Úrovně vývoje člověka
Na stupni vývoje energetických center závisí přírodní síla, řízená člověkem. V závislosti od řídící síly se lidé ve svém Duchovním vývoji děli na tři druhy. Je to trojičný, sedmoričný člověk a transcendentální člověk.
Trojičný člověk
- Instinkt – typ člověka – instinktivní (jíst, spát, bránit se, rozmnožovat se)
- Smysly .- typ člověka – sentimentální (teatrální, milovníci diskoték)
- Rozum a intelekt – typ člověka – intelektuál nebo rozumný (milovníci kasin, loterií)
Sedmoričný člověk
4. Vůle – typ člověka – vůlový
5. Síla mysli – typ člověka – myslící
6. Síla slova – typ člověka – tvořící
7. Síla duše – typ člověka – duševní
Transcendentální (činorodý) člověk
8. Um a vůle – typ člověka – oduševnělý
9. Duch a víra – typ člověka – duchovní
Trojičný člověk je takový, který používá nižší čakry ale zbývající nejsou vyvinuté. Základem jeho myšlení je materialismus, svou podstatou to je otrok hmoty. Rychle stárne, protože nepřejímá doplnitelnou energii Kosmu. U takového člověka chybí spojení s Rodem, je smrtelný, tzn. žije jen jednou, je bez možnosti přehmotnění se do Světa Javi. Po smrti se dostává do nižších světů, proto se nazývá jednou žijící.
Sedmoričný člověk je svojí podstatou Duševní bytost. Je pánem svého těla a nikoli otrok. Člověk, jenž rozvíjí honí čakry se stává budovatelem. Základem jeho mysli jsou idey, myšlenky. Může tvořit, budovat. Začíná přemýšlet o Duchu, Duši, stává se smyslovým. Je schopný sebeobětování, kterého není schopen člověk předcházejícího typu. Tento typ (sedmoričný) je na hranici mezi Duchovním životem a smrtí ale na kterou stranu od této hranice se vydá závisí na něm. O takových lidech se říká, že jim byla dána možnost výběru. Po fyzické smrti mají možnost buď pokračovat ve svém putování po Cestě Duchovního vývoje nebo degradovat, spustit se na nižší úroveň. Takovému člověku říkáme dvakrát rozený, tj. zrozený v těle i v Duchu.
Transcendentální člověk se nazývá i Duchovní, s harmonicky vyvinutými energetickými centry, znající sebe i obklopující Světy, svou podstatou je nesmrtelný. K danému vývojovému typu patří všichni představitelé Slovansko-Árijských národů, kteří žili podle Konů svých Předků.
Drtivá většina lidí v dnešním světě patří k prvnímu typu, což dělá dnešní společnost bezduchovní, tj. řízenou (ovládnutou). Do této kategorie patří následující typy lidí.
Instinktivní. Především pasivní a žijící na úrovni instinktů, proto je zvykem lidi této kategorie nazývat instinktivní nebo instinktivního typu. Takový typ pasivně vykonává svojí zvykovou práci a nebo cizí Vůli ale nikdy nekoná podle sebe. Je to člověk – stroj, věčně se nacházející v somnambulním (nevědomý, mrákotný, není při smyslech) snu. Primitivní smysly představují jedinou cestu práce s jeho psychikou. Nejvyšší rozkoší pro něho je např. alkoholické opojení, Tento typ může reagovat na smyslové vjemy jen představující osobní potřeby. Ve všech svých konáních se bude řídit jen a výlučně živočišnými projevy a ideálem jeho života může být jen jídlo, pití, sex či spánek.
Sentimentální (smyslový). Má více vyvinuté smysly, tento typ stojí nad předcházejícím. K tomuto typu obvykle patří pracovníci ve fabrikách a řemeslníci. Smyslové vnímání v něm probouzí osobní potřebu, takové probuzení netrvá dlouho. Namísto něho přichází vášeň, jenž ho začíná řídit nebo smyslovost (sentimentálnost) se chopí svého práva. Vrozené schopnosti – schopný, více či méně, vývoje pod vlivem své svobodné Vůle. Ve všech odehrávajících se procesech hraje hlavní úlohu smyslovost. Takový typ miluje veselou hudbu a romance. Jeho nejvyšším cílem je ku příkladu veselá společnost, plavba na loďce po řece s hudbou, jízda v autě, oddych v přírodě a podobné veselé události. Ženy zaujímají v životě takového člověka první místo a pro ženu tohoto typu je nejvyšším ideálem milovaný muž. Tento vášnivý typ má mnohé silné vlastnosti ale neméně slabých stránek. I přesto je schopen harmonického vývoje.
Smyslový lidé ve všeobecnosti předpokládají, že celý svět jestvuje jen proto, aby oni mohli v bezstarostnosti a rozkoši trávit svůj čas. Nejvyšší naplnění z jejich pohledu je myšlenka, kde by mohli vydělat peníze. Všechno, co dokážou vydělat nebo dostat utrácejí na uspokojování svých smyslů. Žijí jen proto aby mohli vést prázdný druh života (přes celý čas stejné smysly). Jakmile se pro ně zřídí režim, začínají se vyvíjet a mohou postoupit na vyšší typ.
Intelektuál (rozumový automat). Představitelé tohoto typu často nepijí, pokud to není zažité v úřadě, kde pracuje ale taktéž neběhá za ženami. Lidé daného typu se žení brzy a vedou správný život (doma má jednu ženu, druhá není potřeba). O těchto se říká, že jsou rozvážný, vyrovnaný, pracovitý, není to člověk ale stroj. Jeho smysly se ještě nedotkly spící pravdy a jen o něco víc se vyvinul na sentimentální půdě. Celá jeho bytost se soustřeďuje na intelektuální sféru, kde přesný výpočet pro něho představuje Láska.
