Život, jako zobrazování Judžismu 2
Nikoliv nadarmo Předkové říkali: Cesta dlouhá tisíc verst začíná prvním krokem. Stejně tak cesta Znání začíná těmi nejmenšími krůčky. Tyto kroky jdou pomalu jeden za druhým. A Judžismus pomáhá tento systém vnímat. Ale pokud se nás vnější systém snaží svést dolů, co proti tomu můžeme dělat?
Toto je pokračování předchozí části – Život, jako zobrazování Judžismu.
Stejný systém, který se snaží vést vzhůru. Když nám někdo řekne, že toto (nahoře) by mělo směřovat k tomuto (dole), řekneme: Nikoliv, naopak, toto (dole) by mělo směřovat k tomuto (nahoře). Číňané si to však dobře uvědomovali, a proto tyto dvě vzájemně hodnotné cesty znázornili tímto způsobem (obr. 2).
Vše musí být v interakci. Abychom věděli, co je to Temnota – musí jestvovat Světlo. Jak poznáte, co je Světlo, aniž byste věděli, co je Tma. Nemůžete mít jedno bez druhého. Den následuje po noci. I mimo atmosféru jsou naše hvězdy čím? Svítí na tmavém pozadí, jsou Světlem i Tmou zároveň.
Tj. jakoby dva protiklady, ale všimněte si v systému, který je podřízen jedné věci – Svědomí. Proto je v Zápovědích řečeno, že Svědomí je měřítkem všech činů. Co je mírou duchovních skutků člověka? Svědomí. Duševní čin člověka – mírou je opět co? Svědomí. Fyzický, tělesný čin člověka – opět naši Předkové používali jako míru Svědomí. Když člověk udělal něco špatného, řekli mu: Neudělal jsi to podle svého Svědomí. Nebo řekněme fyzický, tělesný čin – muži dvou Rodů se rozhodli postavit dům. Jakou radu jim řeknou jejich dědové? „Musíte to udělat podle svého Svědomí“. Tj. že Svědomí je klíčem ke všemu.
Protože vše podléhá určitým Pravidlům (Konům). Pokud někdo dané pravidlo neuznává, ono stále platí, ať už ho uznává, nebo nikoliv. Ať člověk usiluje sebevíc, slunce stejně zapadne za obzor, opět přijde noc. Rovněž platí, že neznalost neomlouvá. Někdo zvolil cestu bloudění v temnotách, ale bez ohledu na to, jak moc bloudí, stále se pohybuje, stále žije, stále se vyvíjí podle Principů přirozeného světa nebo podle Principů umělého světa. Umělý svět je svět, který je vytvořen uměle, tj. tento svět vytvořili lidé, kteří nechtějí nic dělat, nechtějí tvořit. Rozhodli se žít na úkor ostatních a vytvořili takové zákony, aby většina sloužila menšině. V běžné řeči se tomu říká: Parazitismus, nebo demokracie – jaký je v tom rozdíl?
Podívejte se, zákony, které jsou v různých státech, říších na naší Zemi – mají vliv na růst stromu? Nikoliv. Strom přijímá energii od Jarila-Slunce a sílu od Matky Země, a to stále. Jak ji zpracovává na životodárnou sílu pro lidi, pro zvířata a rostliny – na kyslík, přičemž pohlcuje oxid uhličitý a dusík atd. Proč naši Předkové sázeli len? Naši nosili bílé lněné šaty. Proč? Když len roste, nasává sílu země, nasává vodu, sluneční světlo, vzduch, dýchá. Takže když si oblékáme lněné šaty, víme, že len dýchá spolu s naším tělem.
