Marco Polo o Velké Tartárii

Jistě ze školních lavic pamatujete příběh benátského kupce Marca Pola (1254 – 1324), který na svých cestách po Asii obšírně popsal život v „Číně“, kde pobýval v „Pekingu“ řadu let na dvoře „mongolského“ chána Chubilaje“. Stejně jako skoro všude jinde i v tomto příběhu to trochu skřípe. Chán možná nebyl mongolský, Marco negramotný a s největší pravděpodobností vůbec v Číně nebyl. 

Marco Polo, očitý svědek, který pobýval na dvoře Chubilaj chána řadu let ho popisuje následovně:

Kapitola LXXXII

„Zde se popisuje jak vypadá veliký chán. Veliká vládce král Chubilaj-chán vypadá takto: dobrého růstu, přiměřeně silný a dobře stavěný; líce bílé a tváře jako růže ruměné, oči má černé přívětivé i nos pěkný. jak má být.“

Chubilaj-chán, ilustrace z cestopisu Marca Pola

Tedy žádná snědá pleť, ani šikmé oči. Obrázků chána je v Marcově cestopisu několik, ale vždy je to tvář člověka evropského typu. A co sám autor cestopisu Marco Polo? V kapitole XVI knihy se o něm dozvídáme:

Marco, syn Nikolaje, pozorně sledoval tartarské obyčeje a naučil se jejich jazyku i písmu. Říkám vám čistou pravdu, naučil se jejich řeč a čtyřem abecedám i písmu a čtení ve velmi krátké době, brzy po příchodu ke dvoru velkého chána. Byl chytrý a bystrý. Pro všechno dobré v něm a pro jeho schopnosti veliký chán byl k němu milostiv. 

Tak přece. Nikoli negramotný lhář, jenž svá líčení dalekých krajů posbíral od námořníků v benátském přístavu, jak se jej někteří snaží malovat ale talentovaný mládenec, který si osvojil jazyky a čtyři abecedy tartarské. 

Oficiálně se uvádí, že Marco spolu se svým otcem a strýcem pobývali na chánově dvoře v Khambalyku, což má být původní název Pekingu. Sám Marco Polo podává srozumitelný popis měst, ve kterých s otcem a strýcem pobývali, ale žádné město Khambalyk mezi nimi není. Naopak hlavní město velkého chána Chubilaje nazývá Kambalu a země, v níž stojí, je podle něj Kataj. Několikrát zmiňuje i nepříliš vzdálené město Xandu. Nyní trochu jazykovědy: Kataj zní jistě velmi podobně jako Kitaj, což je, jak jistě mnozí vědí, rusky Čína. A jsme u toho, proč s velkou pravděpodobností oficiální historie neochvějně tvrdí, že Velký chán sídlil v čínském Pekingu.

Abychom jen neteoretizovali, nahlédněme do nějaké staré mapy. Výborně nám k tomu účelu poslouží například tato, která na svou dobu zachycuje Asii dost přesně, a zaměřme se na severovýchodní část kontinentu, kde dnes nalezneme Čukotku, Kamčatku a Magadanskou oblast.

Mapa Daniela Ferimontana, 1590

Co tu jasně vidíme? Zemi Cataio a v ní města Cambalu a Xandu. Přesně, jak psal Marco Polo. Můžeme se podívat i na jinou mapu. 

Mapa Jodocuse Hindia, 1606

Sami bez problému všechny tyto názvy najdete. (Jen si ještě kvůli orientaci všimněte v pravém dolním rohu tohoto výřezu, kde až se nachází Velká čínská zeď.)
A když si nyní do třetice rozklikneme ještě tuto mapu a prohlédneme si ji celou, bude nám jasné, kam patřila země Cataio (= Katajo) se sídelním městem Cambalu (Kambalu) a kde podle jasně viditelné Velké čínské zdi byla Čína a Peking.