Vypočítávání různých hloupostí je pro něho nejlepší činnost. Jeho nejlepší zábava, nejednou přecházející ve vášeň jsou karty či ruleta. Hlavní pružina, zdvihající jeho intelekt jsou čísla. V tom tkví příčina přesnosti určení dějů v danou minutu a sekundu. Peněžní otázky zaujímají v jeho bytí hlavní místo. Jeho životní cesta se mu jeví jako rovná cesta, podél které stojí osvícené kilometrovníky na kterých jsou umístěné obrazové tabulky s nápisy – 3000 Kč, 8000 Kč, 12 000 Kč atd. Na konci cesty je poslední sloup s nápisem – jeho excelence.
Tento subjekt představovaný jako druh racionálního stroje sestrojený vládou pro její cíle a ve všeobecnosti užitečný pro společnost v jejím současném stavu. Nakolik jeho schopnosti, vyvinuté v něm strohými učiteli prostřednictvím trestů, patří k nejvyšším ze všech těch rozumových forem, jakých je člověk schopný. To znamená, že se v něm nevychovávají osobní vlastnosti ale živý biopočítač. Všechny výše jmenované typy nenesou ani Duchovní ani Duševní potenciál svého národa, což přispívá k jeho degradaci.
Člověk Vůle. Může současně nezprostředkovaně působit na reflexi – instinktivní, smyslové, intelektuální a řídit je. Rovněž může prostřednictvím pohledu, slova nebo pohybu účinkovat na druhé lidi a Přírodu, protože on přijímá a otvírá v sobě divou sílu Přírody. Na rozprostírající se před ním životní cestu hledí jako na skrývající se nebezpečí, kterým je potřebné předcházet a v souladu s tím, sám řídí svůj život.
Člověk vůle se opírá o člověka stroj a řídí ho. Jelikož je informovaný vnějšími smysly ve stavu okolitého světa, jako i o stavu svého organismu má, kromě vše pevného k dispozici nervový systém, jenž mu umožňuje urychlit nebo momentálně ukončit svoje konání a začít jiné – podle svého přání. Bojuje s Přírodou jako se sobě rovnou. Ničí lesy na jejich místě staví krásná města a sestrojuje vynálezy. Ty jsou výsledkem projevu Vůle jeho představivosti. Všechny vynálezy dělají jeho život šťastnější ale zároveň i nebezpečnější, pro životní prostřední okolního světa. Vždy se dokáže ovládnout, přetrpět ale i zemřít za svůj nápad. To díky tomu, že svému organismu rozkazuje a nepodřizuje se mu. On je pánem svého těla a nikoli otrok.
Za přítomnosti Vůle je Duše schopná očisťovat se, osvětlovat se a vyvíjet, což vede k posilnění Ducha člověka ale i ke vzniku Svědomí – jako nejvyššího řídícího systému. Toto umožňuje harmonický vývoj svastického systému člověka. To znamená: Svědomí – Duch – Duše – Tělo (řízené vůlí).
V současné době jestvuje pořekadlo: ve zdravém těle zdravý Duch. To není tak úplně správně, naši Předkové hovořili: zdravý, silný Duch vybuduje čistou Duši a zdravé tělo.
Čtyři analyzované druhy lidí jsou drtivou většinu současných představitelů bílých národů. Ale za starých časů Slované a Árijci patřili jak k devátému typu (Duchovnímu), tak i výše, do šestnáctého. Člověka, jenž patřil do šestnáctého nazývali Az, tj. člověk (Bůh) žijící a tvořící na Zemi.
Při narození patří bílý člověk do třetí úrovně (8-9 typ) ale v procesu vývoje z dětského věku stoupá do úrovně Az. V současném světě probíhá vše naopak. Od narození člověk začíná degradovat a v důstojném věku se častěji spouští na nejnižší úroveň instinktivního člověka.
Naši Předkové klasifikovali všechny úrovně následovně. První kategorie – žitel (jednoužijící), druhá kategorie – ludina (dvakrát rozený) a třetí kategorie – Člověk (čelo – mysl, věk – čas, tj. myslící v čase, nesmrtelný).
Kromě toho jestvují i protiklady k daným kategoriím. Nežit, nelidé a Besi, to jsou cizozemci z Pekelného Světa a jejich potomkové, kteří se prakticky nepoddávají Duchovnímu Znovuzrození. V sociální sféře je jich mnoho mezi politiky, velkopodnikateli ale jsou to i maniaci, vrazi, zloději.
Na stupeň vývoje člověka mají vliv ještě i zvukové frekvence, účinkující na čakry (energetické systémy) a to jak negativně tak pozitivně. Lidé kategorie žitel přijímají principiálně tzv. pop kulturu. Populární hudba účinkuje jen na nižší čakry a ostatní ovlivňuje negativně. Rozvinutější lidé raději poslouchají rockovou hudbu, jejíž účinek dochází do tvořivé čakry Prsa (hruď). Tím se myslí rockové balady, folk, klasická rocková hudba. Ostatní rocková hudba působí negativně.
Ještě vyšší úrovně rozvinutí lidé poslouchají převážně symfonickou hudbu. Ta účinkuje na všechny čakry až po osmou Čelo. Na vyšší čakry, Duši, Ducha člověka účinkuje jedině národní (lidová) hudba a písně. Různá současná hudba jako rap, techno, elektronická apod. působí na energetický systém člověka negativně a degraduje ho. Z toho důvodu je, aby došlo k vývoji, je potřebné pěstovat v sobě lásku k hudbě a písním svého národa.
Zdroj:
Potvrzení Knihy Světla Slovanské Světoponímání (Veleslav, Dobrognev, Svetozar, Darijar, Jarosvet, Mlava)
