života (cyklus 144 let) začínal pondělkem. 

Starý Slovanský kalendář, stejně jako skandinávský nebo keltský měl Runovou formu zobrazení, původní názvy měsíců, čísel, dnů v týdnu a názvy Let byly zapsané Runami. Runa je tajný obraz, nikoliv písmeno nebo slabika. Nejdříve se názvy měsíců označovaly Runami ale později byl doplněn i název Bukvicí s krátkým odhalením smyslového významu. První měsíc byl označen pouze jednou Runou, ale ostatní měsíce se označovali spojením druhem Run, kdy druhá Runa odkazovala na část slunečního cyklu známého jako Leto. 

Ve staroslovanském textu, jenž se používali i u nás, se při psaní názvu měsíce na konec slova přidávala bukvice „Ъ“ – jer. Zněla jako krátké nepřízvučné „o“. Každý měsíc měl také smyslový významový obsah určující život lidí. Názvy měsíců kalendáře:

Рамхатъ (Ramchat) – Měsíc Svatého Začátku

Аилѣтъ (Ailet) – Měsíc Nových Darů

Беилѣтъ (Beilet) – Měsíc Klidu Světa

Гѥилѣтъ (Geilet) – Měsíc Sněhových Bouřek a Struže

Даилѣтъ (Dailet) – Měsíc Probouzení Přírody

Ѥлѣтъ (Elet) – Měsíc setby a mláďat

Вѥилѣтъ (Veilet) – Měsíc Větrů

Хеилѣтъ (Cheilet) – Měsíc Přijetí Darů Přírody

Таилѣтъ (Tailet) – Měsíc Završení

Nejen Leta se počítali pomocí Kruhů Let (po 16 Letech) ale i přechod Jarily-Slunce po Nebesích mezi hvězdami obsahoval číslo 16. Tyto části se nazývají Nebeskými Čertogy (lze chápat jako Souhvězdí) Svarožího Kruhu. Každý Čertog má svého Ochránce. Na Svarožím Kruhu lze kromě Čertogů najít mnoho dalšího, např. na Vnějším kruhu můžeme vidět, která z Vysokých Vesmírných Energií ochraňuje daný Čertog. Na druhém kruhu od vnějšího okraje jsou umístěné Runy Času a jejich strukturální zobrazení. Máme tedy Denní Kruh ve kterém je 16 hodin. Po čtyřech hodinách na každou část dne, čtyři hodiny na Večer, čtyři na Noc, čtyři na Ráno a čtyři na Den. Na dalším kruhu jsou vyobrazené Runy 16 Nebeských Čertogů, jejich nákres má vazbu na rozložení Hvězd na Nebesích i s Přírodními živly. Pak následuje Kruh Živlů, kde se nachází devět Živlů, přes které přechází Čas Života. Jsou to: Zem, Hvězda, Oheň, Slunce, Strom, Svaga, Oceán, Luna, Bytí. 

Zdroje:

tartaria.sk

jasenka-nasaotcina.cz

slovanskakultura.cz

sloviensko.sk