Antlan 2

Dnes se znovu zabýváme letopisnými svědectvími našich Předků o jejich původu. Pokračujeme zejména v rozebírání té Posvátné země, na níž žila část našich Předků, kterou Řekové nazývali Atlantidou, a my ji nazýváme prostě Antlan. Již jsme se zabývali otázkami, jak došlo k degradaci a jak se stalo, že výbuch obrovské síly sopky Toba rozdělil velký ostrov na několik ostrovů. Je třeba říci, že výbuch této síly se samozřejmě odrazil na klimatu celé Midgard-Země. Došlo nejen k posunu tektonických kontinentálních desek, ale v důsledku vyvržení obrovského množství prachu, popela a různých plynů také ke znečištění atmosféry.

Zdroj Života uvádí, že Slunce bylo po několik let v celé rovníkové části Midgard-Země zakryto černými mraky, které znemožnily existenci veškerého života. Touto mohutnou oblačností zůstaly nezakryté pouze severní a jižní oblasti Midgardu. V důsledku toho došlo k intenzivnímu ochlazení atmosféry, objevilo se značné zalednění, které postihlo dokonce i části v rovníkových oblastech. Stalo se to na různých kontinentech. Současní archeologové to mohou potvrdit.

Tento článek je pokračováním první části: Antlan.

Kromě toho po této erupci a následných četných zemětřeseních a ochlazeních tam zahynula značná část obyvatelstva. Proto v těchto oblastech vznikla v historii taková „demografická propast“. To znamená, že jižněji se nacházejí pozůstatky lidí, severněji také, ale rovníková část z té doby je prázdná. Obzvláště postiženi byli obyvatelé Antlanie a obyvatelstvo ve středních částech východního a západního kontinentu.

Žreci – pokud je v té době bylo možné tak nazývat –, cizinci a mnozí z jejich stoupenců však v okamžiku výbuchu sopky jednali velmi prozíravě a opustili Antlan (Atlan) na vajtmanách cizinců. Část těchto létajících strojů přitom, jak o tom vypráví Kniha Světla zahynula. Některé jednoduše proto, že se nacházely na Zemi, jiné při vzletu. Jednalo se o globální katastrofu a vyprávějí o ní nejen Slovansko-Árijské Védy ale i starodávné tradice jiných národů Midgardu. Všechny hovoří přesně o tom samém: o vznesení lidí zaživa do nebes v ohnivých vozech Bohů a o jejich následném návratu, když se nebesa nad Midgardem již vyčistila.

Potom co se vrátili žreci z Antlani a cizinci již zavedli zcela jiné zákony. K lidem, kteří přežili, se začali chovat velmi tvrdě. Jakýkoli jejich nesouhlas či neposlušnost byl potlačován silovými metodami, a proto je lidé nazývali zlými bohy. Zatímco dříve se genetické experimenty prováděly pouze na dobrovolnících, po návratu žreců a cizinců z nebes se tyto experimenty začaly provádět násilně.

Každý, kdo porušil zákony stanovené tehdejšími žreci a cizinci, byl jako trest uvězněn v uzavřených podzemních kobkách, k čemuž sloužily dávné štoly a důlní chodby, kde na něm prováděli nejrůznější strašlivé genetické experimenty. Ty, kterým se podařilo uniknout z podzemí a dostat se na povrch, nazývali obyvatelé Antlanie „Stvořeními podzemního světa“, protože už se příliš nepodobali obyčejným lidem. Čím dál tím více připomínali monstra ze prastarých podání. U mnoha národů Midgardu se to stalo součástí legend: jestvující podzemní svět nebo peklo, kde žijí monstra a nejrůznější děsivé bytosti. Tato podzemí jestvují zřejmě dodnes.

Vraťme se ke žrecům z Antlani a k cizincům. Ti samozřejmě zohlednili zkušenosti spojené s erupcí sopky Toba, kdy jen s obtížemi unikli zkáze. Začali využívat monstra, která sami stvořili, k vybudování Brány Mezisvětí, aby mohli opouštět Zemi, aniž by museli používat létající stroje.

Technologii výstavby Brány Mezisvětí získali cizinci na dobytých Zemích Čertogu Svati. V té době probíhala Velká Assa a proto měli možnost získat takové znalosti. Bránu však nedokázali postavit rychle, a tak stavba trvala poměrně dlouho. Technologie výstavby Brány jim umožňovala pronikat do jiných zemí, kde byly vytvořeny stejné Brány Mezisvětí, postavené zástupci sil Světlých Světů. Brány Mezisvětí, postavené v Antlanii a v Takemii (severní Afrika), žreci z Antlanie a cizinci zpočátku využívali k únosům lidí, které proměňovali v monstra. Později již k přesunu četných oddílů těchto samých monster, aby vedli své dobyvačné války. Vzpomeňte si na film „Pán prstenů“ a na orky – přesně to je zde zobrazeno.

