Rodinný Svazek
Vytvoření nového Rodinného Svazku mělo ve všech Slovansko-Árijských Rodech v každém dějinném období velký význam. Neboť Rodinný Svazek je pokračováním života a jestvování Prastarých Rodů Velké Rasy, jako i všech potomků Rodu Nebeského.
Věk pro vstup mladých lidí z různých Slovanských a Árijských Rodů během mnohých století, ba dokonce tisíciletí zůstával nezměněn. Nevěsta, jenž vstupovala do Rodinného Svazku, nesměla být mladší Kruhu Let, tj. 16 roků. Mladý muž mohl zakládat rodinu pouze po dosažení 21 roků. Za starých časů se na územích Slovansko-Árijské Državy – Rassenie – jestvovalo několik způsobů vytvoření Rodinného Svazku. Např. Osadní, Vesový, Trojičný, Mírový, Rodovo-Kmenový, Žrecovský apod.
Trojičným Rodinným Svazkem se nazývala dlouhodobá dohoda o vytvoření rodin mezi třemi starými Rody. Dle této dohody, každý z třech Rodů bral nevěsty pro svoje syny z jednoho Rodu a svoje dcery dával za ženy druhého Rodu. To znamená, že synové prvního Rodu dostávali nevěsty z druhého Rodu. Synové druhého následně dostávali nevěsty z třetího a synové třetího Rodu dostávali nevěsty z prvního.
Mírovým Rodinným Svazkem se nazývala dohoda o vytvoření rodiny a družbě mezi dvěma znepřátelenými Rody. Na základě této dohody byl mír mezi starými Rody zabezpečený vytvořením Rodinného Svazku mezi dětmi Staršinů z každého Rodu.
Klanovým Rodinným Svazkem se nazývala Dohoda o plném spříbuznění dvou velkých a starých Rodů, tj. vytvoření Klanu z dvou velkých Rodů. Dle této dohody se děvčata z prvního vdávali za mládence z druhého Rodu a zároveň všechny děvčata z druhého se vdávali za mládence z prvního Rodu.
Žrecovským Rodinným Svazkem se nazývalo vytvoření Rodiny mezi Žrecem a Žricí, kteří byli vychováni ve Skitu (osada s Kapištěm) nebo Skufu (osada bez Kapiště) ze sirot.
Rodovo-kmenovým Rodinným Svazkem se nazývala dohoda o plném spříbuznění několika velkých starých Rodů, tj. o vytvoření mohutného Rodu/Kmene z několika Rodů, jenž žili na jednom velkém území.
Velkým Rodinným Svazkem se nazývala dohoda o vytvoření několika Rodin při spříbuznění dvou starých Rodů. Když se ve starém Rodu narodilo pět a více dcer, tak je vdávali za mládence z druhého Rodu, kde bylo pět a více mládenců.
Postupem času některé druhy Rodinných Svazků přestali jestvovat. V našich časech zůstali v principu dva druhy uskutečnění Rodinných Svazků – Osadní a Vesový.
Osadní Rodinný Svazek. V našich časech se vytváří tak jako za starých, mezi dvěma Rody, které žijí na území jedné osady, města, Vsi (oblasti, kraje). Mladé páry se zpravidla tvořili Vůlí Starých Prvopředků během her-chorovodů na starých svátcích Světlého Dne Kupaly a Vyšného Dne Peruna. Během svátků mládenci a děvčata vodí chorovody okolo vater zformovaných v podobně solárních symbolů Kolovratu a Posoloně. Junáci vodí chorovod po Slunci okolo Ohnivého Kolovratu a chorovod děvčat se točí kolem Ohnivého Posoloně na opačnou stranu.
Junák a dívka, kteří se dotkli zády jsou považovaní za první jmenovaný pár. Vyjdou z chorovodu a oba chorovody znovu pokračují v pohybu. Vše se opakuje dokud není vybraných 9 párů v Den Kupaly nebo 16 ve Vyšný Den Peruna.
Potom každý pár přešel Obřadem Ohnivého Posvěcení. Mladí lidé se postavili k sobě zády mezi ohnisky Kolovratu a Posoloně. Všechna mládež přítomná na svátku tleskala a přednášela tři slova: Jav, Nav, Prav. Při slově Prav zkoušený pár otočil hlavami, tak že se podívají doprava nebo doleva. Když jejich pohled směřoval na tu stejnou stranu předpokládalo se, že Vyšní Nebeský Předkové posvětili Živým Ohněm tento pár. Jestliže se pohledy mladých lidí nasměrovali do opačných stran, předpokládalo se, že tento pár srazil běs.
Páry, které byli posvěcené Živým Ohněm dostávali rady od Žreců Staré Víry nebo Staršinů Občin jak postupovat dál. Jak lépe poznávat jeden druhého, nikoliv těla ale Duši a Ducha.
