Svastičná výchova
Děti! Nikoliv nadarmo se jim říká květy života. Co se stane s květy? Když rozkvetou, objeví se semena a ta pak zasejí nové květy a celý tento kruh se naplní božským významem projevů. Květy zasévají sobě podobné, podobné vyživují sobě podobných. A to je celý systém božských projevů ve světě.
Pokračujeme ve studiu Dědictví Předků, ve studiu Moudrosti, kterou nám zanechali Naši, abychom naplnili Velké principy, Ustoje a Rodová Pravidla. Jedním z nich, je zrození a výchova ctnostného potomstva. Od této povinnosti a od této zásady není a nemůže být nikdo svobodný. My musíme nyní, po Noci Svaroga, dělat vše promyšleně a rozumně. K tomu potřebujeme vědět, jaký systém výchovy byl u Našich Předků. Jak řešili výchovné problémy? Jakým způsobem formovali svůj vlastní druh? Jak zasévali příští budoucnost v okamžiku tady a teď?
V současné době, se samozřejmě nemůžeme plně vzdělávat tak, jak to dělali Naši Předkové: se všemi aspekty, se všemi postuláty. Můžeme však převzít a vložit do výchovy, do základu této výchovy právě ty Rodové Principy a Pravidla, které jsou uvedeny ve Védách. A podle toho dále, řekněme, vkládat do vědomí našeho dítěte to nejužitečnější, to nejjasnější, co může být v naší době možné. Ale k tomu potřebujeme vědět, jak to bylo původně, v Iskonu Našich Předků. Víme, že od prvních let byly všechny děti Rodů Rasy Velké a potomci Roda Nebeského vždy vychovávány v ladu s Nebeskými Kony Roda-Prarodiče. V upřímné ljubosti, v upřímném znání svého prastarého Rodu-kmene. A upřímné úctě k původní Víře – Ingliismu, ke svým Letopisům, minulosti. Rovněž k původní Kultuře a Tradicím, k úctě ke starším, k péči o mladší. Tak, jak to vyžadují a vždy vyžadovaly Prastaré Kony Rodu a samozřejmě i náš způsob života.
Mimochodem, vždy to byl náš Rodový způsob života. Co to znamená mít Rodový úklad? Je to to, co se dnes nazývá patriarchálním úkladem. Ano, neměli jsme matriarchát. Měli jsme uctívání Matky Prvopočáteční Země prostřednictvím mužského obdělávače půdy, který chtěl vzít pluh a obdělávat tuto půdu. A touto myšlenkou jsou naplněna všechna Rodová Pravidla a Ustoje.
Prastaré Kony Rodů, Kmenů, Ingliismus, vždy v naší mladé generaci pěstovaly svastický pocit ljubosti. Vychází z duchovního projevu Sva-Nebesa a Tik-Pohyb. Ta v sobě spojovala čtyři druhy ljubosti. V Ljubomudrii se o ní píše takto: prvním druhem je ljubost k původní Víře neboli Istině, stejně jako k Předkům, druhým projevem je ljubost k Rodu, k člověku, k rodině, ženě, dětem, tradici.
Třetím postulátem, na němž byla založena výchova mladé generace, je třetí druh ljubosti – k Matce Přírodě, k různým formám života světa kolem nich. A čtvrtým projevem je ljubost k zemi Předků, k Otčině, k Državě, ke Kultuře, k Tradicím. Ale hlavně k Matce Zemi, kterou nelze znečišťovat, urážet, ničit, využívat bez dobrého důvodu.
Náš systém péče o naše děti nebyl nikdy založen na zákazech nebo trestech. Byl založen na čtyřech stavech ljubosti. Tyto čtyři druhy ljubosti pomáhaly vytvořit z dítěte Velké Rasy nejen nějakého obyčejného člověka, nejen nějakého inženýra, manažera nebo někoho jiného, ale pomáhaly vytvořit rovnovážného člověka. Člověka budoucnosti, právě té budoucnosti, která bude pokračovat v prastarých Slovansko-Árijských Rodech. Kde mu Moudrost pomůže rozvíjet se a zdokonalovat v jeho budoucím životě, naplní ho čtyřmi svastickými základy ljubosti. Čtyři svastické složky lidské bytosti s božským světlem ljubosti.