Cizinci však nikoliv všechny unesené lidi proměňovali v monstra. Část z nich byla vybrána a psychologicky přeprogramována, aby sloužila konkrétně žrecům z Antlanie a konkrétně i cizincům. Tyto psychologicky upravené lidi vysílali pod rouškou obchodníků na tržiště v zemích Rassenie, aby zjistili umístění Brány Mezisvětí. Pak aby prozkoumali systémy zadávání souřadnic Brány Mezisvětí na jiných Zemích Světů Světla.

Poté, co získali potřebné informace, začali žreci z Antlanie a cizinci posílat své již proměněné monstra skrz Bránu Mezisvětí na jihu Rassenie. Unesené bílé lidi žreci neposílali do Antlanie, ale do zemí Pekelného světa, aby odvedli podezření z účasti na únosech od Antlanie.

Aby se ochránili před útoky a únosy lidí, spojili se představitelé Rodů Rasa Velké a vytvořili Velké Kolo Rassenie. Co je to Velké Kolo Rassenie? Byl vytvořen Velký kruh z válečníků, kteří pokrývali všechny hranice Rassenie, určený k ochraně všech Rodů bílých lidí a Brány Mezisvětí. Stavěly se Svatyliště, Kapiště a Chrámy, které pomáhaly udržovat pole, především energetické, aby se sem, na území Rassenie, nedostali zástupci Pekelných světů.

Musíte však pochopit, že nejde o nějaké mýtické pole ani o nějakou fantazii a abrakadabra, ale o zcela vysvětlitelné přírodní technologie. Při střetech však monstra používala zbraně, které našim předkům nebyly známy – ničivé zbraně paralyzující vůli – nebo „Zářič Sparmsa “, v důsledku čehož se nájezdy nikoliv vždy podařilo odrazit. Mnoho válečníků bylo monstry uneseno, a proto se zástupci Velkého Kola  Rassenie obrátili o pomoc již k Vyšným Bohům.

Jakmile Vyšní Bohové rozhodli o pomoci, dorazil na Midgard-Zemi Bůh Perun se svou družinou. Perun s družinou vyčkali další nájezd z Pekelného světa a pronikli do Pekla skrz Bránu Mezisvětí, kterou otevřela monstra. Po bitvě, která se odehrála v Pekelném světě, Perun vysvobodil ze zajetí všechny bílé lidi, kteří tam byli odvedeni silou a podvodem, a rovněž osvobodil ze zajetí bytosti z jiných světů Sil Světla.

Během této bitvy však část pekelných válečníků a monster uprchla skrz otevřená Bránu Mezisvětí na Midgard-Zemi. Právě skrze ně náš Perun vyvedl všechny zajatce, načež zničil Bránu Mezisvětí na jihu Rassenie a zavalil její vchod Kavkazskými horami, jak o tom vyprávějí Santie Védy Peruna. O den později zničil Bránu Mezisvětí, která se nacházela na Antlanii.

Naši Předkové se vrátili ke svým Rodům a po celé Rassenii nastal Velký Svátek. Lidé se radovali z návratu svých příbuzných. Monstra a pekelní válečníci, kteří přežili, hladověli, a tak bloudili po Rassenii a žebrali u bílých, u našich Předků, o jídlo. Lidé, aby si nezkazili radost ze setkání s příbuznými, jim dávali jídlo (většinou sladkosti), načež monstra a pekelní válečníci odcházeli pryč.

Tyto radostné dny nám naši Předkové předali až do dnešních dnů, abychom na ně nezapomněli. Známe a slavíme Svátek Menari, Den Přeměn. Říkáme mu také Kolada. V tento den se oblékáme do kostýmů, napodobujeme příšery, které chodí po domech, zpívají písně a prosí o jídlo. Po Koladních dnech se slaví Den Velkého Pokoje a po něm následuje Týden Paměti Předků, dny, kdy vzpomínáme na všechny, kteří zahynuli v Pekelném světě. Po jeho skončení nastává Den Peruna.

Poté, co přišli o Bránu Mezisvětí, která se nacházela v Chrámu Bohů (doslovný překlad z Run) na Antlanii, se Vrcholní Žreci a obchodníci rozhodli postavit novou Bránu Mezisvětí a ukryli ji hluboko pod zemí, daleko od zvědavých očí. Po pěti letech byla Brána hotová, a tak žreci a obchodníci obnovili své tajné spojení s Pekelným světem. Nad novou Bránou Mezisvětí byl postaven Chrám Velké Moudrosti, do něhož Vrcholní Žreci a obchodníci – cizinci – umístili zářící krystal dovezený z Pekla. Záření tohoto krystalu působilo na všechny, kdo přicházeli do Chrámu Velké Moudrosti, měnilo a rozšiřovalo jejich vědomí, ale zároveň potlačovalo jejich psychiku a vůli.

O tom, jak k tomu docházelo a jak zbytky těchto žreců a cizinců podněcovaly jiné národy žijící za hranicemi Rassenie k válce mezi sebou navzájem i proti našim Předkům. A jak žreci z Antlanie instalovali krystaly z Pekla, aby si podmanili lidi, a také o tom, jak se tomu naši Předkové bránili, si povíme v příštím článku.

Zdroj:

telegra.ph/Atlan-CHast-vtoraya-06-25