Význam slov běžně užívaných 4

Abychom správně porozuměli slovům, je třeba si otevřít pro slova cítění. Slova mohou být pro někoho prázdná, až pustá, pro jiného naopak plná prožitků. Člověk, který slova cítí, si myslí, že to tak mají všichni. Člověka, který má za slovy prázdno – pusto, udiví, že to může mít někdo jinak. Cítění je výsadou bytostí jemného světa, které hovoří na čistých vlnách a jsou schopny vysílat i přijímat pocity samostatně i přes slova. Hrubý svět vnímá slova přes materii, až hmotu. Tudíž tam mají slova konkrétní význam. V tomto světě slova vyjadřující abstraktní pojmy je třeba spojovat se slovy konkrétními, aby jim bylo porozuměno. 

Tohle povídání je už čtvrtým dílem ze série o významu slov. Předcházející naleznete pod těmito odkazy: první , druhý  a třetí díl.

Nyní přejdeme ke slovům se kterými se budeme zabývat. 

Krása

karaasa – kara-asa

kar – kárat, káznit – skrytě působit, zářit

ka – skrytí

ra – záření

asa – válka, boj

as – válečník, bojovník

sa – sání, sátí, schnutí

krása – kouzlo

možná jiná slova:
bezvadný, vzorný, bezchybný, příkladný
perfektní, ideální
plný, naplněný
naprostý, totální, všechen
skvělý, vynikající, výborný, výtečný, znamenitý
lepý, velkolepý
dokonalý, náramný
nádherný, luxusní
okázalý, honosný, skvostný
půvabný, vnadný, spanilý, sličný
líbezný, libý, ljuboj, líbivý
čarovný, čaro, čaryj
divý, divij, obdivuhodný, podivuhodný
jásaný, jarý, jarký, sluneční, jitřní
barvitý, pestrý
něžný, mírný, malebný

každé slovo je pro jinou příležitost, situaci

ochuzení jazyka znamená ve svém důsledku nejen zpomalení myšlení ale i univerzálnost, to znamená, že se tvoří univerzální svět na základě univerzálně používaných slov

zkracováním slov vznikají slova nová, bez samohlásek, tudíž bez činící síly

souhlásky jen sou-hlasí, kdežto hlásky hlásí a činí

schrumáž souhlásek pouze souhlasí s tím co někdo jiný činí

krása je slovo těžké, tudíž válcuje, přebíjí, zatlačuje, potlačuje slova lehčí

přestali jsme se slyšet a poslouchat, proto používáme v obecnosti stále těžší slova, chtíč upoutat pozornost, být slyšen, nutí ke zhrubnutí slovníku

hrubší je silnější než jemné, je více slyšet

slova jež budí hrůzu a strach (dnes většinou na podvědomé úrovni): hrozně krásný, strašně pěkný, úžasný
jsou slyšet a vesmírem zní dunivěji než: libě, divě, něžně, čile

Zamyslete se nad tím co tímto slovem vyjadřujete, jak tímto slovem hodnotíte to, co vám je příjemné a zdali by některé z vyjmenovaných (výše) slov nebo z jiných ještě dalších bylo výstižnější.

 

Rozjímání

základ ímajá z praslovanštiny – ímajíc – majíc – mít

později se přidalo obalové j (které něco zastírá) z toho vzniklo j-ímajá – jímání – jímat

obalové hlásky (j, v) způsobují zastření významu, který za nimi následuje

rozjímání = rozdělené j-ímání – mání – mění

odvozená slova:
jímka – j-ím-a-ka = ím – vzít, pojmout, ka – skrýt
příjem – přijímání
objem – objímání – objímka
zájem – zajímání – zanímání – vnímání
nájem – najímání
jmění

všechna tato slova mají za základ něco mít, vlastnit, přijmout

Sami posuďte jestli rozjímání má něco společného s meditací a zda meditace nebo rozjímání jsou vhodná slova, která by se dala použít pro to, co si pod nimi představujeme (slovo meditace je rozebrané ve třetím dílu – odkaz na začátku článku).

