Tartárie aneb ukradené dějiny
V současné době není pojem Velká Tartárie v podstatě vůbec známý. Temným silám, které rády překrucují opravdové a reálné dějiny se podařilo tuto Slovansko-Árijskou říši vymazat z povrchu zemského. Jediná asociace, jenž se vybaví dnešním lidem je možná Tartar z řecké mytologie. Však s původním významem to vůbec nesouvisí. Jednalo se o území zabírající celou Eurázii a západní část Severní Ameriky. V průběhu času se měnily i názvy, nejprve to byla Rassénie, poté Skýtie a nakonec Tartárie.
Ještě v 19. století v Evropě i v Rusku jestvovaly vzpomínky na tuto říši. Jedním z důvodů byla fascinace evropských metropolí ruskou aristokratkou jménem Varvara Dmitrieva Římská Korsakovová. Nazývali ji „Venuší z Tartaru“. Této krásce mohla závidět i manželka Napoleona III., císařovna Eugénie.
V encyklopedii Britannica Vol III, strana 887, Edinburgh z roku 1771 se o Velké Tartárii můžeme dočíst následující:
„Tartárie, obrovská krajina v severní části hraničící s Asií, hraničící se Sibiří na severu a západě, se nazývá Velká Tartárie. Tartaři žijící jižně od Moskvy a Sibiře se nazývají Astrachánci, Čerkasi a Dagestánci, situovaní na severozápadě od Kaspického moře, Kalmykskými Tartary se nazývají ti, kteří obývají území mezi Sibiří a Kaspickým mořem, Uzbeckými Tartary a Mogolami ti, kteří zabírají území severně od Persie a Indie, nakonec Tibetský, žijící severozápadně od Číny.“
Dle encyklopedie Britannica jestvovala rozsáhlá krajina Tartárie, jejíž provincie měli různé velikosti. Největší se jmenovala Velká Tartárie a rozkládala se na území Západní Sibiře, Východní Sibiře a Dalekého Východu. Na jihovýchodě s ní sousedila Čínská Tartárie (nerovná se Čína), jižně od Velké Tartárie byla tzv. Nezávislá Tartárie (střední Asie). Tibetská Tartárie se nacházela severozápadně od Číny a jihozápadně od Čínské Tartárie. Na severu Indie byla Mongolská Tartárie (současný Pákistán. Uzbekská Tartárie se rozprostírala mezi Nezávislou Tartárií na severu, Čínskou na severovýchodě, Tibetskou na jihovýchodě, Mongolskou na jihu a Persií na jihozápadě. V Evropě jich bylo taktéž několik, Moskovia neboli Moskevská Tartárie, Kubánská Tartárie a Malá Tartárie.
Nutno podotknout, že název Tartárie nemá žádnou spojitost s moderními Tatary, stejně tak Mongolská Tartárie nijak nesouvisí s Mongolskem. Toto pojmenování však vzniklo ze spojení Bohů Tarcha a Tary, jenž jsou ochránci tohoto území.
Další možností, kde lze dohledat informace o Tartárii je šesti dílná španělská encyklopedie Diccionario Geografico Universal z roku 1795. Rovněž další zmínku najdeme ve španělské encyklopedii Enciclopedia Universal Ilustrada Europeo-Americana z roku 1928, kde je Slovansko-Árijské říši věnováno 14 stran. Najdeme zde spoustu pravdivého, byť ke konci je už znát určitá úprava .
A co se píše v této encyklopedii z roku 1928?
„Tartárie, tento název se používal v průběhu několika století pro celé území vnitřní Asie obývané Tartary. Velikosti území, které nesly toto pojmenování se lišily rozlohou i rozdílným reliéfem každé ze šesti krajin patřící do Tartárie. Rozprostírala se od průlivu Tartárie (rozděloval ostrov Sachalin od Asie) a pohoří Tartárie (pobřežní pohoří Sichota Alin). Odděluje moře od Japonska a průlivu z jedné strany až do současné Tartarské republiky, která se rozkládá po Volhu (oba břehy) a její přítok Kami V Rusku, na jihu se nachází Mogolsko a Turkestan. Na území této velké krajiny žili Tartaři, kočovníci, hrubí a odolní, jenž se v minulosti nazývali skýti.“
Na mnoha dalších středověkých, geografických mapách najdeme důkazy o existenci Tartárie. Jednou z nich může být např. mapa Orteliuse z roku 1570, kde je to oblast od Katajo (Čína) až po Moskovii (Rusko).
Prvním západním cestovatelem je Anthony Jenkinson, taktéž anglický diplomat a zplnomocněný velvyslanec v Moskovii v letech 1557-1571. Popsal pobřeží Kaspického moře a střední Asie v časech své expedice do Buchary. Výsledkem byly nejen oficiální texty ale té doby také nejpodrobnější mapa oblasti, které byly Evropanům nedostupné.
Abraham Ortelius byl vlámský kartograf, jenž sestavil první atlas skládající se z 53 velkých map s podrobnými vysvětlivkami. Dostal název Theatrum Orbis Terrarum (Divadlo zemské koule).
Dalším vyobrazením Tartárie je holandská mapa z roku 1595, i další od Johna Speeda, anglického historika a kartografa. Vydal první britský kartografický atlas A Prospect of the Most Famous Parts of the World. Všimněte si, že na mnohých mapách je viditelný čínský mour, a Čína, rozkládající se na jih čínského mouru a Čínskou Tartárii, která leží na sever od mouru.
Dostupných map je opravdu nepřeberné množství, ukážeme si ještě pár posledních.
Zajímavé, že při tolika (je jich ještě mnohem více než v tomto článku) volně přístupných mapách jednoznačně dokazující, že Tartárie jestvovala, nenajdeme ani jednu v žádné učebnici. Stejně tak nelze najít nic o Tartarech, kteří se mylně označují za Tatary. Přece jenom můžeme použít jeden evropský zdroj a to knihu Marca Pola s několika názvy. V Anglii Putování Marca Pola, ve Francii Kniha Velkého Chána, dále Kniha o různorodosti světa a nebo pouze Kniha.
Marco Polo ve své knize podrobně popisuje historii svého putování a 17-ti letý pobyt na dvoře mongolského chána Chubilaja. Když se však pozorně zadíváte, nenajdete nic mongolského vzhledu, naopak spíše slovanského či evropského.
Velmi zvláštní zobrazování „Tatarů“ a „Mongolů“ z Tartárie se všemi znaky bílé rasy pokračovalo i v 17. 18. a 19. století. Pokračoval v tom i francouzský kartograf Allain Manesson Mallet (1630-1706) jehož obrázky byly vydané ve Frankfurtu roku 1719.
Ještě na konci 18. století jestvovalo na této Zemi několik krajin, jenž nesly název Tartárie. Zachovalo se množství rytin ze 16. až 18. století, dokonce ze začátku 19. století, kde jsou zobrazovány obyvatelé těchto krajin.
Velká Tartárie byla nejvyvinutější krajinou na této Zemi. Jak jinak by mohla vydržet několik tisíc let na tak velkém území. Měli bychom sledovat reálné dějiny a ne historii, která jenom skresluje informace o naší minulosti. Nepřátelé Lidstva zamlčují a ničí vše, co je spojené s civilizací našich předků Slovanů.
Zdroje:
rasa.sk
tartaria.sk
