Zimní Védické Svátky
Podle Slovansko-Árijských Véd je Den Kolady začátkem Velkého přírodního cyklu, který přináší změnu do našich životů. Je to cyklus svátků:
13 Bejlet – Den Kolady (Menari).
22 Bejlet – Den Velkého Pokoje.
23-32 Bejlet – Týden Paměti Předků.
33 Bejlet – Zimní Den Peruna.
Slavíme tedy Velký cyklus, který naši Předkové nazývali Menari. To vše byl čas změn.
Prastarý Slovansko-Árijský svátek Kolada je přímo vázán na den zimního slunovratu. Svátek vychází ze založení osídlení v Daarii. V souvislosti s dalšími událostmi dostal jiné zabarvení – návrat našich Předků z pekla. V době, kdy Daaria jestvovala, kdy na ní jestvovaly naše osídlení a až do doby, kdy na Midgard přišel Perun, se svátek Kolada (Menari) slavil s trochu jiným významem. Nyní do něj zahrnujeme jak onu dávnou událost, tak i mladší, kdy na Midgard přišel Perun.
Současní Starověrci Inglingové, spojují oslavu Kolady (Menari) se dvěma událostmi: první – když Perun osvobodil naše Praščury z Pekla, kteří tam byli zavlečeni lstí a násilím, a druhou – když Slunce mění délku noci a dne. To je to, co slavíme. Před 13 000 lety došlo k tomuto opakování, kdy se objevila nejdelší noc a nejkratší den. Tehdy nastala Velké Ochlazení, způsobené nakloněním zemské osy v důsledku smrti Luny Fatty, která se srazila s Midgardem.
Před touto událostí Naši oslavovali osvobození Předků Perunem. Bylo to před 40 tisíci lety, dávno před tragédií s Fattou. Při svém druhém příchodu na Midgard-Zem Perun prošel Bránou Mezisvětí do Pekla a vysvobodil odtud lidi Rasa Velké, kteří tam byli zavlečeni lstí a násilím. Kromě našich Předků Perun osvobodil i další živé bytosti, které tam byly odvedeny jako otroci, do zajetí, a nebyli to jen humanoidi, ale i jiné myslící formy života. Když lidé a s nimi i osvobozené bytosti z jiných Světů opouštěli Brány Mezisvětí, pronikali pod rouškou cizích bytostí na Midgard žiteli z Pekla – nežiti a nejrůznější běsy.
Po propuštění posledního vězně Perun zablokoval Bránu Mezisvětí, vedoucí do Pekla, pohořím Kavkaz. Pak po devět dní ničil všechno zlo, které proniklo na Midgard. Při hledání nežitů a nejrůznějších běsů procházel Perun po určitých stezkách. Následně lidé tuto stezku vypočítali a nakreslili jako symbol a také ji vytyčili poblíž Kapišť a gorodišť. A na Zimní Den Peruna po ní chodili bosí 9 kruhů a opakovali Perunovu pouť. Perun kráčel od východu k západu podle pohybu Slunce, pak se otočil na sever a osvobodil severní země, pak šel na jih a znovu na východ. Takto prošel devět kruhů.
Menari nebo-li Koladní Svátky se dělí na tři hlavní události.
První je setkání Předků. Od svátku Menari zůstali Tradice. Když naši Praščurové se střetávali s Předky, oni dávali dodatečné talíře pro ty, kteří se nevrátili z Pekla. Nyní se dělá totéž a na Bratčině nesmí chybět talíře pro Předky.
Koladky jsou, když se hospodáři střetávají s maškarami a pohostí je buchtami a sladkostmi. Věří se, maškary jsou běsy v přestrojení. Na Koladu se obvykle převlékají za nejrůznější příšery, za něco strašidelného. Když Předkové převlečeným lidem dávali sladkosti, odháněli tím běsy, odháněli od sebe vše zlé. Běsy nemají rádi pozitivní energii, energii radosti. Nyní bychom to měli dělat také. Tedy opakovat příběhy minulosti, žít jimi.
Druhou událostí je Týden Paměti Předků, těch jenž se nevrátili z Pekla. Během tohoto týdne vzpomínáme na všechny Praščury a Předky.
Výchozím bodem je Den Velkého Pokoje, do kterého můžete koladovat.
Třetí událostí je Zimní Den Peruna.
Druhým svátkem cyklu Koladních Svátků je Den Velkého Pokoje. Den, kdy Perun zatarasil bránu Mezisvětí vedoucí do Pekla pohořím Kavkaz. Je to zvláštní čas, kdy můžeme nejen vzpomínat na svou dávnou minulost, ale znovu ji v tichu míru přehodnotit, hlouběji pochopit dávné Tradice Předků. Je to čas rozjímání, čas vnitřního vidění, čas poznání, čas, kdy se probouzí hluboká Rodová paměť o tom, kdo jsme a odkud pocházíme.
Víme, že temné síly pronikají nejen na Midgard, ale i do ostatních Světlých Zemí ve Svarze Přečisté, a pak dochází k bojům mezi Silami Světla a Temnoty. Den Velkého Pokoje je součástí cyklu Velkých svátků připomínajících, jak Perun vysvobodil naše Předky ze zajetí Pekla. Bitvy Světla a Temnoty se odehrávaly v určitých časových intervalech, a jak se říká ve Védách, po uplynutí Svarožího Kruhu a 99 Kruhů Života. Zjednodušeně řečeno 40 176 Let.
