Význam slov běžně užívaných 3
Mluvené slovo je zvuk. Zvuk je vlnění. Zvuková vlna působí na vše, čeho dosáhne. Zvuk hojí, sceluje, mučí i zabíjí. Myšlené slovo je energetická vlna stejného potenciálu jako vlna zvuková. Napsané slovo navíc nese energii či sílu tvaru. Slovo je informace. Nositelem informace je světlo, v nás Luči. Informace je uložena v genech. Geny jsou prioritně nositeli informace.
Slovo je klíčem. Klíčem k informacím uzavřeným v genech. Každý zámek má svůj klíč. Proto je důležité poznat slova v jejich prvotním významu. Každý národ má svoji paměť a svoje slova. Co otevírá paměť jednoho národa, zůstává bez odezvy u jiného. Proto se i řeči a jazyky různí.
Některé jazyky jsou pozměněné natolik, že přestaly s genetickou informací nositelů řeči hovořit. Proto je důležité vracet se ke kořenům a oprašovat původní slova. Někdo si může říct, že je to zbytečné. Vloží ke slovu citové podbarvení a je hotovo. Cit je důležitý. Bez jeho probuzení bychom zůstali uvězněni ve vlastním pekle. Ale slovo ať mu dáme jakékoli citové zabarvení, zůstává nositelem stále stejné informace.
Každé tebou pronesené slovo je Živé, má svůj rozměr, barvu, světlo, příchuť, vůni, objem, paměť, dějiny, osud, sílu a něžnost. Jenom lidé, kdoví proč, na to zapomněli.
Podívejme se proto dnes v již třetím povídání (předchozí dvě: Význam slov běžně užívaných a Význam slov běžně užívaných 2) na další slova (tyly), kterým bychom měli věnovat pozornost.
Cit, cítění
cit – je prožívání vycházející z našeho nitra, z nás
citem lze ovládnout emoce, jejich usměrněním zastavit destruktivní vliv (emoce jsou zvenku, cit zevnitř)
čit v sanskrtu – vědomí
čiti v sanskrtu – samostatná síla udržující život – wijá, pochopení, porozumění
čitta v sanskrtu – mysl, inteligence
cítiti – cútiti – původně ot jutiti – očjutiti – oščutiti – oštutiti – ščuja – čuja
znamenalo pocítiti sebe, uvědomiti si sebe, vzpamatovati se, tedy procitnouti, probuditi se
procitnout, ocitnou se, vycítit – slova odvozená v dnešní řeči
číti – čúti – čouti – přijímat přes smysly (kterých bylo 9, dnes jsou zbylé 4 spící)
čuvati srbochorvatsky – hlídat, střežit > z toho dnešní název plemene psů – čuvačové = hlídači majetku a stád ovcí
čítanie – znamenalo dříve počítání
počítanie – bylo po čitu, citu, čili vědomě, kdo četl Bukvicu, ten ví, že počítaní bylo poznávání světa kolem přes obrazy, jejich sčítáním, odečítáním a dalšími matematickými operacemi, díky nimž tehdejší lidé čítali, četli, poznávali vše o makro i mikro – kosmu, o fungování vesmíru a sebe samých, mnohému bychom se mohli dnes učit
učit – učit (se) znamená dívat se na věci kolem sebe z různých úhlů pohledu, tyto pohledy spojovat, prolínat a rozšiřovat tím svůj světonázor; učit (se) znamená podívat se na věci i z opačných polarit a porozumět odlišnému chápání světa; čím více pohledům je člověk schopen porozumět, tím méně odporu a boje v něm zůstává, o to více souzní s okolím, jež tvoří
mučit – mu – mú – zauzlina, smyčka, ovíjející se kolem čit – vědomí, mučit znamená způsobovat bolest čitu – vnímání smysly
Holka
slabika ho má základní význam holý
od toho hol-ka – ta, která je holá = nahá, ve významu dávající své holé tělo, zdrobněle holčička
holátko – ptáče bez peří
holobrádek – mladík ještě bez vousů
holina – odlesněný prostor
hol-čič-ka znamená: ta s holým přirozením
čiča = ženské přirození
holka – holčina – holčička
KA na konci znamená skrytí informace ve slabikách předcházejících
NA na povrchu
ČI jako činit
ČIČ jako čičat (močit u dívek)
HOL holý, nahý
Čičmany – název vesnice na Slovensku
MAN – původní význam leník, vazal, poslušný svému pánovi slibem věrnosti i vojenské pomoci
jiné slovo místo holka, holčina, může být např. dívka, děva
Nechat
použití: nech to být, nechal ho ve štychu, nechal se strhnout, nechal dítě plakat, nechal půdu ležet ladem