Každý dům měl svůj vlastní seník. Čím byly vycpané matrace a polštáře? Nejen labutím peřím, ale vycpávali je i slámou. Proč? Lidský organismus se během spánku na takovém lůžku obnovoval. Tj. byl vyživován. A i když dítě onemocnělo, řekněme meningitidou, lupenkou apod. co se dělalo? Vzali dubový sud, seník, nařezali slámu, vysypali ji, spařili a dítě vykoupali. Teď je to jinak – palčáky, čepice, šátek na nose, aby bylo vidět jen jedno oko, jinak – onemocníte. Tedy naprogramované. A dítě, když bez palčáku nebo čepice šlo ven – hned onemocnělo. Proč? Protože dospělí ho krmili informacemi, že když neuděláš tohle, tak se stane tohle. Když dítěti řeknou: choď bosý po zemi – budeš zdravý, a dítě chodí bosé a je zdravé. Zdravotníci nemohou pochopit: všichni onemocní, ale dítě nedostane žádnou infekci. Když potřebují za každou cenu rozšířit infekci, zavedou tzv. očkování.
Všimněte si, že jsme již analyzovali energetický kanál, který jsme porovnali s jednoduchou trubkou (obr. 3).
Vloží se zátka, energie sem přichází pod vysokým tlakem, ale když narazí na zátku, tlak se neustále zvyšuje, energie se zhutní a vznikne z ní něco jako exkrement. Energie, která se v člověku zhutňuje, vede ke vzniku tzv. nezhoubných a zhoubných nádorů. Co dělají chirurgové? Vyříznou nádor, ale zátka zůstane. Pak po nějaké době řeknou: Aha, po operaci nádor metastázoval. Proč metastázoval? Protože vyřízli kus nádoru, zašili ho a zátka tam zůstala. Co dělali naši Předkové? Odstranili zátku a nádor pak postupně sám zmizel.
Nyní jsou zacpané i informační kanály, aby člověk nemohl komunikovat s přírodou, aby nemohl komunikovat s informačním polem Země. Kdysi mohl Matku Zemi žádat o dobrou úrodu, o zdraví pro děti a o prosperitu pro Rod, o to, aby se rozmnožil dobytek atd. Nyní jsou kanály zablokovány (obr. 4).
V určitém okamžiku dosáhnou protiklady takové síly, že se záklopka rozpustí, a kam půjde, ta energie? Buď doprava, nebo doleva (na obr. 4), tedy to, co převáží. Pokud se spojí kladná a kladná energie, půjde nahoru. (může znamenat konec tmy nebo světla).
Ještě co se týká energií a různých blokád, je tu i informační válka (tlak) a vliv egregorů (matričních struktur). Možná jste někdy zažili pocit nejistoty nebo dokonce strachu, když jste se večer vraceli domů, což vás nutilo dostat se do svého domu co nejdříve. To je informační tlak, tj. jestvuje, když proti vám působí černé kolduny, mágové atd.
Právě o tom hovoří Judžismus, tj. když dosáhnete určitého bodu (obr. 5).
Člověk, který kráčí po životní pouti, šel rovně. Ten druhý říká: Proč jdeš pořád rovně? Já půjdu stranou. On šel stranou a má jinou událost, jiný vztah příčiny a následku, na rozdíl od rovné cesty. Třetí urazil s prvním kus cesty a obrátil se na druhou stranu a po nějaké době mu byla cesta ostře odříznuta – dál už cesta nevede, je to slepá ulička nebo propast. Ten druhý mezitím musí jít pořád kolem, aby se dostal do původního směru. Proto nikdo nemůže člověku vysvětlit ani říci, kam má jít, protože člověk si sám určuje svou cestu. A nikdo jiný než on sám o ní rozhodovat nemůže.
Je nějaký Předek, který by svému pravnukovi nebo prapravnukovi přál něco špatného? Samozřejmě že nikoliv, naopak. Bude se ho snažit před tím vším ochránit a poradí mu, aby šel jen po přímé cestě, neodbočoval, nerozptyloval se. To je cesta, která jde po hraně Svědomí a Duchovnosti. Na tuto cestu nám ukázali naši Předkové. Říká se jí také Vyšná pouť nebo pouť Předků. Člověk se v procesu Duchovního formování rovněž může opírat Rodovou Paměť, cítí a podvědomě ví, že je třeba jít touto cestou, aby se povznesl na stejnou úroveň Vyšné poutě.
Zdroj:
telegra.ph/YUdzhizm-21-06-28
