Jarní svátky v Kruholetu Čísloboga
Měsíc Dajlet je pro nás Měsícem Probouzení Přírody, kdy příroda dává životní sílu. Listy se rozvíjejí, pole se naplňují silou, zvířata se probouzejí, vše se probouzí, ožívá. Na Dajlet připadá hodně důležitých svátků, které bychom měli alespoň znát. Samozřejmě v celém měsíci jich je mnohem více.
Jako první velký svátek, který zároveň znamená příchod Jara je 22 Dajlet – Den Bohyně Vesty.
Podle Slovansko-Árijských Véd je Vesta Nebeskou Bohyní a Strážkyní Nejstarší Moudrosti Vyšných Bohů. Je mladší sestrou Bohyně Mareny. Vestu také nazývají Ochránkyní Obnovujícího se světa, která řídí příchod Jara na země Svaté Rasa. Kromě toho Vesta symbolizuje nejen získání Prastaré Moudrosti Vyšných Bohů zástupci Slovanských a Árijských Rodů, ale také přijetí příjemných, dobrých zpráv v každém Rodu Velké Rasa.
Součástí tohoto svátku je rovněž obřadové pečení. Co vše se připravuje v tento svátek?
Jako první můžeme zmínit „Žavoronky“. Z minulosti – Den a noc se vyrovnávají. Zima končí, jaro začíná. Mezi Rusy se všude věřilo, že v tento den přilétá ze teplých krajů čtyřicet různých ptáků a prvním z nich je skřivan. Obvykle se pekli „skřivánci“, většinou s roztaženými křídly, jako by letěli, a s chocholkami. Ptáčky rozdávali dětem a ty s křikem a zvonivým smíchem běhaly, aby přivolaly skřivánky a s nimi i jaro. Pečené skřivánky napichovali na dlouhé klacky a běhali s nimi na kopce, nebo je napichovali na žerdi a na tyčky plotu.
Pečené ptáčky se obvykle snědly, zatímco jejich hlavičky se dávaly dobytku nebo matce se slovy: „Tak jako skřivan létal vysoko, tak ať je i tvůj len vysoký. Jakou má můj skřivan hlavičku, tak ať je i len s velkými hlavičkami.“
Dále se pekly Tetěry. Je to obřadové perníkové pečivo ve tvaru spirály, rozšířené v okolí měst Kargopol a Mezen, a také ve vesnicích na březích řeky Mezen. Z minulosti – Tetěrky se pekly na začátku jara – v den jarní rovnodennosti. Na Rusi právě tento den zahajoval jaro, a to znamenalo, že se oslavoval brzký přílet jarních ptáků. Bylo třeba přivolat hlavního ptáka z teplých krajů. Ten pták přiletěl, roztáhl křídla, zahřál vše živé a dal nový život. A tím ptákem bylo Slunce. V Kargapoli jestvuje starodávná legenda o slunečním ptáku, tetřevu hluchém. Odtud pocházejí „tetěrky“.
Tetěrky se pekly s obřadovým účelem: podobné slunečním znakům a staroruským ornamentům, tetěrky představovaly symbol Slunce, jara a tepla. Tímto způsobem se „povolávaly“ stěhovaví ptáci, kterří podle místních představ přinášely jaro a teplo. Tetěrky se obětovaly probouzejícím se živlům jako dar nebo tréba, zvedaly se vysoko k Slunci a hleděly k obloze.
Tetěrky jsou sušenky s velkým průměrem, stočené z tenkých proužků těsta. Tetěrka je vždy kulatá a musí mít okraj. A točí se ve směru hodinových ručiček, tak jako Slunce obchází oblohu. Okraj každé tetěrky tvoří tři prstence. Jedná se o rámeček, který symbolizuje Slunce a uvnitř spirály Vesmíru jsou čáry symbolizující vodu, oheň, Zemi, déšť… Solární symboly v tetěrkách – kruhy, spirály, paprsky, svastiky, doplněné žebříčky, vlnkami, mřížkami a kudrlinkami.
Tetěrku lze přečíst a zjistit, co chtěla její tvůrkyně vyjádřit kosmologickými symboly. Tyto vzory jsou fantasticky pojmenované: vzorečky, pohledy, osmičky; koníci, žebříky; preclíčky, labutě, kudrliny, skřivani, hvězdy, kolečka; větve, vzorky, sluníčka… Všechny tyto symboly odrážejí víru Slovanů a nacházejí se po celé Rusi ve vyšívaných ozdobách, malbě a řezbářství, ve špercích a keramice.
Tetěry se pečou z žitného těsta, vyváleného do podoby tenkých válečků, z nichž se poté „stočí“ figurky zvířat nebo geometrické tvary připomínající sluneční symboly. Z žitné mouky byly tetěry černé.
Aby byly sušenky hezké, přidávala se do žitné mouky rozmačkaná vařená brambora. Těsto se nechávalo venku na mrazu. Těsto se vyválelo a formovaly se tetěrky, někdy i celý měsíc. Pekla celá rodina, sto až dvě stě „tetěrek“, a zdobily se různými vzory. Dobře upečené sušenky potírali lněným olejem a vykládali na stůl. Takové tetěrky se mohly skladovat celý rok. Dodnes se na vesnicích tetěrky pečou.