nechal ho na holičkách = holičkaach (hol = holá, ič = nič = ničení = 1/2 přeměny, ka = skrytá, ach = v obětině)
nechat – ne není zápor, je to posunutá hláska z a na e
nech – at
nách – at
na – ach
at – koncovka sloves – děje se, novodobá
nách, náchě – význam v praslovanštině – obětina do hrobu zemřelého
náchě = nechá, uchová na věčnost, zvěční – přesmyčka hlásek – posunulo se do dnešní podoby
slova odvozená:
přenechat
zanechat
vynechat
nenechat
Dělat
děl – uzemnění, jedním z obrazů v praslovanštině je dě-dina, všechna „e“ se praslovanštině vyslovovala měkce
at – uzavření na konci všech sloves, tzv. infinitiv, který je novodobý (praslovanštině ni-jestvoval)
dělat by mohlo znamenat dělný lid uzavřený v jedné dědině – vsi, bez pohybu znamenající změnu se mění v delete (vymazat, škrtnout), pokud opakujeme stále stejné dokola bez jakéhokoliv posunu a vývoje, přestává to být smysluplným
de znamená destrukci, zničení, plné uzemnění
každé uzavření se vůči změnám v pohybu vede k delete – stagnaci a smrti = vymazání
dělat, dělat a dělat, už víte kam směřujete
je nutná změna, je nutný pohyb, protože to znamená vývoj
Média – meditace – medikace – medikament – medik
média – meditace – medikace
z úhlu pohledu praslovanštiny:
me – měralo – měřidlo
di – dízalo, v praslovanštině znamená výtah
ka – odpad, kal
ce – cílem na zemi
ta – pevnost ale též slovo tata = zloděj nebo tarat = terat = vléci, tahat
tahat i tarat jsou palindromy, což jsou energeticky silná slova
a – ja – skrytá informace
medikace – meditace
medi – střed nebo prostředník
ka – odpad, kal
ce – cílem na zemi
jsme vlečení ve směru nějakého odpadu či kalu, který je do našeho těla dodáván
medi – střed nebo prostředník
ta – pevné vlečení, připoutání
ce – cílem na zemi
odvléká nás směrem jiným, směrem k připoutání k jiným sférám, kterým odevzdáváme svou sílu
medik – medikament
medi – střed nebo prostředník
k – výběr cesty
medik je na půli cesty mezi člověkem bez jakéhokoliv vzdělání a vědomí celistvosti a scelování
lékař neboli celitel by měl být hotovým vědoucím člověkem, který umí scelovat všechna naše silová pole.. samozřejmě dnešní „lékaři“ pracují pouze s hmotným tělem
medi – střed nebo prostředník
ka – odpad, kal
me – odměřeno (odpadnu v jedné tabletě)
na – nám
t – ta – v pevnosti vlečení někam
Ve chvíli, kdy člověk pozbyl schopnosti samo-celení (uzdravování) je v určité fázi odpojení od sebe, je vděčný za medikamenty, které jsou tělu cizí a dále jej – jeho vzdalují od sebe samého
Tzv. lékaři sice uzdravují navenek ale odpojují člověka od sebe samého
média – médium
prostředník pro přenos – objekt, věc nebo i člověk jako zprostředkovatel přenosu zpráv, vizí, zvěstí (paří sem např. channeling, proroctví, tele-vize, roz-hlas, no-vi-ny ale i přenosová technika pro přenos vlnění, datová uložiště, mobil apod.)
a – skrytá informace
um – mysl
Tvoření – tvorba
základem je var – výroba, robení, dělání, budování
ta – pevnost (vázanost k dílu)
e – uzemnění
ní – dolů
ta-var-žič = tovaryš
továrna
tovar
s-vár je spojení
k-vár je ztráta, škoda, nebo-li rozdělení, rozbití
k-var-iti znamená kazit a falšovat (záměrně)
vaření
var – vař je umrtvování
odvozená slova:
zavařit, dovařit, odvařit, uvařit
tvor – tvorba
t – ta – pevnost, připoutání, vlečení
vor – rov – vor převáží, rov je hrob
tvor – tvorba jsou umělé, mrtvé
tor – rot je rotace, torzní – otáčení
v tomto případě je to otáčení živého na mrtvé
ba – zahalení, skrytí, zabalení (předchozího)
vor – tor – or je silová slabika a vyskytuje se v mnoha dalších slovech
máme pocit, že když tvoříme dáváme tomu život ale život je v jiném slovese a to je činit – činění
Zamysleme se skutečně nad tím jaká slova používáme a co vše tím ovlivňujeme.
Zdroje:
kniha Projít peklem (Věra Ovečková)
youtube.com/user/VykrocitKeSvetlu
