Síla Života a Životní Síla
Síla Života pomáhá člověku uskutečňovat své myšlenky a sny ve Světě Javi v dokončené podobě. Tedy to, co nazýváme ztělesněním a tvořením. Síla Života zahrnuje souhrn mnoha sil, kterými jsou obdařena příroda a člověk. Síla Života se skládá ze Síly Ljubosti, Síly Vůle, Síly Myšlení, Síly Přírody, Síly Živlů, Síly Obrazů, Síly Tvoření atd. Tyto jsou základní, ale je jich více.
Ale Životní Síly zahrnují jemnější energie božského řádu. Mnohé z těchto sil jsou vám také známy. Jsou to Duševní síly, Božské síly, Duchovní síly, Svědomí atd.
Na základě výše uvedeného lze odvodit definici. Síly Života jsou javné síly, které se projevují v každodenním javném životě, zatímco Životní Síla není hmotná v dnešním javném chápání a týká se jemnějších vyšších struktur.
Síly Života. Síla Ljubosti – to je zřejmý pojem, lze ji vyjádřit určitými city, soucitem, člověk se zamiloval a, jak se říká, ztratil chuť k jídlu, tj. jakoby bylo možné zvážit specifickou váhu ljubosti, tj. do jaké míry se to v člověku projevilo.
Síla Vůle, mnozí sice zaměňují Sílu Vůle s tvrdohlavostí, ale zde člověk vynakládá nějaké vnitřní rezervy, aby jednal podle své vůle. Vůle řídí jeho instinkty, city, touhy, tj. v hmotném smyslu se také vynakládají nějaké energetické síly.
Síla Myšlenky. Myšlenka má schopnost se zhmotnit. Tj. člověk svou myšlenku uskutečňuje. Předpokládejme, že člověk pocítil potřebu spojit se s jiným člověkem a zhmotněním jeho myšlenky se stal telefon. Např. pro spojení s člověkem, který se nachází ve velmi velké vzdálenosti. Ale u jiného se síla myšlenky projevuje v tom, že se bez použití telefonu také spojil, a tomu se říká telepatické spojení. Všimněte si, že telepatické spojení se týká životních sil, tj. nemateriálních, a vědci nemohou určit, co je to telepatie. Telefon je určitá frekvence vlny, která přenáší danou myšlenku, a ta se zhmotní a člověk se spojí. A telepatie je také něco jako spojení mezi dvěma lidmi, ale přesahuje na jinou úroveň, na božskou, tj. jakoby ji nikdo nedefinoval.
Vezměme si Síly Přírody, sílu větru, určují ji? Určují: rychlost větru. Nebo výbuch sopky, zemětřesení podle Richterovy stupnice, povodeň – hladina řeky stoupla o tolik metrů nebo několik stop. Nebo tlak vzduchu, tj. vzduchový sloupec 760 mm. Tj. i tlak přírodního vzduchu je měřen, ale je měřen v určitých podmíněných jednotkách. Vidíte, jsou to jakoby javné síly – jsou definovány.
Stejný čas. Čas plyne různě, ale co je společné pro všeobecné chápání světa? Mechanismus, který vede k pochopení, že je možné měřit čas.
Síla Obrazů. Zde je Síla Obrazů také hmotná. Obraz, řekněme, Kummir v chrámu, nebo ikona, nebo Koaba – černý kámen, tento obraz v sobě nese sílu. Člověk, který přichází, cítí projev této síly. Nebo řekněme, prostě namalovaný obraz na dřevě, nazývaný Obraz nebo ikona. Nakreslený obraz je pouze ztělesněním umělecké myšlenky. Ale když se ikona nebo obraz maluje po staletí, vytvoří se na něm určitá síla daného obrazu. A proto se nemocný, když se dotkne daného obrazu, řekněme, uzdraví.
Tj. nejprve se dřevo naplnilo energií a pak v určitém okamžiku je již energií přeplněné, a přicházející lidé stejně pokračují v projevení úcty (nebo modlitbách – v různých náboženstvích) k tomuto obrazu ikony, a ona je již přeplněná lidskou energií. Dochází k reakci a dřevo již začíná nejen pohlcovat energii, ale již ji i vyzařovat. Proto se takový obraz nebo ikona nazývá zázračným. To znamená, že dotek se jimi zbavuje nemocí, odstraňuje stres.
Síly Budování nebo Síly Tvoření. To znamená, že to, co vytváříme, například lavici nebo stůl, do toho vkládáme Duši, používáme Sílu Budování a to nám vydrží po staletí. To je hmotné tvoření, k javným, tedy hmotným věcem řadíme Sílu Budování. Tedy dřevo prostě roste, a když jsme na dřevo použili Sílu Budování, získali jsme lavice, získali jsme stoly, tedy jakoby jsme vytvořili novou strukturu, která jestvuje ve Světě Javi.
K Silám života patří i fyzická síla člověka, rychlost.
Ale Síla Krásy patří k Životní Síle. Protože jak změřit krásu? Krása není hmotný pojem. Tedy jestvuje ztělesněná krása. Je i neztělesněná krása. Řekněme, že máš v Duši štěstí, radost. Cítíš ji, ale nedokážeš to vyjádřit.
Teď se podívejme na Životní Síly.
