Bolest a potěšení, dobro a zlo, pravda a křivda. S těmito polaritami se nevyhnutelně setkáváme na své životní cestě. Bez ohledu na to, jak moc bychom se chtěli chránit před negativními stránkami bytí, osud nám neustále nabízí nové výzvy, staví překážky a působí nám mimořádné obtíže. Nicméně nikoliv vždy přináší škodu, ale často otevírá nové možnosti a stimuluje náš růst, náš rozvoj. A růst, jak víme, není bezbolestný.

V procesu vývoje našich národů, lidí a nejen lidí, přišla nesmírně důležitá dovednost, která se nesla lety. Nebyly to vždy roky moudrosti. To, co se přenášelo, dnes nazýváme oddělováním zrna od plev. Jednoduše řečeno, je to schopnost rozlišit bolest růstu od bolesti, která nás trápí už léta.Jestli ten první druh bolesti je třeba jednoduše přijmout a překonat, protože vás v budoucnu posílí. Nekonstruktivní bolest a nemoci je třeba odmítnout.

Toto je pokračování první části – Znacharství – Celitelství.

V minulém článku jsme se věnovali oficiální i tzv alternativní medicíně. Dospěli jsme k závěru, že jakákoli esoterická práce, kterou se dnes snaží podložit názvem celitelství, je prací s příčinami. Bolest je také prací s příčinami. To vše je střelba naslepo, pokud mluvíme o celitelství, o uzdravování, o tom, jak Naši Předkové nepracovali s příčinami, ale s původem těchto příčin.

Zpočátku se esoterická medicína pohybuje na špatném místě a jedná naslepo, a tak se většinou míjí účinkem. Při skutečném scelování jde vždy o způsob myšlení, o vnímání, které lidé mají k tématu nemoci a zdraví. Ať už se léčí, nebo nikoliv, ať už se řídí zdravím, tradiční vědeckou medicínou. Funguje alternativní a esoterická medicína na úrovni příčiny, nebo ne? To vše dělají vědomě i nevědomě. Žijí ze zkresleného vnímání a chápání toho, jaké jejich tělo skutečně je, kde se nachází a jaké procesy v něm vlastně probíhají. Toto zkreslené myšlení nám brání ve skutečném uzdravení. Aby tomu Naši Předkové zabránili, pečlivě nám zanechali „Traktát Staroruských Lékařů“. Tento článek, stejně jako ten předchozí a jako případný následující, jsou vytvořeny s pomocí tohoto Traktátu.

„Traktát Staroruských Lékařů“ je obrazný runový řetězec po sobě jdoucích výroků a názorů různých lékařů minulosti. Každý následující článek v traktátu staroruských lékařů vychází z předchozího a logicky z něj vyplývá, protože každý předchozí již potenciálně obsahuje následující. Tím se v zásadě vytváří řetězec vnímání celitelství. Jedná se o jinou logiku. Je to logika Pravi, kterou nemůžeme pochopit. 

Pojďme popořadě. Nejprve jsme si řekli, že nemoc je symptom. To, že nemoc je symptom, je základ zkresleného myšlení. Jinými slovy, chápeme, že symptomy jsou příznaky nemoci. Symptomy jsou špatné, protože nám způsobují potíže, nepohodlí, že? Symptomy vnímáme jako špatnou funkci těla, jako známku toho, že tělo nefunguje správně. Takže jsme na symptomy zcela fixováni. Pokud je máme, jsme nemocní. Podle vzhledu a podoby příznaků určujeme diagnózu. Pokud žádné příznaky nemáme, usuzujeme, že jsme zdraví.

Druhým zkresleným paradigmatem je zdraví a absence symptomů. Problémem je, že současný systém zdravotní péče neví, co je zdraví. Neví, co to je a jak by se mělo projevovat. Vše, co tyto systémy znají, jsou soubory symptomů a hypotetické vztahy symptomů k určitým procesům, příčinám na hmotné nebo i nehmotné úrovni. Pokud považujeme nemoc za symptomy, pak nemáme jiný způsob, jak sledovat zdraví, než tyto symptomy. Velmi jednoduché a promyšlené.

Nemáme žádné ukazatele, podle kterých bychom mohli sledovat své zdraví a jeho stav. Takže my a moderní lékaři logicky vyvozujeme, že zdraví je nepřítomnost symptomů. Je skutečně pravda, že příznaky určitých nemocí lze nalézt u každého člověka. Takto uvažují psychiatři. Že jsme všichni nemocní, že nejsou zdraví lidé. Takto argumentují. Kdyby každý z nás šel ke všem lékařům, ujišťuji vás, že byste našli celé soubory příznaků různých nemocí. Nezáleží na tom, kolik je vám let, jaký vedete životní styl atd. 

Co to všechno znamená? – ptáte se. Je to jednoduché. To je základ následujícího zkresleného základu. Základem pokřiveného myšlení je, že nejsou zdraví lidé. Jinými slovy, tzv. moderní lékaři říkají: každý člověk je nějakým způsobem nemocný, protože u každého můžete najít příznaky určitých nemocí. Další věc je, že některé nemoci je nesmírně obtížné diagnostikovat, protože probíhají bez viditelných příznaků. To lidi obecně děsí. A protože každý je něčím nemocný, v rámci pokřiveného myšlení je tělo neustálým mechanismem poruch, kde vše funguje špatně. To je to, čím nás indoktrinuje moderní medicína a esoterická medicína.

Čtvrtý základ pokřiveného medicínského myšlení, že tělo je porouchaný, vadný, zranitelný mechanismus. Naše tělo – tělo Javi. Nyní nás ve škole doslova všude učí, že naše tělo je nepřítel. Jako bychom žili v časované bombě, která může kdykoli a z jakéhokoli důvodu explodovat. Právě to nás nutí naše těla odmítat. Může to být jedna z možností, která ho dělá nemocným.