Co přesně může být naplněno božským světlem ljubosti? Jaké jsou tyto čtyři složky, které má každá lidská bytost? Jsou to Tělo, Duše, Duch a Svědomí. Dokážete si představit, jak hluboko šly všechny aspekty a techniky ve výchově mladé generace našich Předků?
Ljubost k původní Víře a ke Světlým Předkům – rozvíjí Ducha člověka.
Ljubost k okolnímu, k Matce Přírodě – rozvíjí Duši člověka.
Dále, ljubost k rodné Zemi Velkých Prvopředků – rozvíjí Tělo člověka.
A ljubost k Rodu, k Rodu Nebeskému i k Zemskému – rozvíjí v člověku Svědomí.
Je to automatický systém. To je to, co nám Předkové chtěli předat po tisíce let. Nechtěli nám předat gen jedinečnosti, že jsme jen slavné děti slavných Rodů, že jsme vnuci Předků, o to nejde. Jde o to, abychom předali čtyři druhy ljubosti. Jde o to, abychom předali čtyři ztělesnění ljubosti. Podstatou je předávat způsoby spojení, ljubost-Tělo, ljubost-Duše, ljubost-Duch a ljubost-Svědomí. Co však bylo účelem toho všeho? Proč právě tyto postuláty jsou nezbytné pro výchovu dětí a nyní nás, žijících v přechodném okamžiku tady a teď od Noci Svaroga k Úsvitu?
Je to nezbytné pro rovnovážný vývoj svastičných systémů každého člověka. Ten byl vždy určován dvěma Velkými principy, které byly neměnnou součástí prastarých Konů Rodu. Stále znějí tak, jak zněly kdysi: „Ctít své Předky, žít podle Svědomí a v ladu s Přírodou!
Náš svastický pocit ljubosti vždy jen příznivě přispíval k posílení těchto dvou Velkých principů každého představitele Velké Rasy. Rovnovážný vývoj lidské bytosti je možný pouze tehdy, když jsou v člověku z Rodů Rasy Velké rozvinuty všechny čtyři složky: Tělo, Duše, Duch a Svědomí. Pokud je nerozvíjíme všechny najednou nebo rozvíjíme pouze jednu část tohoto celku, tak rovnovážný vývoj bude kvůli tomu narušen. Povede to pouze k narušení vývoje lidí a jejich potomků. Ale hlavně to povede k degradaci lidí. Nakonec k degeneraci a zániku našich prastarých Rodů.
Když dítě ještě nedosáhlo věku sedmi let, naši Předkové ho již seznámili s obraznými symboly svého Rodu a Víry. Začalo to oberegy a ornamenty, které byly vyobrazeny na kolébce, na hračkách. Když si dítě vzalo nějakou hračku, vidělo, jak ožívá. Ožila společně, jako by to byl prastarý obraz. A ožilo to pak v legendách, které mu byly vyprávěny večer. Viděl ty obrazy, cítil je. To byl začátek zasvěcování dětí do původní Víry Předků, do osvojování si dovedností tvůrčí činnosti.
Již ve věku tří až sedmi let se seznamovaly s touto tvůrčí činností, s těmito jejími aspekty. Nezáleželo na tom, ve které rodině jste se narodili, bez výjimky byly všechny děti Rodů Rasy Velké uváděny do této činnosti a byly uváděny společně. Společné myšlení v nich bylo již silně rozvinuto, protože naši Předkové věděli, že děti poznávají svět kolem sebe a osvojují si dovednosti činění napodobováním starší generace a také tím, že mnohé přejímají od svých vrstevníků z jiných Rodů.
