V hlubinách Slovanské kosmologie
Média nás neustále zahlcují různými fantastickými informacemi, čeho jaká civilizace dosáhla. Ať už to jsou čínské horoskopy, mayský kalendář nebo egyptské pyramidy. Nikde ale nenajdete ani zmínku o hlubokém a všeobsažném poznání Našich Předků. Přitom ty nejdůležitější věci jsou na dosah ruky, stačí zapnout vlastní logické uvažování a vyskočit z programované iluze.
Máme své vlastní tradice i kulturu. Kulturu vymazali s vyvražďováním Našich Předků tak, že o ní skoro nic nevíme. Použili i jiné metody tam, kde se to vymazat nepodařilo, např. přizpůsobení faktů vlastním cílům nebo zkreslení podstaty. Jeden z příkladů negativního zkreslení je každému známá pohádka o dědkovi tahajícím řepu. V prvopočáteční, slovanské verzi tato pohádka poukazuje na vzájemné vztahy pokolení ale i na vzájemnou součinnost časových struktur, forem života a existence. Předtím než budeme pokračovat se zamyslete a představte si všechny postavy dnešní doby. Jak to tedy bylo v původním slovanském znění. V současnosti už chybějí v této pohádce dva elementy, jenž tu byly od prvopočátku, otec a matka. Dostáváme se tak na sedm elementů, což odpovídá křesťany používané sedmimístní soustavě vnímání, na rozdíl od devítimístného slovanského systému (bílá rasa má devět čaker a ne sedm jako východní systém).
V původní variantě je devět elementů a každý má svůj obraz.
Řepa – symbolizuje majetek a moudrost Rodu, jeho kořeny. To zahrnuje pozemské, podzemní i nadzemní,
Děda – symbolizuje starou moudrost,
Babička – symbolizuje tradice domova, starostlivost o hospodářství,
Otec – ochrana a opora,
Matka – láska a starostlivost,
Vnučka – potomstvo,
Psík – dostatek v Rodu (psa si pořizovali na ochranu dostatku),
Kočka – blahodárná situace v Rodu (kočky jsou harmonizátoři energie člověka),
Myška – dostatek v rodině (předpokládalo se, že myš žije tam, kde jsou zbytky potravin).
Křesťané ubrali otce, matku a změnili jejich obrazy. Ochranu a oporu za církev a starostlivost a lásku za Krista. Může snad existovat přirozená rodina bez rodičů? Prvopočáteční význam této pohádky u Slovanů byl, mít spojení s Rodem a rodovou pamětí, žít v harmonii s členy Rodu a mít štěstí v rodině.
Nebo pohádka o chaloupce na kuřích nožkách. Použijme původní slovanské obrazy, i když nám dnes říkají, že jde hlavně o ruské pohádky a Rusové jsou „oni“, tak jsme spolupatřičnost jednoho národa ztratili. To je výsledkem politiky rozděl a panuj, v dnešním sociálním inženýrství nazývané i fragmentace společnosti. Vždy se tato chaloupka kreslí na kuřecích nohách. Proč se ale nekreslí v původní obraze, na kouřových (dýmových) nohách. I proces topení má něco společného s domácí drůbeží? A nebo z jakého důvodu se Kurilské ostrovy se často spojují s dýmením, kouřením a nikdo je nedává dohromady se slepicemi. Pohádka o chaloupce na kuřích nohách je sice pro děti ale předmět ve vzduchu za kterým zůstávají stopy dýmu, může značit něco jiného a oni nechtějí abychom začali přemýšlet, co vlastně.
Příkladů je samozřejmě víc. Město Novgorod v Rusku je z pohledu současných archeologů velmi překvapivé místo. Nacházejí zde listy psané na březové kůře a mnoho dalšího. Ale Novgorod značí Nové Město. Jak, že se jmenovalo to staré? Město se nazývalo Sloviensk a bylo založené roku 1331 od Uzavření Míru v Hvězdném Chrámu knížetem Slovienem (dnes máme datum 7530 od UMHCH podle slovanského kalendáře).
Kolik vlastně máme planet v naší Sluneční soustavě. Výraz planeta Naši Předkové nepoužívali. Je to mladší, řecký výraz a označoval bludnou planetu, tedy něco jiného než dnes. Ve slovanském vnímání existují Hvězdy a Slunce. Hvězda má do sedmi Zemí (planet) a Slunce od sedmi výše. Okolo Zemí jsou Luny, z kterých má náš prastarý název Měsíc. Známe staré pohádky, kde se ještě dnes hovoří „za devíti horami, za devíti údolími“. V staroslovanské verzi se používal výraz třidevět (3*9). Cizozemští nepřátelé přilétávali zpoza třidevět Zemí. Naše Sluneční soustava se skládá z tři krát devět Zemí, tj. z 27. V současné době jich je ale jenom 26, místo Dei máme pouze pás asteroidů. Však hmota asteroidů dohromady nedává hmotu Dei. Jsou to pozůstatky Luny Luticie, zničené v galaktické válce.
Samotná Zem Deia byla přenesená do Jinosvěta. Celková hmotnost všech Zemí sluneční soustavy Jarily-Slunce se rovná hmotnosti samotného svítícího tělesa. Ve Védách máme detailní popis a rozložení oběžných drah všech zemí s velkou přesností. Astronomie se ale zabývá hledáním exotických planet za hranicemi naší soustavy. Otázka je, z jakého důvodu. Povězme si teď něco o prastarém výrazu Čertog, i když je dnes znám pojem souhvězdí. Jaký je mezi nimi rozdíl. Vlastně žádný. V čínských horoskopech je rovníková část hvězdného nebe rozdělena na 13 souhvězdí (12 všeobecně známých a Hadonoš). Podle našich Tradic je rovníková část hvězdného nebe rozdělena na 16 Čertogů.
