Védská kultura
Védská kultura je plodem tvoření Slovansko-Árijských občin. Základem světonázoru těchto občin je Prvopočáteční Víra Prapředků Slovanů a Árijců. Oni ji přinesli na tuto Zem ze své Nebeské Pravlasti při osídlování hvězdného systému Jarily. Některé občiny nazývají tuto víru Pravoslaví, druhé Pravoslavné Slovanství, třetí Ingliismus, čtvrté Rodovíra, páté Vaišnavismus atd. Všichni ale souhlasí s jedinou všeobecnou definicí Védská kultura, protože v sobě nese všechny používané názvy.
Tato kultura byla složitým komplexem zvyků, obřadů, víry, krojů, architektury, malby a písní. Hudba byla po dlouhou dobu základním duchovním bohatstvím Slovanů. V kultuře každého Rodu existovalo chápání sluneční energie jako Životní síly, jenž se projevovala ve svastice, např. v Kolovratu. Všechny svátky a dny uctívání Bohů byly moudře načasovány na přirozené změny ročních období. Rovněž najdeme stopy i v řemesle, běžných denních potřebách (oděvy, oberegy).
Obrátíme se nyní k prvopočátečnímu významu, který je obsažený v prastarých runových textech.
Víra – současné znění staro-Árijského obrazu se stává z dvou run.
Runa Védy – Prapůvodní Moudrost Nejvyššího, označuje Vedení, tzn. schopnost Zakusit (současná verze v češtině oproti ruštině už nezachycuje všechny detaily původní řeči) Božskou Moudrost PoVědět (zde je základ slovního významu ještě zachycen) ji i druhým a stanout se vědomým o Nejvyšším. Taktéž stát se vědomým pro ty, kteří si přejí poznat, Zakusit Jeho Nejvyšší Pravdu (ruština používá u nás již ztracený výraz jistina, představuje objektivní, nejvyšší pravdu jako opak relativní pravdy, naší takové, kterou si v daném okamžiku vysvětlujeme jako nejvyšší).
Runa RA – označuje Vyzařování Nejvyšší Pravdy Nejvyššího. Víra je tedy Vyzařování Prvopočáteční Moudrosti a Světla nejvyšší Pravdy Nejvyššího.
Pravoslaví – oslavení Pravi, duchovního světa Nejvyššího Prarodiče a Jeho Dětí, světlých Slovansko-Árijských Bohů a Bohyň, kteří jsou našimi Prapředky a my Jejich pravnuky.
Ingliismus – současné znění Staro-Árijského obrazu, vytvořeného z runy Inglie označující Prvopočáteční Oheň Nejvyššího, jenž zrodil celý svět a osidlující jeho formy Života.
Trojrunové ponětí IZM, označuje Jistinu (Nejvyšší Absolutní Pravdu) Světa Země.
Rodovíra – náleží k Víře Rodu ve všech formách Jeho vyjádření, včetně celého duchovně-genealogického stromu. Od Nejvyššího, v obrazech Rodu-Rodiče a Bohorodiček, po otce a matku. Zde je vyjádření i ponímání toho, že výraz Víra je jen rodná ale ne cizorodná.
Vaišnavismus – Vaišnavisti si váží, slaví a duchovně se obrací k Nejvyššímu v obrazech Vyšně a Krišně.
Védská kultura – slovní složení z výrazů Védy, Kult tzn. vážení si, oslavování a RA. Jde o vážení si, oslavování Prvopočáteční Moudrosti a Světla Nejvyšší Pravdy Nejvyššího.
Jazyčnictví je odchod, odvrácení se od Védské kultury, poklonění se jednomu nebo několika bohům materiálního světa, plnění jejich vůle místo Proslavení Nejvyššího a života podle Jeho Přikázání uloženého ve Védách. Jasnou formou projevu jazyčnictví jsou dnešní světová náboženství. Slovo náboženství, tj. religie se skládá z: „re“, což znamená opakování, návrat (odtud retrospektiva, reanimace) a „liga“ znamená spojení. Tímto způsobem zjistíme, že religie (náboženství) je opakovaný pokus nastolit ztracené spojení s Nejvyšším skrz napodobování jakéhokoliv proroka nebo mesiáše. Hlavní jazyčnické náboženství světa vznikli na základě doktrín cizozemských religiózních lídrů zodpovídající době, místu, okolnostem a úrovní poznání jiných národů. Dále jejich schopností jen částečně poznávat Neosobní aspekt Nejvyššího nebo jen některé Jeho osobní aspekty a obrazy. Ku příkladu, milosrdné spoluutrpení Nejvyšší personifikoval v obraze Buddhy (člověka duchovně probuzeného), spolutrpící lásku v obraze Ježíše.
Védská kultura mající v sobě tyto obrazy jako části celku, se nikdy nezaobírá Celým, slavící Nejvyššího ve všech Jeho aspektech, vlastnostech a obrazech zároveň. Proto nevědomý lidé obviňují i Prvopočáteční Víru Slovanů a Árijců za mnohobožství, protože nejsou schopni svým ohraničeným umem pochopit ideu jedinečnosti v mnohoobrazném. Nakolik nositelé těchto náboženství jsou jiné národy (staroslovansky jazyci) nemají ve svém poznání Védskou kulturu, tak i náboženství a národy u nás nosili název jazyčníci a neměli nijaký vztah k naší Víře a národu.
Slovani a Árijci nikdy nepotřebovali, nepotřebují a nebudou potřebovat náboženství. Nejvyšší Prarodič a Jeho děti, světlý Slovansko-Árijští Bohové a Bohyně, jsou naši Prapředci a my jsme Jejich Pravnuci. To znamená, že u Slovanů a Árijců je nejen duchovní ale i pokrevní vztah s Nejvyšším. Takové silné spojení se nepřetrhává dokonce ani, když kdokoliv z Božičů-Svarožičů se nevědomě nachází v poblouznění, nazývajíc se otrokem božím a žebrácky kleká u cizozemských bohů materiálního světa.
Zdroje:
tartaria.sk
rusichi.info
veles.site