Duševní Síla, jak můžeme měřit Sílu Duše lidské? Nijak. Tedy síla Duše může být mohutná. Může zahrnovat celý vesmír, ale může také nezahrnovat nic. Tedy je jakoby neomezená, ale může být rozvinutá nebo nerozvinutá. Může vyzařovat, a může pohlcovat. Tedy vše závisí na kom? To vše závisí na lidském vědomí. Tedy zde Člověk není v tělesném pojetí, ale v pojetí vesmírném.
Božská Síla – je projevem Vyšší síly, jak říkáme, Rodové pomoci od Bohů a Předků, božské síly. Nelze ji ničím změřit, ale ona jestvuje, projevuje se, nehmotně, ale na úrovni lidských pocitů. Tedy těch pocitů, které má rozvinuté. Božská Síla se neprojevuje jen na člověku, ale projevuje se i na Světě Přírody. Proto říkáme, že svět je krásný. Všimněte si, krásný, tvůrčí krása. Pojem krása je mnohotvárný. Tedy můžeme mluvit o kráse Duše, o kráse Přírody, o kráse Nebes, o kráse lidského těla.
Například mnoho současných filologů nechápe, proč se v dávných dobách pohlavní orgány člověka nazývaly krásou. Nyní mnoho lidí přijalo židovsko-křesťanskou morálku, která jim vnutila, že se jedná o něco vulgárního, odporného, nízkého, hanebného a podobně. Naši Předkové však k tomu všemu a k plodným orgánům přistupovali jako k něčemu, co Bohové obdařili schopností pokračovat v životě, a tedy jako k něčemu krásnému. Ačkoli mnozí na podvědomé úrovni chápou, že právě toto je krása – krása lidského těla, krása nikoliv nějakého konkrétního lidského orgánu, ale celého těla.
Duchovní Síla. Materialisté odmítají Ducha a Duchovní Sílu. Ale ona jestvuje. Je latinské slovo halucinace – cesta v Duchu, když je tělo v klidu. Tj. tělo je v klidu a Duch cestuje, a cestuje nejen po Zemi, cestuje po Vesmíru. Ale necestuje sám, jestvuje nějaká Duchovní Síla, která Duchu pomáhá cestovat. Ale potřebuje nějakou schránku, aby mohl cestovat. Může cestovat čistě, jako čistý Duch, nebo může cestovat ve schránce, a schránkou pro Ducha je Duše. Když cestuje Vesmírem, znamená to, že cestuje mezi hvězdami, a jak Řekové nazývali hvězdný svět? Astrální. Proto se dnes v moderním jazyce mluví o astrální meditaci, výstupu do astrálu, tj. do mezihvězdného prostoru, a nic víc. To je opět mimo náš Zemský Svět. A Duch je více mnohoměrný.
Proto člověk vnímá a vidí stav Ducha tak, že jej poté nedokáže popsat žádnými pozemskými slovy, žádným pozemským jazykem. Protože v naší javné realitě nejestvují slova označující mnohoměrné řády. Tj. dříve jestvovala, ale poté byla jako nepotřebná odstraněna. Předpokládejme, že s některými slovy jsme se již setkali: prastaré slovo, které označuje mnohoměrné, tj. javné i skryté nadpřirozené, slovo Irinacija v Santiích Védy Peruna: Irinirovat budou mezi sebou, mezi lidmi i mezi zvířaty. Tj. smíchání nejen na fyzické úrovni, ale i na úrovni duší a obecně jemných nemateriálních systémů, tj. spojení, sloučení. Nebo jak my říkáme, Duch se jakoby srovnává s Alností. Tj. on je vždy v Alnosti. Alnost je u nás celý svět ve všech jeho projevech, tj. i Javný, i Navný, i Slavný, i Pravný, tj. všechno. To, co ani do těchto pojmů nepatří, převyšující světy, to vše je u nás Alnost.
Svědomí (Совесть – Со – Весть). Vest (Весть) je jako moudrost, která sestoupila nebo je k dispozici. A So (Со) je jako společné s ní, a protože je runa směru So, tj. součinnost, znamená to, že něco je tady a něco je vedle toho. Tj. že jsou tu dva společníci nebo dva přátelé. Když spolu někam jdou nebo něco dělají, nebo si prostě pomáhají, jak se jim říká? Společníci (spolupracovníci), že? Nebo mezi nimi, mezi přáteli, je společenství (přátelství).
Svědomí je mimo hmotu. Svědomí a lidé i Bohové naslouchají. Co to znamená? Svědomí je pojem dokonce nad božským, pokud mu naslouchají i Bohové. Tedy pokud naslouchají Svědomí, znamená to, že Svědomí je něco vyššího než Bohové. A temné světy jsou bez Svědomí.
Svědomí nám bylo dáno od Praščurných let. Svědomí naslouchají jak Bohové, tak Předkové. Ale někteří nemají svědomí a nevědí, co to svědomí je, a nemohou ho dosáhnout. Protože aby mohl být součástí Svědomí, musí se stát člověkem. Proto jdou svou vlastní cestou v hledání. Z toho vyplývá následující: Životní Síla zahrnuje všechny Vesmíry. Díky ní dochází ve Vesmírech k vývoji. Tato Životní Síla přispívá ke všestrannému rozvoji a tvorbě, aby to bylo nepřetržité a bezkonečné.
Zdroj:
telegra.ph/YUdzhizm-26-07-17