Zde je další postulát, který můžeme použít v naší současné době. A to i v agresivním prostředí. To, co měli naši Předkové, když byli dětmi, to, co máme my sami, to, co mají naše děti nyní. Zvláštní zábavná forma hry „v reálném životě“ je také velmi populární. Nyní se naše děti, stejně jako kdysi naši Předkové, snaží být jako naši starší sourozenci, rodiče, dědečkové. Ano, nebo ne? U našich Předků si nejprve děti hrály společně už ve velmi raném věku, pak si v šesti letech začali chlapci organizovat vlastní polovojenské hry a dívky zase své vlastní. Zároveň si však zachovávali společné hry, které hráli od dětství, a z toho se v budoucnu upevňoval jejich společný způsob života.
Naši předkové před zhruba dvěma tisíci lety v našich Slovansko-Árijských Rodech nerozdělovali malé děti do dvanácti let podle pohlaví. A říkali jim všem stejně – Чадо – čado. Ale zároveň byl každý chlapec, každá dívka vždy vychováváni v úctě k opačnému pohlaví. V dávných dobách naši Předkové oblékali děti do košil a tyto košile nebyly ušity z nové látky, ale byly ušity z oblečení rodičů. Chlapecká košile se šila z otcovy košile a dívčí košile z matčiny košile. To bylo vždy a zcela spojeno se základy Judžismu, se základy života, energie a energetické struktury člověka.
Takto si vyměňovali pole a mocná rodičovská síla chránila mladou generaci a pomáhala naplňovat ponaučení, které svým dětem dávali rodiče, Předkové – Pozemští i Nebeští, stejně jako Žreci Staré Víry. Na lekcích, právě na těchto lekcích, se děti učily pojmům Čest, srdečné Přátelství, Vzájemná pomoc, Věrnost a Věrnost svému Slovu a Povinnost k Rodu.
Jak to například dělala děvčata? Jak naši Předkové vštěpovali dívkám tuto Rodovou vzájemnost? Velmi jednoduše, neustále jim říkali, že chlapci jsou budoucí muži, bojovníci, obránci své rodné země, země Předků. Jsou milujícími a něžnými manželi, otci, hlavami rodin, rozmnožujícími dobro dávných Předků. Že jsou to strážci prastaré Víry a Moudrosti Předků.
Odpovězte na otázku, zda si vaši chlapci váží dívek jako krásných žen, povolaných k pokračování Prastarých Rodů Velké Rasy, jako trpělivých tvůrců útulnosti na rodné zemi Předků. Jako milující a něžné manželky, jako velké a starostlivé matky, pracovité hostitelky. Váží si jich vaši chlapci jako strážných bohyň domova? Stejně tak, zda si vaši synové váží a ctí dívky jako Nebeské matky.
Naši brali v úvahu čtyři věkové kategorie: do sedmi let, od sedmi do dvanácti let, od dvanácti do jednadvaceti let pro chlapce a od šestnácti let pro dívky. Hovoříme-li o druhé věkové kategorii, od sedmi do dvanácti let, pak naši Předkové počínaje sedmým až devátým rokem věku začali své děti učit všem původním Rodovým základům v Ingliismu. Začali učit speciálním formám záznamu a čtení Moudrosti, a to jak obecným, tak těm, které se mohly uchovávat v určitém Rodu, kastě. Začali je učit Daarijským Tragám, ch’Árijským Runám, Svatoruským Obrazům, bukvicím, různým dalším runám, čárám a řezům a Rassenské molvici. Stejně jako různým dalším formám písma.
Dospělí v podstatě určovali pouze vektory a děti, například ty starší, učily mladší samy a mladší pomáhaly starším zapamatovat si obrazné myšlení. Pokud však hovoříme o výchově dětí Velké Rasy, je třeba vzít v úvahu, a to platí i nyní, že duchovní i fyzickou výchovu našich Předků prováděli vždy jen muži, hlavy Slovansko-Árijských Rodů a Rodinných svazků, otcové a dědové.
Osudem našich generací, je obklopit děti vzděláním (v naší tradici) a ženy ljubostí, péčí a pozorností. Pokud by ženy měly své děti obklopovat citem, péčí, ljubostí a pozorností, neznamená to, že by měly našim dětem dopřávat vrtochy. Mohou tím totiž zničit čistou Duši a světlého Ducha dítěte.
Článek dokončíme příště.
Zdroj:
telegra.ph/Svastichnoe-Vospitanie-ch1-04-18
