Mnohotvárnost obrazů
Obraz lze srovnávat nejen s úplným tvarem, ale také, řekněme, s krystalem. To znamená, že každý aspekt má svou vlastní formu, svůj vlastní význam, svou vlastní strukturu. Ale světlo, které vchází, řekněme, z určitého bodu A, se láme uvnitř krystalu, a pokaždé, když krystalem otáčíme, vidíme něco jiného. Tj. vypadá jako čtverec, pak jako trojúhelník, pak jako pěticípý, je-li to do šesti, pak obecně mnohostranný.
Mnohovrstevnatost spočívá v tom, že každý obraz lze analyzovat různými způsoby. No, například napíšeme obraz: Člověk odešel. Tento obraz je mnohotvárnější, než může, řekněme, vnímat materialista. Materialista řekne: Člověk šel, to znamená, že člověk je ve stavu pohybu. Ale my můžeme chápat představu: Člověk odešel – jako např. – malé dítě začalo dělat první krůčky.
Další vrstva – Člověk šel k nějakému určitému cíli, což znamená, že ho poháněla nějaká síla. Na druhou stranu se vzdálil od bodu, kde byl před zahájením pohybu. Můžeme chápat ještě jednu vrstvu: V člověku se objevila představa cíle, tedy myšlenka, a on se začal pohybovat nějakým směrem podle této myšlenky. Ale Člověk šel, nešel jen tak, ku příkladu na ryby, znamená to, že si s sebou bere nezbytnou sadu příslušenství, pruty atd. Pokud šel na lov, pak jiný obraz. Jestliže šel na rande – další obraz.
Tj. v tomto obrazu je určitá fráze – je mnohovrstevnatá. Vždyť obraz vyjadřuje systém jednání, vyjadřuje obraz chování dané struktury, vnitřní a vnější podstatu. V tomto případě šel sám, nebo šel jako součást týmu, s někým? Nebo byl někým vyslán?
Naši Předkové tento systém znali, takže v každém textu, který zapsali, použili stejnou vícevrstvou konstrukci. Tj. my můžeme zapisovat jen pomocí zkratek, ale tyto zkratky dávají co? Dávají nám vrstevnatost (obrázek 7).
Takže obraz, řekněme, Země, ale znovu – Země v jakém kontextu? Mnohovrstevnatost. V jednom případě uvažujeme o Zemi jako o nebeském tělese, v druhém případě o Zemi jako o půdě, ve třetím případě o Zemi jako o jménu, ve čtvrtém případě o Zemi jako o místě pobytu, v pátém případě o Zemi v pojetí Vlasti, Otčiny. Můžeme také přidat Zemi jako přírodní strukturu, Zemi jako pramen, když srovnáváme Zemi s rodovou strukturou, můžeme ji také srovnávat s pojmem společenství, tj. pojem Země je mnohovrstevný obraz.
Země – Nebeské těleso; Země – Půda; Země – Název; Země – Místo pobytu; Země – Vlast, Otčina. atd.
Nyní analyzujeme, co můžeme mít pod pojmem Země v různých souvislostech. Chránit Zemi můžeme chránit Nebeské těleso, Otčinu, chránit místo svého bydliště, chránit půdu, na které rosteme, tj. v různých kontextech budeme mít různé významy. Tj. řekněme, že chránit Otčinu není ve smyslu místa, kde jste se narodili: možná jste se narodili na jednom místě, ale Otčinu chráníte ve smyslu země, kde žili vaši Předkové – ta je zahrnuta v pojmu Rodná země.
Tato mnohovrstevnatost je všude. Možná si ani neuvědomujeme, jak každá vrstva ovlivňuje, každá vrstva je vzájemně propojena, v každém konkrétním případě. Kombinace obrazů dávaly vždy vzniknout novým obrazům.
Zapišme si obraz – věčně. Řekneme: navždy naše země patřila tomuto národu. Navždy si uchováme Moudrost Předků. Navždy se rozvíjí rod člověčenský. Věčně se uchovávají tradice, Kultura atd. Věčné je nejen časové, ale i obrazné, tj. poznávání Moudrosti za hranicí našeho bytí. A Věčné je odtud, z hlubin času, života, formy, vychází a vede jakoby k vymezení různých vrstev.
Je třeba odstranit mnoho vrstev, abychom se dostali k podstatě. My odkrýváme Moudrost Předků, tj. každou vrstvu odkrýváme kvůli čemu? Aby obrazové struktury již nebyly ploché, ale objemové, a s jejich pomocí bylo možné vnímat vše ve skutečnosti, v jaké ji vnímali Naši Předkové.
Jednoduchý příklad (obr. 8), tj. můžeme říci, že jsou 4 referenční body a je nakreslen čtverec, který jakoby vymezuje určitou oblast lidského vnímání. Ale zároveň, někdo řekne, že tohle není čtverec, tohle je krychle.
Co když je uvnitř taková struktura (obr. 9) – s odříznutým rohem?
Bude to čistá krychle nebo čistý čtverec? Nikoliv, protože je tam odříznutý roh, takže na neviditelných plochách bude pět referenčních bodů. Tím pádem už to nebude čistá krychle. Ale co je tato struktura pro nás? Měla by nám být jasná, jak říkáme v pojetí čtyřrozměrnosti, měla by nám být jasná ze všech stran najednou a zároveň zevnitř. Tj. pro nás by měla být otočná horizontálně a měla by být otočná vertikálně, tj. současně, a zároveň by měla být průhledná, abychom mohli vidět její vnitřní strukturu, protože vnitřní podstata může být taková (obr. 10) – obecně mnohostrukturní forma.