 

Naši – Nášč

nášč (původní slovo) = naši = rod, národ ale i úroda

nášč-ch praslovansky = rodných

náščit, naščierati (pozdější tvary) = sbírat úrodu

v praslovanštině ná – my, nás
na – já
náj – na něj

šč = jedna hláska

t na konci slova jako infinitiv v praslovanštině nikoli, až ve staroslovanštině

tvary v cizích jazycích:
anglicky nature – příroda
nation – národ

latinsky natis – rodný
nati – narozený
natio – rod, národ

francouzsky nation – národ

rod v různých jazycích:
německy roden – klučit, mýtit, vykopat
rot – rudý, červený

anglicky rod – tyč, prut, hůl, táhlo
rot – hniloba, trouchnivění, plíseň, kaz

latinsky rodo – hlodat, okusovat, pomlouvat

finsky rotu – závod, dostih
rot – hniloba, trouchnivění

Když se podíváte a procítíte si slovo naši nebo nášč a tvrdé slovo rod, sami zvolte, které pro ty naše blízké je vhodnější.

 

Bezpečí

bezpečí – bez péče = znamená být silným

– kdo je silný obstará se sám
– kdo se obstará sám, je silný
– kdo potřebuje péči, je v jedné, nebo více oblastech slabý
– pečovat o slabé, znamená soucítit

soucítit = cítit společně s druhými nikoli litovat je
soucit nerovná se lítost
většinou to jde s těmi slabšími
člověk cítí jen to, co má zvládnuto, čím prošel
soucítit můžeme se sobě rovnými, s těmi slabšími a od těch silnějších se můžeme učit

pěčá v praslovanštině – chlebová pec
dříve, kromě toho, že se v ní pekl chleba fungovala i jako současný inkubátor, takže když se dítě narodilo slabé, tak se pec ohřála na určitou, přiměřenou teplotu a do ní se dítě vložilo aby bylo v teple a tím bylo dítě zachráněno

pokud se někdo cítí v ohrožení, chybí mu bezpečí

– kdo je v bezpečí, je bez strachu
– ohrožení je stav strachu
– kdo cítí strach a zdolá jej, je silným, bez péče, v bezpečí
– kdo cítí strach a podlehne mu, je slabým a vyhledává péči o níž se opírá
stav ohrožení prověřuje sílu člověka

naši jsou tak silní, jak vysoké – nízké procento našich se cítí v bezpečí za všech vnějších okolností, či jak dokáží předčit strach a jít svou cestou

naši jsou tak silní, jaký je poměr silných a slabých a jak je slabý – silný nejslabší člověk

 

Skryté x jevné

skryté – sakaryté
saka – suché, vysáté
ryté – ryto – rito = zisk
sak – vak, pytel
kar – kárání, vůz

to, co je skryté vysává, získává něco někoho a získává tím zisk

tím něčím a někým může být člověk, protože ten strach skrývá sám před sebou a tudíž ten strach vysává člověka samého
v tom voze i tom saku se může něco skrýt

jevné – v praslovanštině jav – to co vidíme
z-jevné – vystupuje z jevného čili jako kdyby se opět za to co vidíme skrývalo

co je jednomu člověku skryté, může být druhému javné – jevící se opačně

jedni, vysílají tyto informace, to dělají cíleně, druzí v dobré víře oznámit a připravit na přicházející, to dělají, aniž by věděli

proč se různé negativní předpovědi a plány plní?
předávaný vzorec hrůzné budoucnosti se vpisuje do lidí a vzniká strach, který tuto budoucnost přitahuje
kdo to umožňuje?
všichni do nichž se tyto vzorce zapisují

je to o silné vůli tyto vzorce měnit ale vyplatí se to

 

Veselo

ves – vese – všechno
selo – pole, země, sídlo, obydlí

slova související

vesna = jaro
ves-na = vše naše
jaro = jarý, bujný, bouřlivý až zuřivý, lítý

veslo – kdo drží veslo, určuje směr a rychlost pohybu, tudíž je veselý, míří tam, kam libo jemu

vesti – vesa – vésti i vézti, odvés(z)ti, dovés(z)ti, přivés(z)ti
vestele – plavci
veselie – veselí

radost – synonymum používané dnes

ra – záření
do – do (něčeho)
sata – satan

záření směrující do sata

Kam směřuje naše vese-selo skrz slovo radost?

 

Zdroje:

kniha Bukvica (Věra Ovečková)

youtube.com/user/vykrocitkesvetlu