Živé Slovo 2
Znáte výrazy: „No, já to vím!“, „To je mi známé!“, „Vypadá to jako…“, „Vím, že jo!“Vznik Moroku na Midgardu probíhal ve třech fázích. Jsou to tři fáze jeho preventivního zrození:
První etapa – zasazení (Moroka – něco jako virový program) do energeticko-karmických aspektů Midgardu (mimochodem, nyní je jeho přenašeč součástí Éteru). Druhá etapa – zavádění technologií bez Obrazných vazeb, a to nejen ve slovech. Třetí etapa – vnucování se skutečnosti. Přistupujme tedy ke všemu postupně. Nyní probereme druhou etapu, která je klíčem k pochopení Obrazného slova, přesněji řečeno k Vnímání tohoto Obrazného slova.
Když lidé začali považovat informaci za způsob (například získat potěšení, mít možnost se pobavit), jejich schopnost předávat informace Obrazy okamžitě zmizela.
Nyní je to normální: číst knihy, naslouchat Slovu Véd. Je to podmíněno současnou realitou. Ale dříve to tak nebylo. Podle Véd k takové proměně došlo asi před čtyřmi tisíci lety, nebo spíše tehdy byl tento proces zahájen. Jsou dokonce popsány události, o kterých víme, jak přesně byl tento proces přeladění zahájen, ale o tom jindy.
V minulosti naši Předkové dokázali přenášet své Obrazy pomocí telepatie. Jestvovala však i obyčejná komunikace, ale nikoliv že by byla nedostatečně rozvinutá. Byla tu, když ji bylo potřeba. Pomocí telepatie Naši přenášeli Obrazy chuti, Obrazy čichu, mohli přenášet hmatové vjemy do vašeho vědomí.
Když se přímé vnímání uzavřelo (před čtyřmi tisíci lety), lidé začali hledat něco podobného. Svět se stal iluzorním. V té chvíli se neobjevily jako takové, ale otevřely se lidem. Iluzorní světy byly i předtím a lidé o nich věděli, ale od té doby začaly převládat a lidé přestali vnímat Reálnost. Samozřejmě se vše nestalo najednou, ale po mnoha tisíciletích degradace v Noci Svaroga. Lidé nepřestali vidět Reálnost okamžitě. Postupně začali vnímat svět prostřednictvím příběhů, a to hlavní, co předurčilo úpadek telepatických schopností… Je to to, že lidé začali vnímat svět prostřednictvím soudů o sobě navzájem.
To je normální proces. Mnozí řeknou: „Co je normální?“ Srovnávat se naučíme, až přijde Noc Svaroga. Blížíme se k Úsvitu Svaroga. Když přijde Úsvit Svaroga – blížíme se ke Dni Svarogu, a když přijde Den – blížíme se spolu s vámi k Noci Svaroga. Všechno je tedy vývoj.
Kvůli nedostatku „Váhy“ v naší Řeči (a „Obrazná Řeč“ a „Živé Slovo“ jsou pozůstatky oné telepatie, která je v nás skryta) máme Zobecňování. Nikoliv nadarmo je její velkou součástí slovo „Komunikace“. Vše zobecňujeme a vidíme svět skrze klišé našich předchozích znalostí, zkušeností a zážitků. Nezajímá nás, že život nám nejen přinesl něco nového, ale také že svět je pokaždé znovu stvořen z atomů, pokud jen na něco zaměříme Obrazné vnímání. Když pozornost vypneme, všechno se znovu stane energií.
Podívejte se: napíšeme si pár slov a vy uvidíte celý obraz. Nebo spíše uvidíte, jak vaše schopnost Zobecňovat nahradila telepatii. Takže: kočka, zlatý řetěz, strom. Vidíte ten Obraz? Nebo bříza, bílá, okno. To je známý Obraz, že? Nebo tady je jiný Obraz, trochu složitější: Předkové, Ra-M-Cha. Jak se vám tyto Obrazy líbí?
Především jste viděli velký Obraz, někde uvnitř sebe. Ale jak jsi to udělal? Vzal jsi Obrazy, které jsi slyšel, a spojil je do Jednoty. Dříve lidé byli okamžitě Jednotou, a tak Obrazy četli okamžitě. Nyní používáme komunikaci, abychom s její pomocí dospěli k jednotě Obrazů a zobecnili je v jeden. Proto by se Védy měli učit prostřednictvím Živého Slova.
V podmínkách Noci Svaroga je to nejsprávnější akce pro ty, kdo znají Védy, protože bude produktivní. Ani to však není vždy úspěšné. Co je třeba k poznání telepatie v podmínkách Noci Svaroga? Jak se píše v Ingliismu: Nejprve je třeba „poznat se“ neboli Uvědomění. Druhým je mít „Váhu“ ve svých slovech. Třetí je umět ovládat svou čakru Čelo.
Aby slovo mělo „váhu“, musíte vědět, co napíšu dále. Podle Judžismu jsou tři cykly, které tvoří slovo: slova vděčnosti, šarlatová slova a, jak říkali a nazývali staří Volchvové-Starověrci, edoobrazná slova. O edoobrazných slovech teď psát nebudeme, protože je to velké seminární téma. V tomto článku se budeme zabývat cyklem slov vděčnosti. To bude stačit k tomu, abyste své slovo zatížili a vyvážili a dodali mu hloubku.
Všichni víme, že bukvice „Slovo“ má více než jeden Obraz. Jeho klíčový Obraz je „projevení myšlenky ve zvuku“. Proto Védy říkají, že „Jak myslíme, tak mluvíme. Jak mluvíme, tak žijeme“.
