Podstata života Našich Předků
Podle Slovansko-árijských véd lze vysledovat civilizaci bílé rasy, příchod da’Árijců na Midgard-Zem, asi před 500 tisíci lety. Bez válek a katastrof žili naše Rody stovky tisíc let. Je logické předpokládat, že naši Předkové na rozdíl od nás věděli něco, co umožnilo jejich civilizaci jestvovat tak dlouho a nezničit se.
Ukázalo se, že naši Předci se řídili Kony. Proto bychom neměli ignorovat a popírat, že máme Slovansko-árijské védy, měli bychom je studovat a učit se podle nich žít. Jedná se totiž o jeden z hlavních zdrojů vědění o slovanských a árijských Rodech, jenž žili na Zemi. Stanovil rovněž světonázor Předků a principy existence vesmíru. V čem spočívá jedinečnost tohoto světonázoru. Vychází ze skutečně jestvujících zákonitostí vývoje živé a neživé hmoty, které znali naši Předci a podle kterých budovali svůj život. Přesně dle těchto zákonů probíhá v přírodě evoluce a vývoj hmoty, ať už o tom člověk ví či nikoliv.
V důsledku zavádění otrokářských ideologií a slepých uliček, které vylučují rozvoj a nahrazují ho kultem požitků a spotřeby, dnes sociální parazité zatemnili vědomí mas a znemožnili lidem osvícení. Naše společnost, aby přežila, se musí zbavit vlivu sociálních parazitů, a k tomu potřebujeme znalosti. Každý člověk si musí vytvořit svůj pohled na svět na základě skutečného poznání, které si uvědomuje. Obtížnost porozumění bude spočívat v tom, že člověk bude muset ve většině případů přehodnotit některé své vlastní základy, na kterých nesporně stál jeho život a profesní činnost, něco přijmout, něco odmítnout a pokusit se vidět nový obraz světa.
Pokračujme však přímo. Začněme Duší neboli neviditelnou podstatou člověka. Podle dávných představ našich Předků je nositelem lidské individuality, určuje evoluční výšku a intelektuální potenciál člověka. Naši Předkové věděli, že se smrtí fyzického těla tato neviditelná část lidského těla neumírá ale po určité době se znovu inkarnuje do jiného narozeného člověka. Opět pozvedl vývojovou úroveň své podstaty na novou a jako štafetu ji po své smrti předal následujícímu představiteli svého Rodu. Tak se uskutečnilo spojení generací, hrdost na předchozí a odpovědnost vůči následujícím zástupcům jednoho Rodu.
Jedním z hlavních pravidel, jenž lidé ve svém životě dodržovali, byly zákony Bohyně Karny. Lidé věděli, že za vykonané skutky se platí v okamžiku, kdy byly vykonány. Dobré skutky zvyšovaly úroveň rozvoje podstaty a špatné, sobecké skutky ji snižovaly. Tak se vyvinula podstata člověka. Nehorázné činy, jako krádeže, vraždy snížily úroveň podstaty natolik, že člověk neměl během svého života čas toto negativum neutralizovat a to se proměnilo v nepříznivou karmickou dědičnost. To znamená, že člověk v podstatě donutil následující generace (následující generace reinkarnací jeho duše) zaplatit za své hříchy. Je jasné, že takoví lidé nebyli v Rodu oblíbení a byli z komunity vyloučeni, stali se vyděděnci.
Lidé tedy věděli, že za své prohřešky není možné prosit o odpuštění, zaplatit nebo se kát a získat rozhřešení. Odplata se odehrávala v okamžiku činu a způsobovala změnu na vrcholu vývojové úrovně podstaty (tj. duše) a čistota duše byla největší hodnotou každé lidské bytosti. Páchání špatných skutků je doprovázeno skutečnými negativními změnami na úrovni lidské duše a na genetické úrovni (úroveň DNA), což vede k evoluční degradaci.
Nyní o víře našich Předků. Víra znamená vědět Ra. Ra je světlo božského poznání (nebo také životadárná energie). Slovo víra tedy doslova znamená poznání světla božského poznání a původně nemělo nic společného s křesťanským, falešným náboženstvím. Zde je třeba hned zdůraznit, že naši Předkové neměli žádné náboženství. Jestvoval védismus, od slova védy, tj. vědět. Jestvoval světonázor, tj. chápání struktury vesmíru (stavby světa) na základě poznání zákonitostí, podle nichž se tento svět vyvíjí. To je védismus, který naši Předkové vyznávali po statisíce let a který je popsán ve Slovansko-árijských védách.