Pokud není průhledný, tj. jednoduše označený, pak ho vnímáme prostě jako čtverec. Nakreslit čtverec umí každý, ale nikoliv každý dokáže pochopit mnohovrstevnatost úrovní této struktury.
To je pohled na zikkurat shora. Zikkurat je pyramida se seříznutým vrcholem. Tj. pro jednoho je to prohlubující se studna a pro druhého je to rostoucí systém, takže se obraz okamžitě mění.
Tj. jeden vidí postavu A, druhý postavu B, která jde do studny. Oba se sice dívají ze stejného bodu, ale pro jednoho je to pyramida, pro druhého studna. Pyramida je však jako studna směřující vzhůru, pro druhého je to studna směřující dolů. To znamená, že když se na obrázek na obr. 11 podíváme z bodu, kde je větší čtverec oknem studny, vidíme, že jde dolů. Zároveň se na něj díváme jako shora z letadla, pak se jedná o zkrácený jehlan.
Totéž můžeme nakreslit mnohovrstevnatě (obr. 14).
Opět to bude stejný systém – mnohovrstevný, tj. jakoby čtverce v klesajícím pořadí, a u jednoho je to pyramida, pozorovaná shora, a u druhého vrstvy jdoucí dolů. Proto jednou ukazuje jinou strukturu, tj. jakoby po vrstvách, a pojem, řekněme, žebřík. Tj. nahoru po žebříku, který ale vede dolů. Nebo dolů po schodech, které vedou nahoru.
Kolik člověků, tolik pohledů. A proč? Protože jestvuje popisný obraz, ale podstata a struktura, která jej vyjadřuje, není specifikována. V jednom případě dostaneme pyramidu, v jiném případě studnu. Pyramida je komplexní struktura, studna je dutá struktura. Pyramida je plná, protože pyramida byla z něčeho postavena, a studna je struktura, která je uvnitř dutá, tj. nemá nic, tj. skládá se z prázdnoty, díváme se do ní a vidíme ji jako prázdnotu. Tj. jedno je jakoby protikladem druhého.
Je zde dvojí struktura. Tady jako by jedna šla tam a druhá nahoru. Je to jako dvojí systém vnímání, takže v jednom systému to jde nahoru, v druhém dolů, a jeden interaguje s druhým. Mnohostruktura, tj. můžeme jít touto cestou (černá barva), došli jsme do bodu „0“, ale vrátíme se jinou cestou (červená). Předpokládejme, že jsme se vydali zelenou cestou, došli do bodu a vrátili se modrou. Ty můžeme dále přeskočit. A se čtyřmi jsme dostali co? Do středu svastického systému: černá, červená, modrá, zelená. Tady se jde hluboko do středu. Tj. když byly dva proudy, bylo to jako vzestupné a sestupné, a když jsou čtyři proudy, jde to tam – do hloubky, ale zároveň dochází k rotaci, je tam mnohovrstevnatost.
Proto závisí na vnímání každého člověka a na tom, jak dobře rozvinuté je jeho obrazné myšlení, co vidí před sebou.
Podívejme se tedy na vrstvy vnímání.
1. První vrstvou jsou společné vlastnosti. 2. Druhou vrstvou je Společný objem. 3. Vrstva – Společné rozměry. 4. Vrstva – Obecná struktura – zjišťujeme to, z čeho je vyroben, tj. z jakého materiálu. Řekněme, že tento dům je cihlový, tento je dřevěný. 5. Vrstva – obecná podstata. 6. vrstva – reálné vlastnosti. 7. Vrstva – reálný objem. 8. Vrstva – reálné rozměry. 9. Vrstva – reálná struktura. 10. Vrstva – reálná podstata. A tak, když už vidíme reálnou podstatu, začínáme vidět už co?
11. Skryté rysy, 12. Skrytý objem. Protože Reálný se odráží buď ve vědomí, nebo ve skutečnosti. 13. Skryté rozměry, 14. Skrytá struktura, 15. Skrytá podstata. Když už jsme tedy skrytou podstatu roztřídili, začíná nám odhalovat co?
16. Istinné vlastnosti. 17. Istinný objem. 18. Istinné rozměry. 19. Istinná struktura. 20. Istinná podstata. A tak, když jsme se naučili istinnou podstatu, pak máme: 21. Získáme mnohovrstevnatý obraz.
Každý člověk může vnímat alespoň jednu z tohoto seznamu. Někdo vnímá dvě, někdo tři. Někdo jich vnímá dokonce 10-15. Ale 21 vrstev – vnímá jen málokdo z obyvatel Země. Vezmeme-li některý „slovanský“ národ, jsou tací, kteří vnímají vícevrstevný obraz. Vezmeme-li v mezích všech obyvatel Země, pak málokdo, protože systémy, které byly zavedeny do chápání člověka, se ho snažily ohraničit touto trojicí bodů 1, 2, 3 – Společné rysy, Společný objem, Společné rozměry – to je všechno.
Zdroj:
telegra.ph/YU-33-11-28