Chcete žít v dobru? Dejte ho Obrazu všude. První, co se musíte naučit, je zbavit se přetvářky. Prvním krokem je vložit do svých projevů Ljubost, být pokojný. To znamená být Světem (Мiромъ) a nést Ljubost všemi svými činy a také Obrazným jazykem.
V našem světě a realitě je nyní jen málo těch, kteří někomu děkují. Na tomto světě je jen málo těch, kteří do svých slov vděčnosti zahrnují Obrazy. Dokonce ani ve slově děkuji, v prostém poděkování. To je v pořádku, je to vývoj. Většinou všichni vyjadřují stížnosti. Buď implicitně, nebo explicitně. Je důležité si uvědomit, že pokud někomu nepoděkujeme, začneme kritizovat a stěžovat si, i když si to nikoliv vždy uvědomujeme.
Služba (v Kapištích apod.) není jen nějaká fyzická pomoc. Je to především pomoc druhému člověku rozvíjet Vědomí Stvořitele, obdarovat člověka jeho Ljubostí, přiblížit člověka k Předkům. Protože jsme si telepatii nezapamatovali, je třeba to dělat prostřednictvím Živého Slova.
Pochopte: vše, co děláme bez Ljubosti, přináší jen neštěstí a zkázu, ať už to navenek vypadá jakkoli ušlechtile. Naši Předkové přesně zaznamenali, že každou vteřinou se buď přibližujeme k Ra-M-Chovi, nebo se od něj vzdalujeme. Víme, že každá situace je Lekcí, a měli bychom děkovat Rodu za každou situaci, kterou nám pošle. Vyšný Rod je veskrze dobrý a neustále nám přeje jen dobro. Každá vteřina, každé mgnovení, každý sig a santig směřují k našemu učení. Proto je každé slovo slovem Ra-M-Chy. Každá myšlenka je Jeho myšlenkou. Proč tedy Stvořiteli nepoděkovat? Protože my sami jsme Stvořitel, můžeme poděkovat sami sobě. Stačí říct: „Děkuji ti“.
Jakmile máme nějaký nárok (stížnost), naše energetické centrum je zablokováno. Jaké jsou naše nejčastější stížnosti? Na Osud, na lidi kolem nás, na nespokojenost se sebou samými a se světem. Všimněte si, že se neostýcháme v řečových obratech a naše nároky se projevují nejen slovy. Projevují se také v myšlenkách, tónu, stylu komunikace, postoji k životu. Pokud tedy chcete, aby vaše slova hloubku nezatížila, jen nesla dobrotu, dávejte ji skrze svá slova, myšlenky a tón.
Každá situace je nám dána k tomu, abychom na sobě pracovali, proto je důležité pracovat na své Řeči a Obrazném Slově, nést jeho hloubku. Čím méně jsme rovnovážní – tím více jsme napjatí. Čím více v rovnováze jsou naše Slova, tím méně je naše řeč napjatá.
Měli bychom mluvit uvolněně. Když řeka teče, není napjatá, ale teče dál. I vaše slova by měla být klidná jako řeka.
Zapamatujte si:
– Vaše „Živé Slovo“ léčí každého posluchače.
– Vaše „Živé Slovo“ protkává prostor kolem vás.
– Vaše „Živé Slovo“ oživuje a léčí Vědomí kteréhokoli z vašich posluchačů. Jakmile k němu promluvíte – okamžitě ho odpojíte od Moroku.
Jak se to naučíte? Pro začátek se naučte mluvit například sami v sobě. Jednoduše. Svými myšlenkami. Už to děláte, tak proč ztrácet tento čas? Když to budete dělat, měli byste sledovat: kolik vděčnosti a kolik stížností máte na druhé a na sebe. Zjistíte a budete překvapeni, že často máme více stížností než vděčnosti, stížnosti pocházejí z mysli a plochého vnímání světa a samozřejmě z našeho Ega.
Jakékoli naše stížnosti mají destruktivní povahu: berou nám energii, uzavírají naše Srdce. Pravá Pokora se projevuje přijetím jakékoli situace. Bohužel mnoho lidí dnes chápe Pokoru jako nějaké křesťanské slovo, ale je to Staroruské slovo. Pokora není něco okázalého, jako například v náboženstvích: Když tě uhodí do jedné tváře, nastav i druhou. Nikoliv. Pokora znamená přinášet pokoj, kráčet v míru. My a naši Předkové jsme se vždycky vyznačovali tím, že i ve válce jsme šli v míru. I když zabíjeli útočníky a nepřátele, nesli na zem mír. To se týká vnitřního stavu. Měli bychom přijmout „dar Osudu“, ať už je jakýkoli.
Pokud bude naše podvědomí naladěno na vnímání a vidění Nejvyšší Vůle ve všem – rychle nás to dovede k dokonalosti, míru a dobru. Je třeba si zvyknout otevírat ústa jen na poděkování! I nadávání může být vděčné. Uvědomit si, že Blaženost a Ljubost můžeme zažít jen tehdy, když ji nesobecky dáváme. To neznamená, že musíte přijít a říkat: „děkuji, děkuji, děkuji“… I když to také funguje, ale lepší je nést ve svých promluvách Obraz vděčnosti! A to i vůči těm, které nemáte rádi. Dostali jsme obrovské možnosti a už za to v našem světě a v naší době můžeme neustále děkovat svým blízkým. K tomu stačí jen říkat: „Děkuji ti, Rode. Děkuji sám sobě. Děkuji ti za všechno. Protože na vše je Ljubost Předků.“.
Zdroj:
vk.com/@-176218205-zhivoe-slovo-chast-tretya
