Slovanský systém měření času a vzdálenosti

Jaké hluboké poznatky byly Našich Předků o stvoření světa potvrzuje rovněž slovansko-árijský systém měření času. Operuje měřeními od nejmenších vibrací elektromagnetických vln atomových struktur po galaktické záření. Tady je alespoň část těchto měření.

Jednotka měření, počet menších jednotek měření v dané jednotce, shoda se současnými jednotkami měření času.

1 sig – 30 vibrací elektromagnetické vlny vyzařované atomem césia – nemá shodu

1 okamžik – 160 sigů – 0,0000000485 sekundy

1 moment – 760 okamžiků – 0,000761 sekundy

1 díl – 72 momentů – 0,05787 sekundy

1 část – 1296 dílů – 37,5 sekund

1 hodina – 144 částí – 90 minut

1 den – 16 časů – 24 současných hodin

1 týden – 9 dní – nemá shodu

1 měsíc – 40 (41) dní – nemá shodu

1 leto – 9 měsíců (365 nebo 369 dní) – 1 rok (12 měsíců = 365 nebo 366 dní)

1 kruholet – 16 roků – nemá shodu

1 kruh života – 144 roků – nemá shodu

1 Svaroží kruh – 180 Kruhů života = 25 920 roků – nemá shodu

Svaroží kruh je období otočení se Jarily-Slunce okolo centrální části jednoho z rukávů naší galaxie Mléčná dráha, v průběhu kterého rovina systému Jarily-Slunce odbočuje od směřování k centru naší galaxie na určitou hodnotu a potom zase obnovuje svůj směr. Nebeský kruh souhvězdí, jenž volným okem vidíme na severní polokouli Midgard-Země, Naši Předkové dělili na 16 částí. Jsou to Čertogy, nad každým z nich drží ochranou ruku jeden z Předků. Zde jsou právě ty Čertogy a jejich Ochránci.

Čertog Děvy – Dživa

Čertog Vepře – Ramchat

Čertog Štiky – Rožana

Čertog Labutě – Makoš

Čertog Hada – Semargl

Čertog Havrana – Kolada

Čertog Medvěda – Svarog

Čertog Čápa – Rod

Čertog Vlka – Veles

Čertog Lišky – Mara

Čertog Tura – Kryšeň

Čertog Losa – Lada

Čertog Sokola – Vyšeň

Čertog Koně – Kupala

Čertog Orla – Perun

Čertog Rysa – Tarch (Dažďbog)

Nedostatek rovnovážného soužití a součinnosti člověka s přírodou taktéž vede k různým haváriím a katastrofám způsobených právě člověkem. Ve většině případů se to stává proto, že v současném světě lidé ztratili propojení mezi sebou samými a okolitým světem. Naši Předkové všechny tyto rovnovážné proporce odrazu a součinnosti dokonce zařadili do určitého systému měření různých struktur, světa vůkol nás, mnohovýznamového prostoru.

Právě proto starodávný slovansko-árijský píďový systém měření prostoru je obzvlášť precizní. Porovnáme ho se současným metrickým systémem. 

Jednotka měření, počet menších jednotek měření, shoda se současnými jednotkami měření. 

1 vlásek – malá jednotka měření – 0,0027 mm

1 vlas – 16 vlásků – 0,0434 mm

1 linie – 16 vlasů – 0,69453 mm

1 nehet – 16 linií – 11,1125 mm

1 veršok – 4 nehty – 44,45 mm

1 píď – 4 veršky – 17,78 cm

1 stupaj – 2 pídě – 35,56 cm

1 loket – 3 pídě – 53,34 cm

1 ríf – 4 pídě – 71,12 cm

1 krok – 5 pídí – 88,8 cm

1 míra – 6 pídí – 106,68 cm

1 čelo – 7 pídí – 124,46 cm

1 sloupec – 8 pídí – 142,24 cm

1 palice – 9 pídí – 160,02 cm

1 točitá palice – 10 pídí – 177,8 cm

1 měrná palice – 11 pídí – 213,36 cm

1 sáh – 12 pídí – 213,36 cm

1 šikmý sáh – 17 pídí – 302,26 cm

1 měrný sáh – 24 pídí – 426,72 cm

1 kruh – 16 pídí – 284,48 cm

1 versta – 500 pídí – 1066,8 metru

1 sloupcová versta – 711,2 pídí – 1517,416 metru

1 měrná versta – 1 000 měrných palic – 2133 metrů

1 dálka – 213,36 versty – 227,6 km

1 měsíční dálka (vzdálenost od Měsíce) – 1 670 dálek – 380 112,788 km

1 tmavá dálka – 10 000 dálek – 2 276 124,480 km

1 světlá (vzdálenost od Jarily-Slunce) dálka – 6 503 2014 dálek – 1 480 131 505 km

1 daleká dálka – 22 761 249 000 dálek – 5 180 074 264 845,5 km

Na co Slované a Árijci potřebovali měření od mikrosvěta po makrosvět. Jestliže tzv. oficiální akademická věda tvrdí nesmysly typu, že jsme se v minulosti, přibližně před 2 tisíci roky zabývali jen sběratelstvím a zemědělstvím, sotva bychom potřebovali podobné přesné měření světa kolem nás. 

Starodávné písemné zdroje, jenž se zachovali v různých regionech Země, svědčí o tom, že Slované a Árijci měli poznání nejen o mikro a makrosvětě ale mohli se i pohybovat ve slunečné soustavě a v naší galaxii. O cestách mezi Zeměmi svědčí např. i ruská Pověst o Jasném Sokolovi. V této pověsti děva Nasťa, která chtěla najít svého ženicha, vyrazila na cestu neblízkou ale za třidevět dalekých dálek do Čertogu Sokola. 

Třidevět dalekých dálek je 27 dalekých dálek, což odpovídá 139 862 005 150 828,5 km nebo 934 906,5 astronomickým jednotkám anebo 15 světelným rokům. Daná vzdálenost vycházela daleko za hranice naší sluneční soustavy. Takové velké vzdálenosti pokojně zdolávali v minulosti starodávní Slované. Na podobné cesty měli příslušné létající stroje – vajtmany a vajtmary. Vajtmara dokázala unést až 144 vajtman. 

Zdroj:

kniha Bystvor (Svetozár)