Naši Předkové vždy věděli a znali místo, kde se nacházejí brány Mezisvětí. V dávných dobách nebyly všechny hory Kavkazu považovány za Kavkazské. Většina území Kavkazu nebyla tak hornatá, ale měla k této oblasti velmi blízko. Přesněji řečeno, v blízkosti jeho severní části. Tam stáli různé Kapiště Védy, kteří se zabývali předáváním a uchovávání Znání.
Z Véd, přesněji řečeno z Knihy Moudrosti Peruna, víme, že Perun přesně pětkrát zatřásl Midgardem, aby zablokoval brány Mezisvětí. Na tom místě stojí staré město Pjatigorsk. Máme-li místo upřesnit, je to místo mezi horami Bištau a Mašuk. Mezi nimi nebo někde v oblasti těchto hor se nacházela brána. Tu pamatují Slovansko-Árijské dolinové Rodové Občiny, jejichž dědicem bylo donedávna Občina Starověrců ve městě Pjatigorsk „Děti Peruna“. Známé je také místo, kde uvízl zářící meč Peruna, který znamenal Perunovo vítězství nad Pekelným Světem. Byl zaseknut v místě Provalského jezera, které se nachází na úpatí hory Mašuk.
Samotné slovo „Kavkaz“ je hluboce Runové a znamená doslova „shromáždění moudrosti směřující k Bohům“. Je to místo, kde se uchovávala moudrost, velmi stará. Nikoliv nadarmo se tam tolik národů snažilo usadit, aby byly blíže Znání. Na místě brány se nyní nachází město, které Řekové nazývali Pentinopolis, což v překladu znamená „pět měst“. Číslo pět skutečně provází tuto oblast – pět úderů Peruna, pět hor a pět měst, k nimž patří i oblast kavkazských minerálních vod. Již mnohem později byly pozůstatky Perunova meče, nebo, rozumíme-li tomu správně, starověké zbraně, přeneseny na horu, kterou naši Předkové nazývali Tvůrce a která se dnes jmenuje Elbrus. Dodnes se však na dně Provalského jezera nacházejí zbytky Perunova meče, které činí tuto vodu magickou, neřku-li léčivou.
V Den Velkého Pokoje se Naši snažili ani nemluvit. Večer se shromáždili, zapálili ohněvice a mlčky se dívali do ohně. V tu chvíli si mentálně předávali jména všech Předků a také si připomínali události, jak Perun zablokoval bránu.
Další součástí velkého cyklu je Týden Paměti Předků. Po svátku Menari Naši vždy vzpomínali na ty, kteří se nevrátili z Pekla. Proto začali slavit Týden Paměti Předků. Protože se náš slovanský týden skládá z devíti dnů, slavili jsme devět dní – od Dne Velkého Pokoje až po Zimní Den Peruna.
Zatímco člověkové vzpomínali na své Předky, Perun chodil po Zemi a ničil nečistotu. Protože se temné síly potřebovaly živit energií, přicházely (běsy) k člověkům na návštěvu a oni se jim odvděčovali sladkostmi a laskavostí. Běsy čekali agresi, ale dostávali jen pozitivní energii, což jim nevyhovovalo. Běsy tak omezili aktivitu, čehož využil Perun, když chodil po Zemi svastickými kruhy a ničil je. Devět kruhů musel Perun na Zemi udělat, jeden kruh denně, aby našel a zničil všechno zlo.
V Týdnu Paměti Předků tak jako Naši, se převlékáme za všelijaké zlé duchy. Také chodí strašit sousedy, dělají vystoupení, za které dostávají sladkosti. Tímto způsobem si hraním Obrazů připomínáme naše Předky. Ke konci Týdne Paměti Předků Předků přichází svátek Rodogoš, což znamená radost hostů, kdy se chodí navštěvovat a dávají si dárky.
Posledním z cyklu je Zimní den Peruna. Védy ho popisují takto: „V dávných dobách Perun osvobodil lidi z Pekla, každého, kdo tam byl zlákaný podvodem a silou, a dal jim možnost vrátit se do svých domovů. Když lidé vyšli z Pekla, Perun zavalil vstup do Pekla s Kavkazskými horami. Ale kromě lidí se z Pekla na Zemi vysmekly i všelijaké nečistoty. Osvobození lidé byli radostně přivítáni svými Rodnými, a když se v jejich domech začali objevovat zlí duchové, tak se od nich vykupovali různými dary.“ Od té doby lidé slaví svátek proměn Menari, Den Upokojení Přírody, Den Velkého Pokoje, Týden Paměti Předků, Rodogoš a závěrečný Den Peruna.
Stejně jako o všech Koladních Svátcích se i na Zimní Den Peruna čte Koladní Pravslavení. V tento den se také provádí Obřad Posvěcení zbraní. Všichni muži, kteří jsou přítomni na Svátku, jakýkoli druh zbraně, která pomáhá chránit Rod, přinesou na Svátek. A koná se Obřad Očišťování. Na tento Den se dělají i různé druhy shromáždění a her, především válečné – na meče, boje na hradbách, zápasy na sněhu.
Je to jakási zkouška Maslenice, protože na Krasnogor se obvykle všechny tyto ristaliště (místa soubojů a her) již konají v plné míře.
Na Zimní Den Peruna se stejně jako na Koladě vytváří Perunova Pouť. Provádějí se také Obřady na Mužské Kolo. Oslavujeme, vzdáváme Slávu Předkům Našim, slavíme Peruna za to, že porazil zlé síly, vrazil svůj Zářící meč do země. Slavíme náš Rod, jsme jednotní, buďme silní jako jeden organismus! Naše síla je v jednotě.
Zdroj:
vk.com/oykmir
vk.com/id513251163