Mladí lidé byli do rána spolu, zúčastňovali se různých svátečních her a starých Obřadů, snažili se vzájemně o sobě co nejvíce dozvědět. Ráno, po přivítání Jarily-Slunce obešel pár všechny Rodiče. Potom mladí lidé požádali všechny svoje Rodiče, aby se spolu scházeli, aby do dne Ljubomira určili se Žreci Ochránci Rodů a každým Staršinou Občin jejich další Osud.
Rodiče, Staršinové Občin a Žreci Staré Víry Prvopředků posoudili všechny otázky. Potom rozhodli v ladu se Nebeskými Kony a Kony svých Rodů, kdy bude pro mladé nejvhodnější projít obřadem, během kterého se z nich stane Ženich a Nevěsta. Zároveň určili, kdy vykonat Obřad Rodinného Svazku a kdy uskutečnit Svatbu-Ljubomir.
Vesový Rodinný Svazek. Jestliže v osadě nebo Vsi žil pouze jeden velký Rod, tj. všechny Rody, které žijí v dané osadě jsou spříbuzněné, tehdy Rodiče mládence obcházeli Města a Vsi a hledali Nevěstu pro svého syna. Nebeské Kony Rita zakazovali brát Příbuzných z Rodu za ženu synovi.
Pokud v druhých osadách nebo Městech našli nejvhodnější kandidátku za nevěstu, nejdřív s Rodiči nevěsty posoudili starobylost a celistvost (zdraví) každého Rodu či Kmene, jeho kastovní příslušnost a Světlé Předky, ochraňující tyto Rody. Zjišťovalo se i to, zda v minulosti tyto dva Rody nebyli spříbuzněni a jestli mají přání učinit tak nyní.
Za předpokladu, že mezi Rody nebylo spříbuznění a byli zodpovězené všechny otázky, které zajímaly obě strany, tak hosté přešli k rozhovoru o „bližším seznámením se“. Když se tato domluva z jakéhokoliv důvodu neuskutečnila, pokračovali do dalších osad druhých Vsí, dokud se s nějakým Starým Rodem nedohodli.
Po dohodnutí datumu „seznámení se“, hosté odešli za mládencem a přivedli ho do osady nebo města, kde žila nevěsta. Když si mladí padli do oka na první pohled, předpokládalo se, že se schůzka vyplatila. Rodiče obou Rodů popřáli mladým a dohodli se mezi sebou o nutnosti vykonání Obřadu za Ženich a Nevěstu. Obrátil se k Žrecům, aby tito určili nejvhodnější den a měsíc pro tento Obřad.
Za starých časů, když blaho a vzkvétání bylo údělem každého Starého Rodu, jestvovalo takové pravidlo, v případě, že si mladí nepadli do oka, tehdy se dohoda Rodů považovala za neuskutečněnou. A Rodiče mládence se vydali do dalších Měst a Vsí hledat nevěstu pro syna.
Ale po příchodu Kruhů Časů Tmy, které předpověděl Perun v Santiích se toto pravidlo nepoužívalo. Rodiče dětí sami určovali potřebu spříbuznění mezi Rody, neboť nastala nevyhnutelná potřeba, aby Rody v Časech Tmy přežili. Pokud mladí procházeli Obřadem za Ženicha a Nevěstu, tak Žreci pro ně určili konkrétní datum vykonání Obřadu. Představitelé dvou Starých Rodů na určený datum zajistili, aby mladí hned po Svatbě mohli začít samostatný život.
Po Obřadu za Ženicha a Nevěstu si museli zhotovit vzájemné dárky. Nevěsta vyšila ženichovi košili a ženich nevěstě sarafán (oděv bez rukávů) nebo šál. Tyto dárky si mladí navzájem darovali na druhý den Svatby. Dle ornamentu a motivu na výšivce se dal určit vzájemný vztah mladých manželů a postavení ženich a nevěsty. Na výšivce sarafánu nebo šálu použil ženich obranné oberegy, symboly plodnosti, ochrany Předků a Živlů, jako i symboliku chránící před pohledy jiných mužů.
Nevěsta ve výšivce na košili svého vyvoleného používala ornament a symboliku, jenž odváděla oči druhých žen a děvčat, aby se nezahleděli do jejího ženicha. Dále symboly síly, mužnosti, šlechetnosti, jako i znaky pokračování a mohutnosti Rodu.
Po provedení Obřadu Rodinného Svazku v Kapišti, Svatylišti, v Kummirně nebo Gorodišti a požehnání mladých od Starců a Staršinů Rodů se pár spolu se všemi Rodoviči vydal oslavovat Svatbu. Svatby se zpravidla odehrávali na Ljubomir (den Svateb).
Zdroj:
kniha Slovansko-Árijských Véd – Slavianstvo (N. I. Ivanov, A. J. Chiněvič)