Pohanství cíleně, uměle zavedl kníže Vladimír, když po usednutí na kyjevský trůn nařídil v roce 980 postavit na vysokém břehu Dněpru dřevěné modly Staroslovanských Bohů a přinutil je přinášet krvavé oběti, včetně lidských, což se nikdy předtím nedělo. Tím, že na tyto „posvátné“ akce zval cizí vyslance a cestovatele, kompromitoval „krvelačné“ Slovany a jejich víru před celým světem. V roce 988 ve vzteku zrušil krvavé pohanství, shodil modly z Boričivského hvozdu do Dněpru a pohanství nahradil údajně křesťanstvím. Nejednalo se však ještě o to stejné falešné křesťanství, jenž známe dnes.
Dále o Bozích. Naši dávní Předkové věděli, že hlavním cílem každého člověka v jeho fyzické inkarnaci na Zemi není kromě pokračování jeho Rodu zasazení stromu a stavba domu, jak je nám vštěpováno nyní. Hlavním cílem je ale zvýšení úrovně podstaty či duše, tedy rozvoj samotného člověka. S masovým rozvojem lidí dochází k evolučnímu rozvoji civilizace a naopak. Nyní je hlavní věc nahrazena vedlejší a hlavní, jako by vůbec nebyla. Jde o to, že naši Předkové věděli, že když člověk dosáhne určité úrovně podstaty, může díky pozitivním úspěchům předchozích generací a úspěchům vlastního spravedlivého života dosáhnout úrovně Stvořitele.
To znamená, že člověk, jehož podstata dosáhla určité úrovně, začne získávat vyšší schopnosti. Objeví genetickou paměť předchozích inkarnací, získá schopnost léčit lidi na dálku silou myšlenky, ovlivňovat přírodu a počasí (vyvolat a zastavit déšť, zvýšit úrodu), pohybovat se v prostoru bez překážek. Válečník se stává rytířem a může vyrazit jeden proti tisíci a zvítězit.
Zde jsou možnosti, které se člověku nabízejí v procesu dosažení určitého stupně evolučního vývoje jeho podstatou. To jsou možnosti, jenž se pro člověka po nahrazení védismu náboženstvím staly prakticky nedosažitelnými. Vždyť náboženství nedává člověku ani šanci, aby takové schopnosti měl. Všechny jsou dány nepochopitelnému, nedostupnému Bohu a člověk musí být Božím otrokem. Už nemusí zvyšovat úroveň svého bytí, protože mu nikdy nebude dovoleno dosáhnout úrovně Stvořitele. Projevit svou pýchu do té míry, aby se mohl srovnávat s Bohem. Staroslovanští Bohové byli na rozdíl od moderních náboženských bohů lidmi. Nebyli to jako moderní bohové, neznámé, husté, tajemné bytosti, které jsou údajně samy o sobě dobré, ale kolem nich jsou jen neštěstí a utrpení.
Slovanští Bohové žili mezi lidmi, tvořili silou svých myšlenek pro štěstí lidí a lidé žili v pravoslaví. Co to znamená. To znamená, že pravoslaví má kořeny hluboko ve starověkém védismu a nemělo žádný vztah k falešnému křesťanství. Naši Předkové ve skutečnosti rozdělili celý Svět na tři hypostáze. Svět Pravi – Svět svět světlých Bohů, Svět Javi – svět kolem, který nás obklopuje a Svět Navi – Svět duchů a duší zemřelých Předků. Původně tedy pravoslaví znamenalo oslavu slavného Světa Pravi.
Další samozřejmostí byli Kony Rita. Nebeské zákony čistoty Rodu a krve, podle kterých žily všechny Slovanské národy od pradávna. Tady je jejich text. Nedovolte cizincům, aby se dostali k vašim dcerám, neboť svedou vaše dcery a zkazí jejich čisté Duše a zničí Krev Rasy, neboť první muž v dceři zanechá obrazy Ducha a Krve… Cizí obrazy Krve vyhánějí z dětí lidí Světlého Ducha a míšení Krve vede ke zkáze…, a tento Rod, degenerující, zahyne, nebude mít zdravé potomstvo, neboť nebude té vnitřní Síly, která zabíjí všechny nemoci.
Snažil jsem se v tomto povídání ukázat, že tajemství šťastného života našich Předků jsou známá. Jsou uvedeny ve Slovansko-árijských védách. Lidé se musí cítit jako součást přírody a naučit se s ní žít v harmonii, místo aby se ji snažili podmanit pro svůj vlastní prospěch.
Zdroje:
rodoswet.ru
oum.ru