Antique Map Jollain, Tartaria

Takže Marco Polo s největší pravděpodobností skutečně nepobýval 24 let v Číně, ale v Tartárii. Malá rekapitulace. Jak staré mapy dokazují, Tartárie spojovala několik velkých provincií. Jmenujme alespoň některé. Na západě to byla Moskevská Tartárie/Moskovie/Russie. Na jih od ní, na území dnešní jižní Ukrajiny a Krymu byla Malá Tartárie. Uprostřed Asijského kontinentu na mapách nalezneme centrální Velkou Tartárii končící na severu až u břehů Tartarského/Hyperborejského moře (Severního ledového oceánu) a na východ od Kaspického moře zhruba na území dnešního Turkmenistánu Nezávislou Tartárii. Od Velké čínské zdi na sever se táhla Čínská Tartárie a dále pak Tartárie Mogulská.

Důležitým svědectvím o tom, že nádherná říše, o níž Marco Polo psal ve své knize, nebyla Čína, ale Tartárie, je velké množství toponym (místních názvů), která jsou současným tzv. historikům zcela neznámá, my je však snadno nacházíme na starých mapách. Díky volnému přístupu k těmto nesmírně cenným materiálům, které po dlouhých staletích strávených v knihovnách Vatikánu či Kongresu USA vyplouvají na světlo světa, už dnes nikdo nemůže odesílat do říše pohádek názvy jako třeba Hyperborea, Lukomorje nebo Ripejské hory.

Když si vezmeme některou z map Tartárie starších jak 400 let, můžeme v ní najít názvy, které se objevují v Marcově cestopisu.

Co píše Marco Polo přímo ve své knize:

„… Na západ od tohoto hradu asi 20 mil je řeka Karamoran; je tak veliká, že most přes ní nelze postavit; řeka je široká, hluboká a vlévá se do moře-oceánu. Na této řece je mnoho měst i hradů; kupců je tu mnoho a obchod tu kvete.“

„… Za tou řekou na západ je po dvou dnech pouti znamenité město Taidžin na břehů jezera Koros.“ „… Když pojedeš třicet dnů po této stepi, o níž jsem hovořil, je tu město Velikého chána Sasion. Ta země je nazývaná Tangutem.“

Hle, Tangut. O něm se přece tvrdí, že ležel kdesi v Tibetu a zcela jej zničil už o nějakých sto let dříve Chubilajův děda Čingis-chán. Ale pojďme dál. 

„… Kamul je nyní oblast ale v dávných dobách to bylo království. Měst a hradů je tu mnoho a hlavní město se jmenuje Kamulom…“

„… Půjdete-li osm dní do země Ergimul směrem na východ, přejdete do země Erigaja, v níž je měst a městeček mnoho a všechna patří do veliké země Tangut; v ní nejznamenitějším je město Galacia. Ti, kdo tu přebývají, jsou modloslužebníci a kromě nich také křesťané, kteří mají tři kostely a všichni jsou poddáni velkému chánovi. V tom městě Galacia dělají sukna, kterým říkají zambelory, z bílé vlny a ze srsti velbloudů a jsou tak krásná, že je odtud kupci po všech královstvích vezou.“

„… A když to Čingis-chán slyšel, rozhněval se velmi a sebrav veliké vojsko, jel do země krále Uncham, kterému říkají kněz Jan a utábořili se na krásné velmi veliké rovině, jež slovem Tanduk…“

O tom, že tato oblast byla opravdu bohatě osídlena a města tu byla výstavná, svědčí i mapa italského mnicha, kartografa a cestovatele Fra Mauro. Není sice vytvořena podle pravidel, která od map očekáváme nyní ale je opatřena poznámkami o zvycích v zobrazených krajích a doplňují ji i obrázky tam se vyskytující architektury. 

Mapa Frau Mauro, 1450

(Sever na této mapě hledejte dole, takže v duchu je třeba si obrázek otočit vzhůru nohama). Čím je pro nás zajímavá? Vidíme, že ač se jedná o oblast kolem polárního kruhu, vůbec není pustá, naopak je tu množství výstavné architektury.
Jen tak pro porovnání, jak tehdy vypadala Evropa (tatáž mapa při tomtéž rozlišení. A připomínám, že autor byl Evropan.

Když to napíšu hodně otevřeně, tak je to takové předměstí civilizace s jediným významnějším městem – ověnčeným pásem hor a lesů. Hádejte kterým.

Článek dokončíme v druhé části.

Zdroj:

myslenkyocemkoli.blogspot.com