Výroba slaměné panenky „Strigušky“. Při spalování Velké panenky Zimy v slavnostním ohni bude i tato panenka odeslána do slavnostního ohně. Je důležité, abyste předtím, než ji vložíte do ohně, do ní v duchu vložili vše, čeho se chcete zbavit, vše, co odešlo a co vám brání žít. A s vděčností panenku vložte do ohně, aby s sebou odnesla vše špatné.
Na konci 19. a počátku 20. století se slaměné panenky vyráběly všude, kde se pěstovalo obilí. Panenky se vyráběly z přírodních materiálů a vkládala se do nich duše. Panenka se stávala oberegem rodinného krbu – symbolem víry lidí. Taková hračka se líbila i dětem. Při hře s ní se dítě dotýkalo minulosti a kultury svého národa. Takové panenky neměly tvář, a proto byly považovány za neživý předmět, do kterého nemohly vstoupit zlé síly, a tedy za neškodný pro dítě.
Konkrétně „Striguška“ je nejoblíbenější druh slámových panenek, které se často nazývají tančící. Jejich hlavní zvláštností je, že spodní okraj sukně není zapletený, ale rovnoměrně zastřižený nůžkami, aby dobře držela ve svislé poloze.
Jak takovou panenku vyrobit? K výrobě se používá pouze sláma, ručně stlačená. Je třeba ji vysušit a svázat do snopku. Bezprostředně před prací je nutné slámu namočit do horké vody, do které lze přidat trochu soli. Horká lázeň dodá slámě potřebnou pružnost.
Další významný svátek následuje hned další den a to 23 Dajlet – Krasnogor (Maslenica).
Podle Kruholetu Čisloboga a Véd, konkrétně Krišnovic, doprovázíme na Krasnogor Bohyni Marenu. Marena je Velká Bohyně zimy, noci, věčného spánku a věčného života. Je také Ochránkyni Rodů Starověrců. Marena Svarogovna je také jednou ze tří sester Moudrého Peruna. Velmi často ji nazývají Bohyní smrti, ale to není správné, ona neukončuje lidský život, ale dává lidem věčný život ve Světě Slavi.
Naši Předkové říkali:
„Bohyně Vesta na Midgard-Zemi přišla,
na Krasnogor nový život přinesla,
oheň zapálila a zimní sníh roztála,
celou zemi živou silou napojila
a ze spánku Mareny probudila.
Matka Země bude našim polím dávat životodárnou sílu,
vybrané zrno bude na našich polích klíčit,
aby všem našim Rodům přineslo dobrou úrodu.“
Na Krasnogor (Maslenici) se také peče, v podstatě se může péct to samé co na Den Vesty. Krom toho je v tento svátek ještě typická palačinka. Vyrábí se i obřadová panenka, tentokrát panenka Bohyně Mareny.
Panenka Bohyně Mareny je obřadní. Obřadní panenku vytváříme v naprostém tichu a o samotě. Před začátkem zapálíme svíčku. Oheň umístíme vedle místa, kde budeme panenku vyrábět. Pomocí ohně budeme odřezávat nitě, protože při výrobě obřadních a ochranných panenek nelze nitě stříhat ani vázat uzlíky.
Při výrobě panenek látku pouze trháme (bez použití nůžek). Na panence se nesmí šít, zašívat ani přišívat. Pokud je třeba přišít krajku nebo ozdoby, je nutné to udělat předem. Všechny úkony se provádějí pouze pomocí červených nití: přivazuje se, upevňuje se, odtrhává se, opaluje se ohněm.
Dalším svátkem, který bychom měli mít v povědomí je určitě 28 Dajlet – Den Bohyně Tary. Věčně krásná Tara je Nebeskou Ochránkyní Posvátných Hájů, Lesů, Doubrav a Posvátných Stromů Velké Rasa – Dubu, Cedru, Jilmu, Břízy a Jasanu. Vzhledem k tomu, že Bohyně Tara spolu se svým starším bratrem Tarchem Dažďbogem střeží nekonečné země Bielovodí a Svaté Rasa, jsou tyto území nazývána zeměmi Tarcha a Tary, tedy Velkou Tartarií. Kromě toho byla Polární hvězda u Slovanských a Árijských národů pojmenována na čest této krásné Bohyně – Tara.
Jedním z bodů našeho Letočíslení je Leto od Časů Tary, kdy Bohyně přicestovala na Midgard a přinesla s sebou semena posvátných stromů, léčivých rostlin a tak dále.
A téměř na závěr měsíce – 36 Dajlet – Paschet. Je to den vzpomínky na patnáctileté přesídlení našich Velkých Předků z Daarie do Rassenie a Bielovodí. Vzpomínka na to, jak naši Předkové 16. Leto oslavovali to, že se zachránili před Velkou Potopou, i díky varování Žrece Spase.
Nám i Starověrcům Ingljanům a našim potomkům přísluší tyto tradice uchovat, ctít Paschet, slavit ho, scházet se s Rody a oslavovat Dažďboga za jeho vítězství nad vojskem pekelným. Na Paschet se malují písanky (vejce), kdy červené značí sílu Tarcha Dažďboga a černé Kaščeje.
Více o Paschetu a malování písanek, významu barev a ornamentů, jenž se na vajíčka malují se můžete dozvědět v tomto článku: Příprava na Paschet – vytvoření písanky
Zdroj:
t.me/c/2741600384/32
t.me/svyatoden_starovery/