Řekněte mi, jak často se hladíte? Jen tak vzít a pohladit své tělo, říct: „Tělo, ty jsi moje. Přijímám tě. Miluji tě, mé tělo. Jsi mou součástí, já jsem součástí tebe. Musíme se navzájem podporovat.“ Kdy jste to řekli naposledy? Nebo jste o tom vůbec nemluvili? Vždyť odmítání vlastního těla narůstá zejména s věkem, kdy si všímáme stále více obtíží. Když si vezmeme pilulku a zacpeme díru. Jako na lodi, když ucpeme díru na jednom místě, začne voda prosakovat na jiných místech. Tak je to celý život.

Zní to asi takto: pro křehké a zranitelné tělo je třeba vytvořit co nejšetrnější a nejbezpečnější prostředí. Hloupost! Máme tu hned jeden příklad. Vynikajícího vojevůdce – Suvorova. Suvorov byl nemocný chlapec. Tak nemocný, že si mysleli, že nepřežije. V určitém okamžiku si uvědomil, že žádné šetření ho před smrtí nezachrání. A tak kolem sebe vytvořil tak agresivní prostředí, jaké si chlapec zřejmě mohl dovolit. Spal na zemi, spal ve sněhu. Začal se otužovat. Teď uvažujeme takto: protože tělo je slabé a neustále v něm funguje mechanismus selhání, který může narušit jakákoli maličkost, jediným možným způsobem, jak ho uzdravit, je vytvořit mu co nejbezpečnější a nejšetrnější podmínky. Není to tak, jak uvažujeme?

Nebo začneme potlačovat příznaky prášky, abychom mohli pokračovat v životě a nebyli rozptylováni neustálými poruchami. V nejlepším případě začneme pracovat se životním stylem a příčinami v jemné rovině, abychom odstranili faktory, které nás nejvíce zasahují. Nicméně bez ohledu na to, jak moc se o to snažíme, stále budeme mít nové faktory generující další a další příznaky. Je to, jako bychom bojovali s mnohohlavou hydrou. V nejhorším případě problém zcela ignorujeme a pak se rychle vyčerpáme, onemocníme a zemřeme.

Můžeme si také myslet, že zdrojem nemocí jsou negativní emoce. O tom se dnes často mluví, ale z nějakého důvodu zapomínáme mluvit o toxickém prostředí. Nebo bereme a pracujeme pouze na výživě a vůbec do své práce nezahrneme psychotraumata z minulosti. Nebo pracujeme na energii těla, ale zcela vynecháváme systém přesvědčení. A nebo pracujeme na všem, co naše lidstvo nyní zná, ale nevyhnutelně nám uniká něco, co naše lidstvo netuší. Stačí, když si přiznáme, že nikdo z nás vlastně neví, odkud se nemoci berou.

Na základě skutečnosti, že nevíme nic o tom, odkud nemoci pocházejí, se zde setkáváme s tím, že nemůžeme vytvořit zcela bezpečné prostředí pro naše těla. Myslím, že si to uvědomujete. Uvědomujete si, že vždy budou jestvovat faktory, které budou na naše tělo tlačit – Javi? Nezáleží na tom, jestli je Úsvit (Ráno) Svaroga, jestli je Den nebo Noc Svaroga. Vždycky to tak bude.

Nyní přichází další čas – Úsvit (Ráno) Svaroga – čas skutečného Celitelství. Ráno Svaroga je nutné k tomu, aby člověkové „opravili“ své Rody, dali je do pořádku, napravili se a šli do Dne Svaroga. To je čas, kdy je třeba přejít k jinému léčebnému myšlení – myšlení Úsvitu Svarogu. To převrací všechna dosavadní chápání vzhůru nohama, protože téměř vše, co děláme nyní, je nějakým způsobem špatné a nesprávné. Takže to prostě musíme všechno obrátit vzhůru nohama, abychom získali účinnou a funkční verzi.

Pokud nás pokřivené myšlení v Noci Svaroga, v němž vnímáme nemoc a zdraví, vede k tomu, že není možné žádné vyléčení, pak mi řekněte, jaké nové myšlení nás dokáže dovést k jinému výsledku? Všechny úhly pohledu mají mnohem větší sílu, než si myslíme. Úhly pohledu určují rámec, v němž vnímáme určitou situaci nebo jev. To velmi úzce souvisí s našimi nemocemi. Právě tyto referenční rámce tak trochu programují všechny různé způsoby, jakými s danou situací nebo jevem interagujeme. To, co je v jednom zkresleném myšlení Noci Svaroga nemožné, se v Ránu Svaroga stává možným.

Nyní jsme přesvědčeni, že k tomu, abychom se posunuli do nové fáze uvažování o Dni Svaroga, potřebujeme nutně nezvratné důkazy. Já vám však řeknu něco jiného: „Takové myšlení, takový přístup je vlastní pouze konzumentům.“ Ti říkají: „Nejprve mi to dokažte, ukažte mi to, pak tomu uvěřím a přijmu to. Dejte mi prameny, dejte mi Védy, dejte mi skutečný původní zdroj Véd, pak to přijmu.“ To je spotřebitelská filozofie. S tímto druhem myšlení člověk nikdy nemůže prorazit. Průlom je dostupný pouze těm, kdo se odváží nového, odlišného vnímání ještě předtím, než jsou důkazy hmatatelné, a dokonce bez ohledu na to, zda někdy budou, nebo nikoliv.

Pokračování příště.

 

Zdroj:

vk.com/@oykmir-znaharstvo-celitelstvo-chast-2

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *