Dravidie 2

Naše vědomí pokrývá šeď věků. Není to šeď vybledlých vlasů na slunci. Je to hluboká, stříbrovlasá starobylost, kterou bychom měli znát a předávat ji svým blízkým, svým dětem. O tom, co dělali Naši Předkové v dávných dobách, jak žili. Ale ani na ní bychom neměli lpět. Měli bychom žít okamžikem „tady a teď“ a budovat nový život podle prastarých obyčejů Předků.

Pokračujeme v dalším zkoumání letopisů Našich Moudrých Předků. Zejména se zabýváme takovou otázkou, jako jsou tažení Našich Předků do Dravidie. Kde moudrá knížata vytvořili nový stát. Nikoliv ledajaký stát, ale žrecovský, který vznikl v podobě federace Slovansko-Árijských Rodů.

Tímto článkem navazujeme na předchozí díl – Dravidie.

Je důležité si uvědomit, že to byl především kastovní stát. V němž se nižší kasty nemohly podílet na správě věcí veřejných. Měly svou vlastní správu. To není nerovnost, to je strategicky chápaný stav věcí. Zpočátku v tehdejší Indii jestvovaly čtyři kasty. První tři tvořili Slovani a Árijci. Čtvrtá kasta zahrnovala veškeré místní obyvatelstvo. Pak se společnost Našich Předků Slovanů a Árijů začala rozpadat. Jako první k tomu dali podnět vyděděnci z Našich Rodů. To jsou ti, kteří nedodržovali Tradice Předků. Byli vyhnáni. Začali si vytvářet vlastní enklávu a postupně se mísili se zástupci místního obyvatelstva. Nedodržovali Kony Rita.

Poté se začali mísit s domácím obyvatelstvem z řad dělnických kast. Ti dostali místní obyvatelstvo pod svou kontrolu. Bylo nutné je řídit a organizovat jejich hospodářský život. A jak říká Kniha Světla, pracující přestali plnit své povinnosti a stali se správci prvního stupně. Počet pracovníků začal rychle klesat a kontakty s místním obyvatelstvem Našich Předků se začaly prudce rozšiřovat. Nejdůležitější věc, kterou musíme pochopit, je, že pomocí těchto spojení cizinci a vyděděnci plánovali získat Znání Našich Předků – Slovanů a Árijců.

Naši Předkové říkávali: „Pokud nechcete žít podle našich Ustojů, Tradic Předků, neuznáváte je, nerespektujete je – odejděte, jděte žít někam jinam. My se vás nedotkneme. Nebudeme teď spekulovat, zda to byla chyba, ale cizinci se zbytky temného žrecovstva této situace využili a vytvořili jakousi enklávu.

Z míchání krve mužů z řad zástupců Velké Rasy a žen z kmene Dravidů a Nagů se začali objevovat „přechodní lidi“, jejichž počet začal rychle růst. Tak se časem objevila kasta „Dasju“. Když viděli proces eroze společnosti Našich Předků, naši žreci, poučeni trpkou zkušeností z rozkolu v Rassenii, neuplatňovali tvrdá opatření vůči dělníkům a jejich dětem, kteří pocházeli z černých žen. Začali je přijímat. Uvědomovali si, co je čeká. Podívali se trochu do budoucnosti.

Věděli, že se blíží Noc Svaroga a nemá smysl se bránit. Protože je třeba vzdorovat na jiných úrovních. Nyní bylo nutné soustředit svou energii nikoli na nějaký zuřivý odpor, ale na zachování Znání. To také udělali. Rozhodli se vybrat z těchto nových lidí ty nejlepší, aby doplnili kasty Našich Předků. Výběr byla založen na vrozených schopnostech.

Vybraní byli nejprve zařazeni do kasty dělníků. Poté, po několika generacích, byli jejich potomci, kteří vykazovali duchovní růst, zařazeni do kasty správců a ochránců. Opět po několika generacích byli jejich potomci, pokud prokázali duchovní růst, zařazeni do kasty bráhmanů, která byla pod kontrolou našeho žrecovstva. Budete se divit, ale v Indii se dochovala část kronik „Kruhu Časů“. Uchovávali je naši žreci. Některé z nich jsou tam dodnes.

Právě výběr těch nejlepších přispěl ke vzniku nového etnika hinduistů, které se oddělilo od dravidských a nágských národů a přiblížilo se zástupcům Slovanských a Árijských Rodů. To zajistilo nadvládu Našich Předků v Indii na mnoho let. Tato selekce, přerozdělování energie na zachování moudrosti pak hrála nejdůležitější roli.

V průběhu této selekce byli dělníci ze Slovansko-Árijských Rodů postupně nahrazeni hinduisty. Poté byli nahrazeni i vládci a ochránci. Postupně se stalo to, co mělo proběhnout. Na konci tohoto procesu povstali bráhmani, kteří měli blízko k naší žrecovské třídě. Většina našich žreců jim předala část Znání, které sami měli. Tak vznikla společnost, která se dělila na bráhmany a kšatrijce, dásie a šúdry. Ve 12. století př. tzv. n. l., tedy zhruba před 3200 lety, se tak v Indii vytvořilo určité množství znalostí, které nám nyní pomáhají dohánět systém a znání našich mnohomoudrých Předků.

Můžeme se dohadovat, zda je to správné, nebo nikoliv. Nicméně Naši Předkové neměli vejce v jednom košíku. Obecně nelze v tomto díle vyjmenovat všechno předávané znání. Jako příklad bych však uvedl změny, které byly provedeny v učení o kastách a energetických konstrukcích člověka.

V jednom ze staroindických pramenů, Rigvédě neboli „Zářivé Moudrosti“, se píše, že rozdělení společnosti na kasty je věčné. Říká se tam, že z úst prvního člověka Puruši (nebo Peruša či Peruna) vzešli bráhmani – duchovní vůdci. A z jeho rukou vzešli kšatrijové – vládci a ochránci. Z jeho boků vzešli vajšjové – zemědělci, pastevci, řemeslníci atd. Z holení se objevili dásjové – míšenci a z nohou šúdrové – nedotknutelní, tj. opovrhovaní místní domorodci, kteří žili odděleně od hinduistů v lesích a horách.

V učení o energetických centrech byla odstraněna dvě vyšší duchovní centra. Proto všechna vyšší indická učení hovoří o sedmi energetických centrech zvaných čakry. Také jazyk Našich Předků, který se později stal známým jako sanskrt, byl předán bráhmanům. Původně se mu říkalo samskrt. Jde o to, abyste pochopili, že podoba sanskrtu, kterou máme nyní, je také dost vzdálená žrecovskému jazyku, který měli Naši. Ale je jí bližší než všechno ostatní.

Hodně věcí změnilo. I mudrci v Indii se nyní změnili. Takzvaní sádhuové ve městě Váránasí, se nijak neliší od lidí bez stálého bydliště. Berou jakékoli peníze, které se jim podaří sehnat. Dělají to bezostyšným způsobem. Takže jestli v sobě nesou moudrost, nebo nikoliv, těžko říct. Všechno záleží na srovnání. Nikdo z nich mi nedokázal nic vysvětlit. Jsou tam nějaké obecné znalosti o hinduismu, ale tím to končí. Obvykle dialog končí takto: „Pokud se chcete ptát a chcete dostat odpověď, zaplaťte peníze.

No, Naši Předkové však hledali dál. Aby nová společnost mohla trvale fungovat, vytvořila naše žrecovská Slovansko-Árijská třída to, co dnes hinduisté nazývají Manuovými zákony, které stanovily povinnosti všech indických kast. Připomínáme, že Man je člověk, který zná svět. Jestvuje runa „Man“ vypadá jako člověk, který zvedl ruce vzhůru. Tak vznikly tyto zákony člověka znalého světa. Vyplývaly z nich povinnosti všech kast v Indii. K povinnostem bráhmanů patřilo uchovávání Moudrosti, provádění rituálů, předávání vědomostí v redukovaném a nezbytném objemu pro kasty kšatrijů a vajšjů.

Povinností kšatrijů bylo vést a spravovat správní jednotky, chránit poddané, dávat almužny, přinášet obětiny a studovat Védy v předepsaném rozsahu. Takto o tom hovoří „Kruhy Časů“. Dále bojovat proti odpůrcům nové víry, být pánem svých smyslů a nepropadat světskému pohodlí. K povinnostem vajšjů patřilo pást dobytek, rozdělovat almužny, přinášet obětiny, studovat v nezbytném rozsahu také Védy, zabývat se obchodem, řemesly, zemědělstvím atd.

Dásjové a šúdrové nemohli vést samostatnou domácnost ani se věnovat složitým činnostem. Navíc nesměli studovat Védy, účastnit se obřadů na úrovni ostatních kast a nárokovat si vyšší společenské postavení. Jestliže pro dásije byla možnost přejít do kasty vajšjů, pro šúdry taková možnost nikdy nejestvovala. Je třeba říci, že kasta šúdrů vznikla nejen z místních domorodců, ale také z vyděděnců. Šúdrové a vyvrhelové mohli být pouze služebníky a věnovat se těžké a opovrhované práci. 

Manuovy zákony jasně vymezovaly místo šúdrů v sociální struktuře indické společnosti. Pro šúdry určili pouze jedno povolání: „Sloužit těmto varnám neboli kastám s pokorou“. To je doslovná citace. Později, aby zabránili zničení kast, sami bráhmani zakázali hinduistům brát si manželky z nižších kast. Zakázali také přechod z kasty do kasty.

Při studiu Knihy Světla bráhmani tvrdili, že člověk, který se narodil v určité kastě, je výsledkem chování člověka v jeho minulé inkarnaci, které se odrazilo v kvalitě jeho Duše. Vysoká a čistá Duše se stává Brahmanem. Nízká Duše se rodí jako dásju nebo šudra. Takto byl zaveden zákon karmy, který hinduisté ctí nade vše. Zároveň zákon karmy vyžadoval, aby se člověk choval ctnostně. Tedy zlepšovat svou karmu v očekávání, že v příští inkarnaci získá vyšší společenské postavení.A tím bylo dosaženo sociální stability společnosti.

Indie nyní není příliš stabilní společností. Hinduista se narodil ve své kastě, ve své třídě, patřil k ní a zůstal v ní.Vzal si ženu ze své kasty, jeho potomci také zůstali v jeho kastě. Společenské postavení hinduistů tak bylo navždy pevné, bez ohledu na to, k jaké kastě či třídě patřili.A toto etnické společenství vzniklo ani nikoliv tak pod vlivem převahy Našich Slovanských a Árijských Předků v organizaci společenského života, vojenské síly, jako spíše pod vlivem mocného světonázorového systému. To jen dokazuje, že „Hymny Zářivé Moudrosti neboli Rigvéda“ se zformovaly ve 13. století před moderní chronologií. Vycházely ze znání, které s sebou do Jižní Dravidie, jak dnes Indii nazýváme, přinesli náš kníže Skand, kníže Ráma a žreci Slovano-Árijců. 

Zdroj:

vk.com/@-176218205-dravidiya-chast-2