My, Slované máme Svaroží kruh, nikoliv Zvěrokruh. V jednom okamžiku podél toku Řeky Času (okamžik je prastará slovanská časová jednotka), v které se zrcadlí Svaroží kruh se rodí 53.896.011.200 individualit, každá má svůj neopakovatelný osud a neopakovatelný charakter. Tyto individuální duše se snaží projevit na Zemích ve Světě Javi, kde přidávají svoje doplnitelné vlastnosti charakterů i Slunce, Hvězdy, Země a Luny. Každá z materializovaných duší představuje svou podstatou vlastní matrici, v které je informace od Bohyně Dživy a doplňuje ji Bůh-Ochránce Rodu. Za starých času žilo na Midgard-Zemi současně 21 až 24 miliard Duší, na Zemi Oreji (Mars) do 50 miliard, na Zemi Deji (dnes pás asteroidů) 30 miliard.
Zvláštní vliv na rozumovou činnost člověka má také Jarilo-Slunce. Zejména tok jeho harmonických částic, zvaných neutrina. Člověk má vlastnost zadržet tento tok ve svém těle. Neutrina může proletět skrz Lunu, Zem ale pokud se dostane do člověka, zastaví se a organismus ji akumuluje. Toto záření je potřebné pro činnost myšlení a řízení prvního systému. Kromě člověka jsou i některá zvířata schopna zadržovat neutrinu. Ve vodním živlu to jsou delfíny, ve vzdušném orly, sokoly. sovy, výři, havrani. V pozemském medvědi, kočkovité šelmy (lev, leopard, tygr, rys) a vlk. Právě proto v podání Slovansko-Árijských Véd jsou tito představitelé obdaření moudrostí a považují se za pomocníky Bohů. Zvířata vodního živlu jsou považování za Moudrost Světa Navi, zemského za Moudrost Světa Javi, a Ptáci za Moudrost Světa Pravi.
Podíváme se blíže na pohyb našeho Slunce v prostoru abychom pochopili rozdílné přístupy – Svaroží kruh a Zvěrokruh. Směr a rychlost pohybu závisí na tom v jakém systému výpočtu analyzujeme. Pohyb Slunce se nejčastěji analyzuje v systémech výpočtu spojených s blízkými hvězdami, mezihvězdným prachem, s centrem Galaxie, s Místní skupinou Galaxií, se vzdálenými galaxiemi a sklonem galaxií a reliktním zářením. Rychlost pohybu Slunce:
v1 ≈ 25km/s – relativně k mezihvězdnému plynu
v2 ≈ 19,4 km/s – relativně k hvězdám viditelným pouhým okem
v0 ≈ 230 km/s – relativně ke galaktickému centru (přerušovaná šipka)
Na obrázku je rychlost v0 zmenšená 10x v porovnání s v1 a v2. Všechny rychlosti jsou uvedené v projekci na galaktickou rovinu. Vektor v1 je odkloněný o 12 stupňů a vektor v2 o 22 stupňů od galaktické roviny. Vektor v0 leží v rovině Galaxie.
Systém výpočtu spojený s hvězdami blízkými Slunci nazýváme místním standardem klidu. Změny paprskových rychlostí a vlastních pohybů blízkých hvězd ukazují, že Slunce se pohybuje ve vztahu k místnímu standardu klidu rychlostí 19,4 km/s ve směru bodu nebeské sféře s koordinátami, tento bod se nazývá apexem.
Slunci trvá celý obrat okolo centra Galaxie přibližně 250 miliónů let, což je galaktický rok. Zároveň naše Slunce každých 33 milionů let překračuje galaktický ekvátor (rovník) a vystupuje nad jeho rovinu do výšky 230 světelných roků a znovu spouští dolů k ekvátoru. Jde tedy o opakující se proces s periodou 33 milionů let. Slunce krom toho, že rotuje okolo centra Galaxie, rotuje ještě okolo čehosi s periodou 33 milionů let. A to něco je na Erbu Bělovodí zobrazené v podobě Hvězdy Inglie.
Můžeme říci, že na Erbu Bělovodí je zobrazené souhvězdí Zimun (Malá Medvědice), což je lehko rozpoznatelný směr na severní polokouli. Zároveň se jedná o střed Našeho Čertogu – systému podobající se slunečnímu, v kterém místo planet (Zemí) rotují svítící tělesa (Jarilo je jedno z nich). V jeho středu se rozprostírá objekt, jenž astronomové nazývají neutronová hvězda.
Ve Slovanském měrném systému máme jednotku délky „Mlžná dálka“ – 547 světelných let, to je vzdálenost do středu Našeho Čertogu. Všechny hvězdy, které se nachází ve vzdálenosti do 547 světelných roků od Jarila-Slunce patří právě do Našeho Čertogu nezávisle na jejich rozpoložení na astronomických mapách. Znamená to, že všechny souhvězdí zabírají určité sektory při pozorování z Midgard-Země ale zároveň Čertogy představují samotné systémy.
Mohu ještě doplnit, že systém Jarily-Slunce paří nejen do Našeho Čertogu ale zároveň i do „systému trojhvězdy“ (v astronomickém jazyce). Kromě Jarily-Slunce je v tomto systému tří hvězd Bílý Obr (Mara, u nás pojmenovaný Moréna) a Hnědý Trpaslík. Jedna ze Zemí Hnědého Trpaslíka je viditelná už na jižní polokouli a rovněž v části severní polokoule.
Zdroje:
jasenka-nasaotcina.cz
tartaria.sk
